XIII. Autorita

       Tobě, který ještě cítíš touhu číst knihy, protože si myslíš, že v nich nalezneš objasnění tajemství, která ti nyní zahalují význam pozemských projevů mé Ideje, pravím:

       Je dobře, že takto vnějškově, tím že následuješ podněty, které vysílám, hledáš pro druhé lidi – vysvětlení významu, který má Idea skrze ně vyjadřuje, protože způsobím, že toto pátrání ti přinese užitek, ačkoli ne v tom ohledu, jak si představuješ.

       Je pro tebe dobré i hledat ve starodávných naukách, filozofiích a náboženstvích, nebo naukách jiných ras a jiných lidí pravdu, kterou ti chci projevit, protože i takové hledání se nakonec ukáže jako užitečné.

       Ale přijde doba, kdy pochopíš, že myšlenky jiných myslí a nauky jiných náboženství, bez ohledu na to, jak jsou pravdivé a krásné, nejsou těmi, které ti chci dát, protože jsem pro tebe připravil myšlenky a nauky, které jsou tvé, výhradně tvé, a které ti v tajnosti předám – až budeš připraven je přijmout.

      Až nastane čas, který nevyhnutelně nastane, kdy tě přestane uspokojovat tvé hledání v naukách různých náboženství, filozofií a kultů, které tě nyní zajímají, a kdy budeš čím dál více znechucen zjištěním, že jsi se vůbec nepřiblížil k uskutečnění sil a duchovního růstu, které tam byly tak autoritativně popsány a které údajně dosáhly autoři knih, učitelé filozofií a zakladatelé náboženství – pak ti ukážu, že i když všechny tyto knihy, nauky a náboženství byly původně inspirovány Mnou, a měly a stále ještě mají svůj podíl na oživení srdcí mnoha lidí, že tobě je však určeno, aby ses přestal obracet k jakékoli vnější autoritě, a místo toho, abys zaměřil své studium pouze na mou knihu života, při kterém tě povedu a budu vyučovat JÁ, jen JÁ sám. Jestliže to skutečně a upřímně uděláš, zjistíš, že jsem si tě vybral, aby ses stal veleknězem náboženství, jehož nádhera a velkolepost bude při srovnání se všemi ostatními, které byly předloženy tvému dřívějšímu chápání, jako je světlo Slunce vůči blikání velmi vzdálené hvězdy.

          Rovněž pochopíš, že starodávná náboženství byla dána mým národům dávné minulosti, a že náboženství jiných ras jsou určena pro mé lidi těchto ras, a že žádné z nich není pro tebe, i když jsem tě s nimi seznámil a ukázal ti v nich mnoho podivuhodných věcí, které tě inspirovaly k tomu, abys Mne ještě usilovněji hledal v jejich naukách.

          Říkám ti, že to vše již patří minulosti a nemá to nic společného s tebou. Nastal čas, pokud jsi schopen si to uvědomit, kdy musíš odložit všechny nashromážděné vědomosti, všechny nauky, všechna náboženství, všechny autority, rovněž i mou autoritu, jakkoliv se projevuje v tomto a v mých ostatních vnějších zjeveních, protože jsem tě přivedl k vědomí mé přítomnosti v nitru, ke skutečnosti, že všechny autority,  nauky a náboženství, které pocházejí z vnějšího zdroje, bez ohledu na velikost jeho vznešenosti nebo posvátnosti, už nemůžou mít na tebe další vliv, až na to, že se stanou prostředkem k tomu, aby ses obrátil v nitru ke Mně, jako na největšího znalce na všechny otázky jakékoli povahy.

          A proto, proč hledáš ve věcech z minulosti – v náboženství, lidských vědomostech nebo ve „zkušenostech“ jiných lidí pomoc a rady, které mohu poskytnout pouze JÁ sám?

          Zapomeň na všechno, co už bylo. To, co patří minulosti, je mrtvé. Proč zatěžuješ svou duši mrtvými věcmi?

          Přesně v té míře, v jaké udržuješ spojení s věcmi, které patří minulosti, v té míře ještě žiješ v minulosti, a nemůžeš mít žádné spojení se Mnou, jenž  přebývám v neustále přítomném TEĎ, ve věčnosti.

          Přesně v té míře, v jaké se vážeš k činům nebo zkušenostem, náboženstvím nebo naukám z minulosti, v té míře ti zakrývají tvůj duševní zrak a tím Mne ukrývají před tebou. Budou ti neustále zabraňovat, abys Mne nalezl, až do doby, dokud se neosvobodíš od jejich zatemňujícího vlivu a nevkročíš do nitra, do světla mého neosobního vědomí, které nezná žádná omezení a proniká do nekonečné skutečnosti všech věcí.

          A stejně tak se tě netýká ani budoucnost. Ten, kdo očekává od budoucnosti, že dosáhne svého definitivního zdokonalení, je připoután k minulosti a nemůže se nikdy uvolnit, dokud se jeho mysl nepřestane takto silně zajímat o následky jeho činů, a dokud nepozná ve Mně svého jediného vůdce a nevloží na Mne veškerou zodpovědnost.

