Zamyšlení - kotelna

Po čase se zde vracím k tématu centrální kotelny v obci, více spíš sama pro sebe si chci zaznamenat postřehy ohledně vývoje událostí, protože člověk velice rychle zapomíná. Je to naprosto přirozené, že současná témata, situace a skutečnosti přebijí další, nové, protože vše se stále mění, vyvíjí a takzvaně život jde dál. Dnešní starosti tak zítra nahradí jiné a s postupem času některé skončí v zapomnění, jiné pro nás získají jinou váhu nebo naopak předčí vše a stanou se hlavní náplní.

Je to stejné v životě každého z nás, každý mámě jiné zájmy, jiné priority a podle toho následně věnujeme svůj čas různým věcem. A stejně to je i s obcí, která je samostatným subjektem a jako tzv. právnická osoba žije též svým životem. Ten je přímo spjat se všemi, kdo v obci bydlí nebo zde mají dům či chalupu, ale bydlí trvale jinde, anebo těmi, které poutá jiný vztah k danému místu. Aby mohla i taková bytost jakou je pravě obec fungovat, byla ona rozhodovací moc a zodpovědnost za ni a vše co s tím souvisí dána zastupitelům, v čele se starostou. Po dobu výkonu své funkce v daném volebním období jsou právě zastupitelé těmi, kdo rozhodují, co a jak bude, a mají přímou zodpovědnost za vše, co schválí a co se následně zrealizuje. Je to stejné jako v životě každého jednotlivce, kdy každý z nás se v každém okamžiku svého života musí stále rozhodovat sám za sebe a za svá rozhodnutí pak nese odpovědnost. Když se špatně rozhodnete, můžete přijít o práci, peníze nebo dokonce střechu nad hlavou, v opačném případě můžete vyhrát v loterii, natrefit na nejlepší „obchod“ svého života nebo mít báječnou práci. Ať už se nám daří nebo ne, vždy je to především výsledek našich rozhodnutí. Stejně je to i s obcí, která stejně jako my fyzicky existuje, má majetek, historii a ducha. Vše se pak mění tím či oním směrem v závislosti na rozhodnutích zastupitelů a činech všech jejích obyvatel.

V zastupitelstvu obce jsem již 10 let a mohla jsem tak sledovat z první řady tuto etapu vývoje naší obce. Velice dobře si vzpomínám, jak v minulosti sám starosta dával najevo svůj nesouhlasný postoj k tématu centrálního vytápění. Dnes si snažím vyhodnotit, cože se tak zásadního změnilo, že jej to přimělo naprosto změnit názor. Pokud jde o cenu stavby nebo výši dotace, nevidím zde žádnou příznivější změnu v dlouhodobém vývoji. Změna, a to zásadní, je ve vztahu k povinnostem připojených nemovitostí, kdy v minulosti bylo podmínkou, že zájemce o tento způsob vytápění musí odpojit a neužívat jiný zdroj tepla. Je to zcela logická podmínka pro zajištění využití a tím udržitelnosti provozu centrální kotelny, ovšem tato podmínka byla zároveň oním odrazujícím bodem, na který vlastníci nemovitostí nechtěli přistoupit. Přece jen jsme na vsi zvyklí na jistou míru soběstačnosti, historicky nám ani nic jiného nezbývalo. Vzpomínám, jak se v chalupě u babičky topilo jen v kamnech, na kterých se zároveň vařilo nebo jen v „petrách“, které stačily prohřát celou místnost. Žilo se jinak, lidé byli stále pospolu, obývali jednu světnici s tím, že maximálně spát chodili do samostatné, mnohdy nevytápěné místnosti vedle. Topilo se dřevem a večer briketami. Dodnes vzpomínám, jak babička měla každoročně nashromážděné dřevěné otýpky podél plotu. Samozřejmě příprava otopu na zimu obnášela mnoho práce, ale zapojili se do ní všichni členové rodiny, děti se mnohé přiučily a rozvíjely zručnost. Dnes považujeme za samozřejmost mít teplo nejlépe celodenně v několikapokojovém domě či bytě. Doba nám to umožňuje a nabízí různé možnosti od automatických kotlů přes elektrokotle, plynové kotle nebo tepelná čerpadla. Pohodlí, které si můžeme koupit. Stačí jen o něco víc času strávit v práci, abychom to vše mohli zaplatit, a za to přijdeme večer domů do vyhřátého bytu. Zda to je krok kupředu nebo zpět, nechť vyhodnotí každý z vás podle svého úhlu pohledu a svých zkušeností.

