Novoroční přání 2019.

Připoj se ke slibu - vytvoř si svůj slib.

Všeobecně se traduje, že jakákoliv novoroční přání jsou zbytečná, protože je člověk za pár dní poruší a jede ve starých kolejích. Ano toto může být pravdou, pokud takováto přání či předsevzetí vychází jen z ega. Pokud však naše předsevzetí či přání vychází z toho, že jsme se stali na naší cestě vědomější, že to, co si přejeme, vychází nejen z hlavy, ale i ze srdce, pak se věci mají jinak. Samozřejmě, že vlastní přání ještě nic neznamená, protože přát si něco a přitom nezměnit nic v sobě sama znamená, že výsledek zůstane jen u toho přání. Cokoliv, na co se kolem sebe podíváme, vzniklo na základě myšlenky a přání. Je jedno, zda to bylo dobré či špatné. Na počátku byla vždy myšlenka.

Proč zde vlastně na tomto světě jsme?

Tak tuhle otázku si snad každý z nás v různých formách již položil a je škoda, že se o tom neučíme na školách, nebo nevedeme diskuze navzájem a neukazujeme tak také našim dětem jak věci jsou a jak by měly být.

Podívejme se však na tuhle otázku ze dvou pohledů. Tím jedním bude pohled duchovní, a protože toto je pro mnohé stále sprosté slovo a ti, co jdou touto cestou a uznávají duchovní zákony a podobně jsou pro ostatní podivíni a blázni, tak se na tuto otázku podíváme také z pohledu ryze pozemského, který jsme si vytvořili zde na zemi my lidé a zároveň jsme si k tomu vytvořili řadu zákonů a mnoho jiných podpůrných prostředků, abychom mohli takto ovládat a vládnout.

Zcela zjednodušený duchovní pohled může znít asi takto:

Nepřišli jsme zde na tuhle planetu zemi a nebylo nám umožněno nosit toto naše fyzické tělo za účelem vlastního potěšení a uspokojování vlastních potřeb. Bylo nám umožněno se zde vtělit za účelem, abychom rozvíjeli tuhle planetu zemi a pracovali tak pro blaho evolučního vývoje celého světa. A teprve až projdeme každý z nás celým učením a splníme, co jsme slíbili, než nám bylo poprvé umožněno se zde vtělit, tak teprve pak a ne dříve může naše duše přejít do vyšších dimenzí jemnohmotného světa. Dokud se tak nestane, budeme se zde stále navracet a to až do doby, než splníme, co jsme slíbili.

A zjednodušený pohled pozemský:

Ten se bude lišit vždy od toho, v které části světa žijeme a kdo nám v dané době vládne. Tento pohled se v čase mění a vyvíjí a to přesně podle toho, kdo se nachází u moci. Pro potřebu ovládání zde pak máme celou řadu rozličných zákonů, které se dají a to opět podle zákona obejít a to za předpokladu, že jsme finančně silní, protože se traduje, že čím více peněz mám, tím mám větší moc. A platí zde bohužel jedno nepsané pravidlo, že s jídlem roste chuť a tu posiluje navíc fakt, že okolí je dostatečně otráveno a většina již vzdala to, aby se cokoliv na kterékoliv úrovni pozměnilo. Tím si mocipáni u moci pak mohou dělat cokoliv. Toto se však děje a bude dít jen proto, že je jim jakékoliv jejich jednání umožněno právě tebou, člověče. Je to naprosto jednoduché. Mocipán zde může být tvůj mistr, stejně jako nějaký ministr, či premiér. Mocipánem je zde však také starosta tvého města.

V každém případě i tyto pozemské zákony, které jsme vytvořili, jasně obsahují pravidla, jak se máme kdy chovat, co máme kdy dělat, zač jsme odpovědni a dokonce se neliší od duchovních ani v tom co se stane, když bude něco jinak. Rozdíl je snad v tom, že těm duchovním zákonům nevěříme a myslíme si, že jsou to nesmysly, protože je nevidíme černé na bílém, nedají se nahmatat. To v nás vyvolává přesvědčení, že je vše okolo vesmíru jen výmyslem naší fantazie. A o těch pozemských si zase myslíme, že je můžeme obejít anebo využít pro svou moc a slávu.

Co z výše uvedeného vyplývá?

