Pro sebe stejně jako pro vás

Jistě to sami mnozí znáte, že vás občas okolnosti přimějí zabývat se nějakou situací nebo problémem, ať už je osobního, rodinného, sousedského nebo třeba pracovního charakteru, věnujete tomu jistý čas, a když máte jasno, podniknete potřebné kroky a druhý den se to může zdát jako sen, který vlastně skoro ani nebyl, protože to přebije něco nového, co vám vstoupí do cesty. Měla jsem podobně v sobě dobrý pocit, když jsme se tu věnovali centrálnímu vytápění v Borotíně a zveřejnili touto cestou alespoň základní informace, které jsme byli schopni shromáždit. Chtěla jsem dát jakýsi impuls každému, kdo se bude o tuto problematiku v naší obci zajímat, aby si uvědomil, že nemusí čekat, až podklady předloží kdosi, kdo za to bude královsky odměněn, ale že k základním údajům lze dojít už jen na základě vlastního zájmu a hlavně vlastního času. Jako společnost i jako jednotlivci jsme byli v posledních desetiletích vedeni k tomu, abychom důvěřovali všemu, co se nám předkládá z rádoby důvěryhodných zdrojů a přestali se sami zamýšlet nad tím, zda jsou to správné, reálné a pravdivé podklady či údaje. Děti plně důvěřují svým rodičům a učitelům, dospělí pak svým šéfům a nadřízeným, v širším měřítku pak všichni důvěřujeme našim politikům, ministrům i prezidentovi. Až když pak někdy zakopneme a osud nás přinutí se nad věcmi a okolnostmi zamyslet, proč že nám do života vstupují, proč zrovna mně? Co to znamená? Co teď, co je správné? Vždy máme nakonec možnost volby a sami si volíme, jestli se postavíme k problému čelem a budeme ho řešit nebo se k němu otočíme zády a budeme dělat, že ho nevidíme, že se nás netýká a nakonec nějak dopadne. Jenže řešit znamená se zamyslet, hledat informace a pak konat. Pro někoho to je takové narušení zaběhlého života, že radši se k problému otočí zády nebo před ním zavře oči. Je to jistě pohodlnější, ale je to tak správné?

Já sama za sebe jsem po dění posledních týdnů a měsíců měla potřebu podat dostupné informace ostatním lidem v obci a okolnosti mne přinutily zvolit tuto cestu. V první chvíli jsem i věřila, že nashromážděné údaje jsou tak jednoznačné pro každého, kdo se jimi bude chtít chvíli zabývat, že nebude třeba k tomu více co dodat. Přesto se věci vyvíjejí jinak. Někteří potvrzují, že již od prvopočátku považovali záměr centrálního vytápění za finančně pochybný, jiní stále chtějí věřit nepodloženým číslům o rentabilnosti projektu.

Již jsem dříve zmínila, že nechci nikoho přesvědčovat, pokud se nechce sám selským rozumem nad věcí pozastavit a zamyslet, ale přesto mi pod rukama prošlo již tolik zajímavých údajů z jiných obcí, které buď projekt v minulosti zrealizovaly, nebo od něho ustoupily, že je v dohledné době zpracuji do přehledné formy i pro Vaši představu a porovnání.

Dnes bych zde chtěla na doplnění k tomu všemu odpovědět na jeden dotaz, za který jsem ráda, protože až na základě něj jsem si uvědomila, jak moc málo informací o všem dění na zastupitelstvu se dostane na veřejnost. Navíc, stejnou otázku si docela jistě mohl položit kdokoli z vás.

Dotaz:

„Na webové stránce obce Borotín jsem pátral po materiálech, které by s 
problematikou kotelny mohly souviset. Našel jsem pár posledních zápisů ze 
zasedání zastupitelstva, tam jsou zajímavé výsledky hlasování o 
usnesení, jenom jednou se někdo zdržel, všichni ostatní byli vždy pro. 
Proč jste neuplatnila své právo hlasovat proti?“
 

Má odpověď:

Vězte, že proti samotnému CZT nemám vůbec nic. V předchozím článku jsem se snažila upozornit na poněkud nestandardní postup obce a tlak Ing. Picky ze společnosti KASFIN. Původním záměrem obce bylo pouze prověření možnosti společného vytápění pro centrální část se zajištěním topení pro obecní budovy. Na jedné z podzimních schůzí zastupitelstva pak bylo na návrh starosty schváleno provedení průzkumu zájmu občanů na celém území Borotína. S tím, že bude proveden průzkum spočívající v oslovení jednotlivých lidí, kteří zodpoví několik otázek, nebyl důvod nesouhlasit. Nakonec je přeci rozumné začít tím, že se zeptáme lidí. Na listopadové schůzi se pak již schvalovala smlouva se spol. KASFIN, která měla onen průzkum zajistit. Co je přesně předmětem smlouvy nevím a ani její podmínky neznám. Jednalo se tehdy o schůzi svolanou mimořádně na pondělí od 18-ti hodin, kdy ovšem já sama jsem z důvodu pozdního příjezdu domů dorazila až v půl sedmé, kdy již schůze končila. Na tomto zasedání jsem tedy nebyla a o smlouvě nehlasovala. Na prosincové schůzi byli zastupitelé informováni, že spol. KASFIN na základě závěrů průzkumu zpracovává studii proveditelnosti. Tehdy jsem poprvé zaslechla číslo 170 tis. za nějakou studii. Vzpomínám, že tehdy zazněl návrh na hlasování o pořízení dokumentace pro územní řízení, ale zastupiteli bylo doporučeno počkat až na závěry připravované studie. Protože jsem osobně neměla k dispozici žádné údaje a mělo se přesto odhlasovat pokračování přípravných prací, zdržela jsem se hlasování. Od té chvíle jsem se ale začala o problematiku centrálních kotelen na malých obcích intenzivně zajímat a hledala všechny dostupné informace. Rozhodla jsem se připravit si sama podklady a údaje, kterými nás na následující schůzi pan Picka měl ohromit.

