Cesta a Prožitky

Dobrý den Kájo, moc zdravím a předem se omlouvám, že minulý měsíc jsem nevložila žádný příspěvek. Když jsem Vám psala poprvé ta jsem se svěřila se svojí obavou z toho, vyjadřovat svoje pocity. Až teď jsem pochopila proč. Musela bych konečně přiznat, co cítím doopravdy. Že nejsem paní Dokonalá, ale stejná jako všichni ostatní. Minule jsem psala, že jsem objevila techniku hooponopono, měla jsem takovou radost, konečně něco, co uklidní moje emoce, kterých jak teď vím jsem se bála. Ale stal se pravý opak. Všechno to, co jsem potlačovala, tak udeřilo plnou silou. Už dva měsíce žiju v hrozném strachu, zažívám doslova panickou hrůzu, kdy skoro nemůžu dýchat, celá se klepu, sotva stojím na nohách. Teď se to ještě vystupňovalo, protože mám dovolenou, tak před tím nemám kam utéct. Peru se s tím jak se dá, ale moc mi to nejde. Děsím se toho, že skončím na psychiatrii. Vím, že to není ostuda (včera ještě byla), ale narvou mě psychofarmakama a co moje duše. Minule jsem nenapsala, protože jsem Vás neměla čím potěšit. Měla jsem obavy, že jsem Vás zklamala, všechno šlo tak dobře. To je ale nesmysl! Vždyť přes tu hrůzu, co se teď děje v mém životě, jsem došla k tolika uvědoměním, že bych o nich mohla psát hodiny. Vnímám jak jsem se přiblížila k druhým a hlavně sama k sobě, ale je tu ten nezvladatelný strach, který mě ničí. Co si myslíte o psychiatrech, o psychofarmakách. Kam se dostanu? Nebo neznáte nějaký jiný způsob? Děkuji. S vděčností Jarka

Nemáte se Jarko zač omlouvat je to každého věc zda a kdy se připojí. Je to přece jen váš život a jen vy sama rozhodujete jakým směrem se bude ubírat. To jsme my lidé a myslíme si jak jen nejsme dokonalí, ale to je jen a jen pohled z jednoho úhlu, protože pokud se na věc podíváme jinak a přiblížíme se blíže k Pravdě, pak jsme každý v každém našem jednom okamžiku dokonalí a nikdy nemůžeme být dokonalejší. jen se potřeba si to uvědomit jak tomu vlastně je. Je to o vzorcích které nám nutili a předávali abychom byli jako stádo zvladatelní. Myslíte si že nejste dokonalá a že v čase třeba někdy budete ale tak tomu není a ani být nemůže. Vezměme si ¨jen někoho kdo je na invalidním vozíku a nebo má od narození nějakou "vadu" vždyť všichni to by se museli považovat celý svůj život za nedokonalé.
je to o naší mysli a o tom co si necháme namluvit našim rozumem.
Vím dokonale co to je žít ve starchu a mít panickou hrůzu a člověk o tom ani s nikým nemluví protože si myslí že se mu druhý vysměje nebo je bude zesměšňovat a podobně. Měl jsem kdysi "fobií" z řízení auta slovy se to ani nedá snad popsat trvalo to skoro dva roky a jediné co jsem nakonec mohl je překonat to sám. Nikdo jiný to za člověka totiž nemůže udělat, dokonce ani žádné antidepresiva. Pokud je to jen trochu možné nedoporučuji je vždy jde jen o umělé potlačení něčeho ale nikdy jsme se toho ve skutečnosti nezbavili, takže v tom lepším případě riskujeme že budeme závislí na lécích.
Strach nás ovládá jen proto že mu věnujeme pozornost a on zjistil že na nás může a tak nám mysl předkládá právě tyhle myšlenky. je potřeba mu nevěnovat pozornost. máme jen tři vteřiny na to změnit negativní myšlenku která přichází na pozitivní a pokud to neuděláme tak se to negativní bude houfně rozvíjet. dělíme to my sami a je jen na nás abychom to změnili.
Co vám mohu nabídnout je že vás zařadím do procesu pročištění se Shambhalou pokud budete mít zájem. Nabízím vám toto zcela zdarma po dobu jednoho měsíce. Pokud máte tedy zájem napiště mi na email a každý sudý den ve 22:00 se můžete vědomě účastnit. nikdo však nic nezmění pokud věci nezměníte sama uvnitř sebe sama a žádné léky nepomáhají až bychom to měli pochopit, protože věci nemohou fungovat tak že si koupíme léky a ono se věci změní. ne nezmění pokud my sami je nezměníme.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý večer Kájo, moc Vás zdravím. Květen byl pro mě náročný po všech stránkách a jak to vnímám kolem sebe, tak nejsem zdaleka jediná. Na konci měsíce jsem byla na operaci se zubama, musela jsem zůstat několik dní doma, tak jsem zas a znovu přemýšlela a prosila a prosila Boha o nějaký účinný "lék" na svoje nevyřešené vzteky, smutky,strachy, úzkosti. A narazila jsem na ho oponopono. Samozřejmě už jsem o něm slyšela dřív,ale jen zběžně. Ty čtyři prosté věty působí doslova jako balzám na moji duši,mysl i tělo. Pomáhají mi tam, kde se cítím nedostatečná i tam,kde se cítím nadřazená. Tedy učím se pokoře a jde mi to. Mám z toho fakt radost, protože ta moje pýcha mi vadila víc, než cokoliv jiného. Cítím, že se věci dávají do pohybu a cítím,že to nejsem já,kdo jimi hýbe. Ale víc příště, je to ještě nové.
Kájo, děkuji za podporu, dnešní čištění, za Váš úžasný článek.
S vděčností. Jarka