Pokud je někdo alespoň z části vědomý, pak je mu jasné, že duchovní přístup je nadevše a tedy jsme zde ne pro vlastní potěšení, ale skutečně pro to, abychom se rozvíjeli jako celek. Nejsme zde proto, abychom hromadili majetky a už vůbec ne na úkor druhých. Nejsme zde proto, abychom drancovali a ničili přírodu. Nejsme zde proto, abychom zneužívali svou moc a postavení, které nám bylo svěřeno z pohledu našich zákonů. Vědomý člověk, který si věci uvědomuje, by se měl podobným jednáním postavit, pokud chce na své cestě postoupit dále. Pokud se podobným jevům ve svém okolí nepostaví, pak se on sám na své cestě zastaví a nemůže se posunout ani o krok dále. Ve chvíli kdy si uvědomuje, že věci kolem jsou špatně a jen tomu přihlíží, nalezne v sobě sama on sám nespokojenost a podráždění různého druhu. Pokud svou podrážděnost bude přehlížet, setká se s nemocemi různého druhu, protože to jej již neupozorňuje jen jeho vnitřní naváděcí systém, že je něco v nepořádku, že by měl něco pozměnit. To už se projevují věci na jeho fyzickém těle a upozorňují jej na to, že něco není v souladu a rovnováze.

Člověk nemůže nic přeskočit a vše do sebe zapadá a má svou posloupnost. Nejprve si musí udělat pořádek sám v sobě, pak si musí udělat pořádek ve svých vztazích a to jakéhokoliv druhu. Následně může jít dále a působit ve svém nejbližším okolí třeba na sousedy a pak to pokračuje dále a tím může být obecní úřad. Nejde nadávat a myslet si, že změním vládu anebo systém, ve kterém se nacházím. Musím měnit a působit postupně. Vláda a systém by byli jiné, pokud bychom my byli jiní. Vládu můžeme v krajním případě odvolat, ale nic se nezmění, dostanou se tam jiní dravci, protože se nezměnilo prostředí. Toto vše je zjednodušeně řečeno, ale podstata tam je a kdo umí číst a není zaujatý, ten pochopí.

Pozemský pohled a zákony, kterými se naprostá většina řídí, nebo by se řídit měla, protože není vědomá a neví nic o duchovním uspořádání, je z jistého pohledu stejný, alespoň zde pro naše účely a sdělení toho, co si přeji a co přeji všem ostatním.

Když už tedy nejsme vědomí a nejsme schopni a ochotni v dané chvíli nastoupit na onu duchovní cestu, pak dodržujme to pozemské. Měli bychom to dodržovat v každém případě z pohledu, kdy máme sloužit a být prospěšní podle pozemských zákonů ostatním. A protože zde mluvíme o vztahu nejbližšího okolí a toho co se nás dotýká, pak by si naši nejbližší měli uvědomit, že jejich práva končí tam, kde moje začínají a měli by je ctít a dodržovat. Těmi nejbližšími zde není myšlena jen rodina se všemi možnými nejbližšími, ale i sousedé, kteří mohou poškozovat moje práva a to jen proto, že oni si myslí, že mohou. Ano mohou a vlastně to dělají a dělat budou jen proto, aby nás samotné postavili před zkoušky a my pokud jsme vědomí, bychom to jako zkoušku měli brát. Samozřejmě to pokračuje dále a opět se dostaneme k našim obcím, kde vládne starosta, ale on tam není sám, jsou tam „zvolení“ zastupitelé.

 Když přehlédneme jaká je to fraška v mnohých obcích či městech, pak bychom ale již neměli přehlédnout to, že každý starosta dal slib. Dal slib podle zákona. Stejně tak každý místostarosta či zastupitel. Každý jeden z nich něco slíbil. A to, co slíbil, pokud se o dění, milý občane, zajímáš, víš. A každý, kdo vytvořil slib, by jej měl dodržovat a pokud nedodržuje slib, měl by odstoupit. Starostové a zastupitelé slíbili. Slíbili, že budou sloužit nám, slíbili, že budou pracovat pro nás, slíbili, že se nebudou obohacovat.

Slíbili mnoho jiných věcí a to podle zákona.

Ty jako občan jsi starostovi ani jednomu ze zastupitelů však neslíbil nic a tohle bys měl napravit.

Vzpomínám si na doby, kdy jsem dal slib. Dal jsem slib všem těm nahoře stejně jako těm dole. Vše se v čase nějak posouvá a nic nezůstává neměnné a tak využívám tohoto vstupu do nového ročního období a přicházím zde, abych také vytvořil jeden ze slibů a posílil či snad rozšířil slib, který jsem před časem v jednom kostele udělal..