         Ty, který jsi přímo Mnou, jsi dokonalý už nyní, a vždycky jsi byl dokonalý, neznáš ani mládí, ani stáří, ani zrození, ani smrt.

         Ty, dokonalý, nemáš nic společného s tím, co bylo, anebo, s tím, co bude. Nezajímá tě nic jiného, pouze věčné TEĎ. Zabýváš se pouze tím, s čím se musíš bezodkladně  vyrovnat – jak dokonale vyjádřit mou Ideu zde a nyní v podmínkách, do kterých jsem tě kvůli takovému vyjádření záměrně umístil.

        Když  něco uděláš, proč to raději neopustíš a nenecháš za sebou, než abys to vlékl se sebou, zatěžoval svou mysl a duši tím, jaké to bude mít následky, které nejsou ničím jiným než prázdnými skořápkami, ze kterých jsi vyňal jejich obsah.

        Toto všechno se týká převtělování, ke kterému je svou vírou pevně připoutáno mnoho myslí. 

        Co máš ty, dokonalý, věčný, společného s minulými nebo budoucími vtěleními? Může dokonalý zvýšit svou dokonalost? Anebo může věčný vystoupit nebo se vrátit do věčnosti?

        JÁ JSEM, a ty jsi – TOTOŽNÝ se Mnou, - a vždy jsme byli, a vždy budeme. Tvé JÁ JSEM sídlí a převtěluje se ve VŠECH tělech za jediným účelem – aby se projevila má Idea.

        Lidstvo je mým tělem. V něm žiji, pohybuji se a mám své bytí, a tím projevuji nádherné světlo své Ideje prostřednictvím svých vlastností, jejichž nebeská zář je lidskému zraku zatemněna a zkreslená vlivem nesčetných zamlžených a nedokonale vybroušených plošek lidského intelektu.

         JÁ a ty, který jsi totožný se Mnou, se převtělujeme v lidstvu, stejně jako se každý rok dub převtěluje ve svých listech a žaludech, a ještě v tisíci dubech, které zrodily tisíců žaludů, jak jeho, tak i jiných dubů, v průběhu jednotlivých generací.

        Říkáš, že si vzpomínáš na své minulé životy.

        Opravdu? Jsi si jistý?

        Dobře, pokud tomu tak je, tak co to znamená? To, že jsem ti umožnil zažít reálnost jednoho z mých projevu v minulosti, abys mohl lépe porozumět významu toho, co ti právě teď sděluji, není z mé strany žádným potvrzením toho, že ty osobně jsi byl mým nástrojem k tomuto projevu.

        Není snad pravdou, že se vyjadřuji všemi prostředky, a ty se Mnou, a že jsme životem a inteligencí všech projevů, bez ohledu na to, jaký je jejich charakter, věk nebo rasa?

        Jestliže tě uspokojuje věřit, že jsi byl skutečně tímto projevem, tak je to v pořádku, a JÁ způsobím, že tato víra ti bude prospěšná, ale pouze do té míry, aby tě připravila na velké poznání, které přijde později.

         Prozatím jsi silně spoután. Tvá osobnost se svými sobeckými žádostmi a sobeckými nároky je ještě na rukou a na nohou připoutána k minulosti, a očekává, že jedině v budoucnosti dosáhne svého vysvobození, po vyčerpání všech následků svých činů. Tvá osobnost ovládá tvou mysl a intelekt pomocí této falešné víry ve zrození a smrt, a pomocí víry, že toto je tvoje jediná cesta ke konečnému osvobození a sjednocení se Mnou ti zabraňuje, aby sis uvědomil naši věčnou a neustalou jednotu, a že se můžeš osvobodit kdykoliv si budeš přát.

         Protože je to pouze osobnost, která se rodí a umírá, a která se pokouší a snaží prodloužit svůj pobyt v těle a v pozemském životě, a potom, když už nemám další využití pro její tělo, aby se mohla vrátit do jiných těl.

         To, že jsi spoután, je způsobeno pouze touto osobnosti, vlivem domněnek a názorů, které do tebe vštípila v průběhu věků, během kterých nutila tvou lidskou mysl, aby se zaměstnávala těmito  falešnými představami. Jedině tehdy, když budeš schopen se povznést k poznání své Božské nesmrtelnosti, všemohoucnosti a inteligence, a budeš schopen odložit všechny osobní domněnky a názory, můžeš osvobodit své JÁ z těchto zvrácených poměrů, a můžeš zaujmout své pravé postavení jako mistr, král, sjednocený se Mnou, sedící na trůnu JÁSTVÍ, a takto přinutíš osobnost, aby zaujala své patřičné a přirozené místo jako služebník a poddaný, který je připravený a ochotný uposlechnout můj nejnepatrnější příkaz, čímž se stane nástrojem vhodným k mému používání.

zpět na úvod .......... další kapitola ..........   XIV. Média a prostředníci