O pokoře bych snad mohl napsat knihu. Mnohdy ji máme pkná ústa ale vůbec nevíme co to slovo znamená a jaké to je být pokorný. Nevíme nic o pravé pokoře a pleteme si pojmy protože společnost nás tak učila. Hopoonopono znám a někde ¨jsem o tom také psal a osobně jsem formulace používal a stále ještě používám. je to ale vše založeno jen a výhradně na víře a pak na tom že když si budeme něco pozitivního opakovat nemáme čas se věnovat rozvíjení negativních myšlenek. o nebativních věcech dokážeme mluvit celé hodiny a rozvíjet je ale zkuste někdy rozvíjet pozitvní myšlenku je to mnohem složitější a o tom všem to mimo jiné je.
mějte se krásně.
"miluji tě - omlouvám se -prosím odpust mi - děkuji ti."
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, moc zdravím. Děkuji moc za včerejší očistu, přiznám se, že už jsem se nemohla dočkat. To zas byla jízda. Emoce, emoce, emoce, únava, zdravotní problémy. Zase jsem poslouchala víc svoje ego, než duši. Řešila jsem problémy druhých, přebírala zodpovědnost, která mi nenáleží, kvůli lásce, uznání a přijetí druhých. Tak to bylo dost tvrdé uvědomění a hlavně už v tom nechci pokračovat. To ovšem znamená, že budu muset víc zapracovat a sebelásce a sebeúctě. Pak už nebudu závislá na názoru druhých.
V posledních týdnech cítím jakýsi tlak zevnitř, že jsem měla být dál nebo jinde, sice to zatím moc nechápu, ale kdo si počká...
Děkuji,Kájo.
S vděčností. Jarka