Jak jistě všichni víte, nacházím se v dané chvíli zde v Borotíně.Za dobu co zde s Radkou společně pobýváme, jsme prošli řadou zkoušek a museli si udělat pořádek mimo jiné ve vztazích kolem sebe. Zkoušky, před které jsme byli postaveni, nebyli jednoduché, ale zvládli jsme je a jsme zde na naší cestě přesně tam, kde jsme. Nelituji osobně ničeho, co nám vstoupilo do cesty, protože s odstupem času si plně uvědomuji, jak věci do sebe zapadají a vše mělo být jak je.

Ze všeho co zde bylo dnes sděleno jednoznačně vyplývá, že pokud se osobně chci posunout dále, a já chci, pak musím udělat další krok na své cestě. Po tom všem čím jsme však prošli, jsem přesvědčen a mám víru v to, že ať se rozhodnu pro cokoliv, pro jakýkoliv slib, splním jej. Splním jej, protože přesto vše čím a kým jsem zde kdy byl na této planetě zemi, nemám v úmyslu se zde již znovu navracet. Toto vtělení bylo mým posledním zde. To však ale znamená, že přede mnou stojí ještě další zkoušky a úkoly.

Slibuji:

Slibuji zde před celým vesmírem, před všemi mými průvodci a ochránci. Slibuji všem těm světelným bytostem a to jak nahoře tak i dole.

Slibuji, že budu plnit a splním to, co jsem slíbil, než jsem zde vstoupil do tohoto fyzického těla.

Slibuji, že udělám v rámci mých možností a schopností vše proto, aby se zde v Borotíně, probudili v daném roce alespoň jednotlivci, kteří mají zájem na místě a o místo kde žijí a tím probudili v dalších letech další, kteří se připojí.

Slibuji, že udělám maximum pro to, aby se současný stav na obecním úřadě od základu změnil, protože pro další rozvoj obce a spokojenost občanů je tento přístup zcela nepřípustný, byť to naprostá většina v dané chvíli ještě nechce vidět.

Slibuji starostovi Borotína, místostarostovi, všem zastupitelům a ostatním pracovníkům úřadu zde v Borotíně, kteří dali slib občanům Borotína, že budu dohlížet, aby sliby, které dali podle, pozemského zákona občanům a úřadu, kterému mají sloužit a zastupovat jej, plně a bezezbytku splnili. Pokud by nesložili slib, nemohli by nastoupit do své funkce,

kterou zastávají.

Slibuji, že se k věcem budu vyjadřovat bez rozdílu toho, kdo je s kým v jakém příbuzenském vztahu a kdo je s kým jak propojen.

Slibuji, že se budu zabývat v rámci našich sousedských vztahů, čímkoliv co nás zde poškozuje a zasahuje do našich práv.

Jsem si plně vědom, že cesta, na kterou jsem se vědomě rozhodl nastoupit, nebude jednoduchá, ale jsem také přesvědčen a mám v sobě víru v to, že každý občan Borotína se nakonec jednoho dne zamyslí a bude věci posuzovat ne z pozice vzájemných vztahů, ani z pozice toho co kdo kdy udělal, ale z pozice toho co skutečně je a není potřebné. Co je a co již není přínosem pro nás občany a pro život zde.

Budu se tedy zabývat Borotínem, protože ten stojí jako zkouška na mé další cestě. Mé myšlenky, přání a činy vychází nejen ze slibů, ale také z hlavy a ze srdce a proto vím, že jsou v souladu s Bohem a jeho dílem. Tahle zem nám nepatří, nepatří nám ani jedna malá část, byla zde dříve, než jsme zde vstoupili. Byla nám propůjčena a my se podle toho máme také k ní chovat.

Milý člověče, píšu a budu psát o Borotíně, protože zde pobývám. To, co se však týká zdejší obce a čemu se zde budu věnovat, se týká většiny obcí. Věř, že věci se dají změnit. Změní se však jedině, když ty se probudíš a je jedno, na kterém místě, v jaké obci se nacházíš.

Přeji každému z Vás, aby se probudil, aby poznal jak je to osvobozující a povznášející. Přeji každému z vás, aby pochopil, o čem tato slova dnes zde byla a nepochybuji, že se najdou jedinci, kteří se nejen probudí, ale kteří se připojí ke slibu, který budou uplatňovat ve své obci, nebo si vytvoří svůj vlastní slib, který bude v duchu duchovního žití zde a užívání této planety, kterou nazýváme Země.

S Láskou a v Lásce Kája

Borotín 2.1.2019

předchozí povídání ................Milí duchovní přátelé.

následné povídání .................. PROČ

prostor pro dikuzi zde ............Diskuze Borotín 2019.