Vrátím se ale zpět k centrální kotelně. Podmínka plného využití tepelné přípojky bez užívání jiného topidla je důležitá především pro vlastníka a provozovatele kotelny. Ta se totiž dimenzuje na určitý výkon podle předpokládaného odběru a návratnost investice včetně účinnosti zařízení je tedy závislá na plném odběru. Tohle vše je vidět právě ve městech, kde systém CZT funguje již mnoho let. Centrální kotelny vznikaly především pro potřebu zajištění tepla a teplé vody pro sídliště panelových domů, místy se podle podmínek rozšířily i mezi další vícebytové domy, které byly na trase hlavního vedení. Odběratelé hlavně v posledních letech při stále stoupající ceně za teplo (a není se čemu divit, stoupá cena vstupů – paliva, elektřiny, materiálu potřebného na údržbu, zkrátka zdražuje se vše) zvažují každý podle svých možností jiné zdroje tepla, mnohdy i státem podporovaná tepelná čerpadla. Pohnutky ke změně tepelného zdroje jsou různé, jednak je to snaha podporovat ekologičtější topení a jednak snaha právě o získání oné nezávislosti na poskytovateli tepla, který klade podmínky a stanovuje výši ceny.

Zatímco je tedy ve městech snaha o odpojování se od CZT, přišel zde stát s nabídkou centrálního vytápění pro obce. Opět pod záminkou ekologizace obce (zruší se přece zdroje s uhlím a nahradí se štěpkou či šťovíkem) a záruky „levného“ tepla pro odběratele s garancí 5-ti let. A je to logické, nemohou přece nabídnout kotelnu na uhlí, protože to by bylo jako z bláta do louže, tak se vytápění podmíní nějakým „ekologičtějším“ palivem jako je např. štěpka. Tato nabídka je zde již řadu let, ale nějak se nesetkává s přílišným ohlasem, takže je potřeba „přinutit“ obce, aby o takovém způsobu začaly reálně uvažovat. No a co se nestalo? Vláda odhlasovala zákon o tom, jaké kotle splňují či nesplňují jakási kritéria a bez ohledu na to jak a čím se v nich topí pod pohrůžkou sankcí tlačí na lidi, aby začali ještě více využívat „výhodné“ kotlíkové dotace. Nepřímo tak dávají obcím nástroj, jak zajistit lidem v celé obci onen komfort, že nebudou muset problémy s nevyhovujícími kotly řešit. Obce navyklé celé roky využívat různé dotace či granty na podporu rozvoje, nedokáží pod vidinou obrovské dotace na „dobrou věc“ prohlédnout rizika. Ve slepé víře, že stát to s nimi myslí dobře, a že celou věc již dříve nějací odborníci prověřili, se vystavují nezměrným komplikacím. Do stejného bodu jako Borotín se dostalo již mnoho obcí, některé do projektu šly a zrealizovaly ho, mnohem větší počet jich ovšem od záměru upustil.

Na zastupitelstvu opakovaně slýchám, že cena je přece garantovaná a pokud bude stačit pokrýt náklady a splácení po dobu 5 let, proč by se tedy pak měla zvyšovat. Dále slýchám, že přece v Mezně to také mají a lidé jsou spokojeni. Celý záměr centrální kotelny ale je jednoznačně postaven na riziku obce, lidé, kteří budou teplo odebírat, budou za stanovených podmínek minimálně 5 let naprosto spokojeni a poté, pokud se jim to nebude líbit, využívat teplo nemusejí nebo si mohou jen přitápět. To je opravdu komfort pro občany, který ovšem má jít k tíži obce!  