Na lednové schůzi pak proběhla prezentace studie, čísla pro připojení, kilometry rozvodů a další údaje. Zmínila jsem se o tom již v předchozím svém článku. Protože jsem měla již nastudované podobné projekty a věděla jsem, jaká čísla můžeme očekávat, kladla jsem mnoho otázek. Některé údaje naprosto neodpovídaly reálnosti dle skutečných údajů již dříve realizovaných podobných projektů, stejně tak údaje o finanční rentabilitě a návratnosti nebyly předloženy. Při zpracování jakéhosi podkladu za 170 tis. Kč bych čekala podrobnou rozvahu předpokládaných vstupních nákladů, nákladů na provoz, příjmy za teplo a dobu a cenu za splácení úvěru. Stejně tak reálné vyčíslení spoluúčasti obce na tomto projektu. Celou dobu byl zjevný tlak pana Picky na to, aby zastupitelstvo rozhodlo o dalším pokračování akce, přípravě dokumentace (za 1,9 mil. Kč) s tím, že je potřeba nutně začít s realizací ještě letos. Nejen na předchozí schůzi, ale i zde jsem opakovaně zpochybnila relevantnost údajů, které byly podány lidem při průzkumu a z nichž je nyní vycházeno jako vstupní údaje. Zpochybnila jsem, že lidé po předložení smlouvy s podmínkami připojení a odběru tepla tuto podepíší, čímž by se při změně počtu odběrných míst přiměřeně upravila výše dotace (samozřejmě by byla nižší). V tu chvíli je pak čas na zvážení, zda v záměru pokračovat, ale to již jsou milionové částky vynaložené za projekty a podklady. Starosta tedy navrhl, aby pan Picka předložil návrh smlouvy již v této fázi přípravy, a po předložení smlouvy lidem zjistíme skutečný zájem. Nebyl v danou chvíli důvod nezvednout ruku při hlasování, protože to nakonec dopadlo nejlépe, jak mohlo. Viděla jsem, že budu muset připravit podklady v písemné formě, abych jimi mohla na další schůzi argumentovat.

Bohužel nevím, čím a jak to vzniklo, ale na veřejná zasedání zastupitelstva v naší obci veřejnost dlouhodobě nechodí. Zřejmě jsou všichni příliš zaneprázdněni nebo mají tak velikou důvěru ve své zastupitele. Ze samotného zápisu pak již jen těžko lze dovozovat co, proč a jak se odhlasovalo, nikdo se nedozví, co všemu předcházelo a jak jednání opravdu probíhalo. Možná se časem dočkáme zvukového záznamu zasedání tak, jak to již některé obce praktikují.

Věřte, že jsem strávila mnoho desítek hodin za poslední měsíc studováním dostupných informací o podobných záměrech. Nepustila bych se do ničeho podobného, pokud bych předtím nevyčerpala jiné dostupné možnosti, protože chápu, že takovýto můj krok mohou někteří vnímat jako útok na starostu, ale tak to vůbec není. Svým nesouhlasem se záměrem centrálního vytápění pro celou obec z důvodu nemožnosti finančního zajištění jsem se nikdy netajila a na schůzích zastupitelstva toto dala jasně najevo. Přesto je snaha stále pokračovat ačkoli chybí objektivní rozvaha ekonomické a realizační způsobilosti celého záměru. Taková rozvaha by měla obsahovat nejen ideálně optimistické výpočty, ale též reálné údaje podle zkušeností z podobných projektů. Zde se ale stále staví při odhadech nákladů a příjmů na optimistických předpokladech, že všech 211 připojovaných míst bude pravidelně odebírat teplo a platit zálohy. Toto je ovšem nereálné. Ať počítám, jak počítám, stále mi to vychází zcela finančně neúnosné pro obec. Navíc stát schválil takové legislativní změny, jako např. zákon o rozpočtové odpovědnosti nebo změny v souvislosti s poskytováním úvěrů, které podobným záměrům od letošního roku rozhodně nepřejí.

Sama za sebe chci uvést, že skutečně dělám v danou chvíli maximum, co můžu. Věřím, že se již nyní více zastupitelů o věci zajímá a na příští schůzi budou věci více otevření a ukončíme to.

Přeji všem krásné dny!