4.3.2015 vznikl na naší planetě zemi třetí energetický bod, kde došlo k trvalému propojení mezi samotným Vesmírem a vnitřní Zemí.
 

Toto místo se nachází v Německu v Cáchách a je jim:
Katedrála Panny Marie ( Cáchy)

Katedrála Panny Marie v Cáchách
patří k nejvýznamnějším církevním stavbám v Německu. Od roku 1978 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Je biskupským kostelem cášské diecéze. Stavba byla započata koncem 8. století; roku 800 byl dokončen románský chór na půdorysu pravidelného osmiúhelníku zaklenutý ve výšce 32 metrů kopulí. Centrální prostor je v patře obklopen ambitem s bronzovým zábradlím, románské klenby jsou podepírány antickými korintskými sloupy. Na ambitu je též umístěn mramorový trůn. Roku 814 byl v kostele pohřben jeho zakladatel, Karel Veliký. V roce 936 zde byl korunován Ota I. Veliký; během následujících století pak bylo pomazáno, korunováno a symbolicky posazeno na trůn Karla Velikého celkem 30 králů a 12 královen (poslední z nich byl roku 1531 Ferdinand I. Habsburský). Od roku 1349 se konají pravidelně každých 7 let procesí do Cách, při té příležitosti jsou v katedrále vystavovány čtyři hlavní relikvie. V letech 1355 - 1414 byl vystavěn na východní straně gotický chór, kde jsou v současnosti ve zlaté schráně uloženy ostatky Karla Velikého. V 18. století byla přistavěna Maďarská kaple (dokončena 1767). V chrámu se nalézá klenotnice, kaple a oltář s obrazem Sv. Václava. Během 2. světové války byly zničeny v gotickém chóru vitráže o celkové ploše přes 1000 m2; byly nahrazeny moderními v letech 1949 - 1951. Roku 1978 byla katedrála zařazena jako první stavba v Německu na seznam světového dědictví UNESCO.

Něco o městě samotném (Cáchy)
Místo bylo obydleno už v paleolitu, protože se zde těžil pazourek. Líbilo se už starým Keltům i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od Alp (37 až 75 °C) a nazvali město podle nich a keltského božstva Granna Acquae Granni. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a holandský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z Aachen“.[1]Římané zde už na počátku letopočtu vybudovali lázeňské město o rozloze asi 25 ha a přivedli do něho vodu z teplých pramenů. Za vlády franského krále Pipina III. Krátkého vznikla v Cáchách královská falc. Roku 788 se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného středověku Karla Velikého, který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí i centrem vzdělanosti a kultury. Roku 796 položil základní kámen tzv. Oktogonu, centrální části dnešního dómu, a roku 814 byl v jeho předsíni pohřben. V letech 936-1531 zde bylo korunováno 30 německých králů, mezi nimi i Karel IV., Václav IV. a jako poslední Ferdinand I. Habsburský. Roku 1166 se Cáchy staly svobodným městem a sídlem německého království. Roku 1177 začal císař Fridrich I. Barbarossa se stavbou vnitřní městské hradby, zhruba v trase dnešního Grabenringu. Roku 1257 začala stavba vnější hradby s 11 branami a 22 věžemi, přibližně v trase dnešního Alleenringu. Teprve roku 1841 se město začalo rozrůstat mimo tuto hradbu.
O hospodářský vzestup města se přičinili hlavně soukeníci a mědikovci, ale od 13. století se zde pravidelně vystavovaly vzácné relikvie, takže se Cáchy staly i významným poutním místem. 25. července 1349 byl v cášském dómě korunován Karel IV. na říšského krále a v letech 1355-1414 byl starý chór dómu nahrazen gotickým vysokým chórem. 6. července 1376 zde byl korunován Václav IV. Koncem 16. století se ve městě prosadila reformace, proti níž císař Rudolf II. a po něm Matyáš Habsburský ostře zakročili.
Roku 1601 měly Cáchy přes 14 tisíc obyvatel, z toho však jen 2829 mělo měšťanská práva. Roku 1656 velká část města vyhořela, ale v následujících letech zde začal valonský lékař François Blondel budovat velkolepé lázně s kasinem a tanečními sály. Mezi pravidelné hosty patřil například ruský car Petr I. Veliký, pruský král Fridrich II. Veliký nebo skladatel Georg Friedrich Händel. Roku 1668 byla prvním cášským mírem ukončena Devoluční válka mezi Francií a Španělskem a roku 1748Druhým cášským mírem skončily Války o rakouské dědictví. Po Vídeňském kongresu připadly Cáchy roku 1815 Prusku, 1830 měšťané a vojáci potlačili dělnické nepokoje kvůli zavádění strojů a 1841 bylo město připojeno na železnici. Po první světové válce Cáchy silně utrpěly politickými nepokoji (Rýnská republika), reparacemi a hospodářskou krizí. Pravidelná pouť do Cách roku 1937, které se účastnilo 800 tisíc lidí, vyústila v tichý protest proti nacistické vládě. Při pogromech v listopadu 1938 byla zničena synagoga a přes 500 cášských Židů zahynulo v koncentračních táborech.
Za druhé světové války byly Cáchy těžce postiženy leteckými nálety, 65 % bytové plochy bylo zničeno a mnoho historických památek poničeno. 1944 byli obyvatelé nuceně evakuováni, ale velitel města Gerhard von Schwerin chtěl původně město opustit a předat nepoškozené spojencům, proto nechal na telegrafním úřadě vzkaz v angličtině, kde vysvětlil svůj ústup a žádal o pomoc pro německé civilisty ve městě. 3. americká obrněná divize dosáhla hranice města 13. září 1944. Když Schwerin zjistil, že spojenci zastavili postup před městem, změnil svůj názor a poslal své jednotky zpět do města, kde se pak bojovalo o každou ulici podle Hitlerova přímého rozkazu. Za to, že ho splnil se zpožděním, měl být Schwerin odsouzen k smrti za zradu, s pomocí maršála Rundstedta a Modela dostal pouze válečné pokárání a byl poslán na italskou frontu. Město bylo nakonec silně poškozeno díky urputným bojům a po šesti týdnech obléhání byly Cáchy 21. října 1944 prvním osvobozeným německým městem. Roku 1950 byla v Cáchách poprvé udělena Cena Karla Velikého za zásluhy o mír v Evropě, kterou zde roku 1991 obdržel i Václav Havel.

Doporučuji zhlédnout nádherné 5D vizualizace přímo z katedrály, můžete se tam pohybovat jak jen chcete.
https://panoramen.nrw-tourismus.de/panoramen/aachen_1_3/aachen.html
https://www.aachendom.de/panorama.html

Více zde: https://www.mojiandele.cz/energeticka-mista-jednoty/a3-nemecko-cachy/