A jak se v současné době celá věc vyvíjí? V dubnu proběhla rozšířená schůze rady, kde se opět o tématu centrální kotelny hovořilo. Dokonce došlo k tomu, že by bylo vhodné zjistit mezi zastupiteli, zda toto téma má vůbec v jejich řadách podporu. Průzkum dopadl tak, že osmi hlasy, tedy nadpoloviční většinou, byla vyjádřena vůle v projektu v předloženém rozsahu nepokračovat. Při veřejné schůzi zastupitelstva v květnu byla kotelna opět jedním z bodů programu a byla zde předložena finanční rozvaha na návratnost ve vazbě na délku splácení úvěru. Myslím, že nejvýhodnější byla vyhodnocena varianta splácení po dobu 20 let. Jednoznačně ovšem zazněla informace, že je velká pravděpodobnost, že obec bude muset provoz po dobu splácení dotovat a to nemalou částkou. Tím samozřejmě bude zatížen a omezen rozvoj, protože peníze budou chybět jinde. Čísla neumím zpaměti uvést, ale jen jsem si vzpomněla na to, že toto vše jsem uváděla již v některém z předchozích článků. Nyní to připouští i vedení obce a považuje to za optimistickou variantu. K hlasování pak byl předložen návrh na provedení opětovného průzkumu zájmu mezi občany s tím, že tentokrát jim bude předloženo více informací. Mnozí zastupitelé pak dali přednost alibisticky tomu, že své rozhodnutí schovají za to, zda občané mají či nemají zájem. Provedení průzkumu bylo většinou přítomných schváleno. Já jsem se tentokrát k tématu již jen krátce vyjádřila a jen jsem pozorovala, jakéže to asi pohnutky jednotlivé zastupitele k takovému kroku vedou. Jsem přesvědčena, že mnozí si vůbec neuvědomují, jak velikou mají zodpovědnost za svá rozhodnutí v pozici zastupitele obce. Ať už totiž průzkum mezi lidmi dopadne jakkoli, bude to opět na nás, zastupitelích, rozhodnout zda jdeme do projektu riskantního pro obec. Opřít pak své rozhodnutí o to, že to lidé chtěli, je alibismus. A naopak, pokud dostatečné množství lidí neprojeví opakovaně zájem, bude jednodušší schovat své rozhodnutí za to, že pro nezájem občanů se v projektu nepokračuje. Ať tak či tak, občané dali své hlasy zastupitelům, a ti by měli schopní samostatně rozhodnout. Když budete doma sami zvažovat, jestli si pořídíte tepelné čerpadlo nebo nový kotel na dřevo, také si sami musíte zajistit podklady pro posouzení vstupů a výstupů, tedy co stojí pořízení, náklady na provoz, jaká je životnost, zda máte dostatečný zdroj příjmů zaplatit vše a vyhodnotit zda je investice pro vás přijatelná. Nepůjdete se na to ptát souseda, protože víte, že rozhodnutí je nakonec stále na vás a pokud na to nebudete mít, soused to za vás nezaplatí.

Sama jsem se tématem centrálních kotelen opravdu podrobně zabývala a nenašla jsem jednu jedinou obec, která by již podobný záměr zrealizovala a zároveň bez výrazného zdražení pokračovala v provozu i po době 5-ti let. Vidím kolem sebe, že jsem mnohými občany vnímána jako kritik záměru. Já ovšem netvrdím, že za jistých podmínek to nemůže fungovat nebo, že to nebude pro lidi výhodné. Já stále jen říkám a za tím si stojím, že celý záměr takto postavený je obrovským rizikem pro obec. Není to o tom, že bych váhala a bála se, naopak ze všech podkladů mi vychází, že to je zcela jistý hazard a velký problém pro obec v případě realizace. Když obec bude mít v důsledku provozu a údržby finanční problémy, lidé jen těžko pochopí, že by měli platit za teplo i několikanásobně víc, než je slibováno a jednoduše teplo nebudou odebírat. Kdyby dokonce obec nebyla schopna provoz finančně dotovat a kotelnu zastavila, jen tím dostane do velikých problému ty, kteří na ní budou zcela závislí, protože skutečně svůj nevyhovující kotel odpojí a vyhodí a do nového nebudou investovat. Vzhledem k tomu, že jsme ale všichni současnou dobou tak nějak navyklí se „pojistit“, jsem si jista, že každá nemovitost náhradní zdroj tepla bude mít a bude ho více či méně využívat a to bez ohledu na to, zda splňuje či nesplňuje nějaké evropské normy.  

V únoru jsem si myslela, že se zde již k tématu kotelny nebudu vracet a vše skončí, nicméně věci se vyvíjí jinak a cosi mne vedlo zamyslet se nad věcí a něco málo tu opět napsat. Možná to některé příchozí bude motivovat k tomu, zamýšlet se více nad tím vším, co se kolem nás děje a proč tomu tak asi je.

S přáním krásných dnů

Radka

30.5.2017

předchozí povídání ..........ANO rozumu - NE ješitnosti

následné povídání ............. Pohádka o kotelně - díl druhý

svůj názor můžete zaznament zde .....Prostor pro Vás