Milá Jarko ne že bych neměl čas se zde zastavit a odpovědět na všechny vzkazy které zde od vás všech jsou, jen jsem musel upřednostnit jiné věci a tohle vše jsem odsunul. pár dnů jsem nyní strávil se svým vnukem a synem a bylo to zajímavé poznání. syn má po složité operaci páteře a tak jsem tam byl abych mu vypomohl na pár dní s malým prckem který je na tomto světě více než rok a já jej viděl vlastně poprvé. vyprávění by to bylo na dlouho ale zmiňuji to zde snad jen proto abych mimo jiné sdělil že jsem si sebou vzal i počítač abych mohl na všechny tyto vzkazy odpovědět a neopověděl jsem na ně ne proto že bych si nemohl uděla vědomě prostor a čas ale když jsem si věci chtěl roztáhnout že takto učiním tak jsem vnímal jak jsem si začal uvědomovat proč to chci udělat. a chtěl jsem odpovědět na všechny ty vzkazy ne kvůli sobě ale kvůli těm co zde napsali. na chvíli jsem na ty vzkazy koukal a pak ten počítač zavřel a vědmím že chci odpovědět jen z rozumu z hlavy ale srdce mi říká abych to odpoložil a věnoval se sobě a tomu co v danou chvíli opravu chci a tím nebylo psaní odpovědí. nemám vůči nikomu žádný závazek a nejsem povinen na nic odpovídat a to že tak dělám a jsem zde je projev mé vlastní vůle, není to povinnost. chci tím vším výše uvedeným milá Jarko jen říci že upřednostnit máte sebe sama a "zavděčit" se máte sobě jen na vašem pocitu záleží a ráda máte mít sebe protože to je to na čem záleží. ten kdo vám dnes řekne mám tě rád chybíš mi zde zítra nemusí být a nebo z nějakých důvodů opustí váš život v pozici přítele kamaráda manžela a jednoduše se vytratí ale vy stále budete zde se sebou sama a tak musíme milovat sebe sama abychom mohli milovat ty druhé.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, moc Vás zdravím a předem se omlouvám, že píšu až dnes. Až v sobotu před desátou večer jsem si uvědomila, že mám další čištění, v neděli jsem se nedostala k počítači. Ten čas tak letí.
Už dlouho si přeji změnit bydlení a hlavně zaměstnání a v poslední době jsem cítila, že jsem k tomu i vnitřně vedená. Pokud jde o bydlení, tak jsme takřka zázrakem přišli k vlastnímu bydlení, sice jsme se ještě neodstěhovali, ale je to otázka pár týdnů. Je to super, ale já jsem přece jen víc chtěla jinou práci, a že jsem pro to udělala daleko víc, než pro to bydlení. Uvědomila jsem si, že pokud jde o ten byt, jsem vnitřně přesvědčená, že si ho zasloužím, bezpodmínečně.
A práci? Jsem zaměstnaná ve velkém obchodním řetězci, práce hodně, lidí málo, hněv, frustrace, mě se to taky týká, ale já jsem tam přece proto, abych se naučila bezpodmínečně milovat! A dokud se to nenaučím, tak tam musím zůstat?! To jsou věci. Hlavně nevím, kde jsem na to přišla. Není nahoda, že jsem dnes narazila na zajímavé video s názvem přestaňte se snažit druhé milovat, začněte se snažit druhé pochopit. To mi přijde mnohem přijatelnější.
Kájo, ještě jednou se omlouvám, děkuji za čištění, děkuji, že jste.
S vděčností Jarka

Dobrý den Kájo, moc zdravím. Když se vrátím zpět, prosinec byl velmi emotivní, leden byl ještě náročnější a pak najednou klid (samozřejmě je za tím Vaše nové pročištění). Bylo to tak úžasné, že jsem vlastně celý měsíc pracovala na tom, abych si to udržela. A konečně jsem pochopila, co to vlastně znamená, být svědek, pozorovatel. Pro moji mysl, která je odpradávna zvyklá všechno hodnotit, analyzovat, posuzovat, odsuzovat je to dost obtížné, ale začala jsem a sice ztuha, ale jde to a hlavně mi to přináší to, co si přeju celý svůj život - klid duše. Taky jsem si uvědomila jak si podmiňuju splnění některých přání, jak je pořád odsunuji do budoucnosti. Byl to krásný měsíc a velký dík za to patří i Vám Kájo.
Těším se na dnešní pročištění a ještě jednou moc děkuji.
S vděčností Jarka

Tak to jsme na tom podobně. Prosinec byl náročný a hlavně pak jeho závěr a svátky kdy se prokázaly zcela jasně již věci které dlouho byly pod pokličkou a lidé kolem kteří by měli být "blízcí" ukázali svou pravou tvář. došel jsem do bodu kdy jsem musel sám sobě říci a dost tohle je ona hranice za kterou nikdo již nemůže. naštěstí mám vedle sebe naprosto úžasnou osobu v podobě Radky a tak je život nádherným prožitkem. Leden a únor byl velmi náročný kdy jsem osobně zde opravdu všechen svůj čas dal věcem jako je kotelna zde v obci. na tom základě mne již dnes něktří ani nezdraví či neodpoví na pozdrav. zjišťuji jak jsou narušeny všechny mezilidské vztahy a jak se lié budou muset vše učit znovu. venku ale konečně začíná být jiné počasí a tak se bude dostatek práce na čerstvém vzduchu. doporučuji přečíst "knižku" neosobní život najdete ji v rubrice Bůh a pokud jste ji již četla vraťe se k ní pochopíte jiné nové věci a bude vám připadat že jste ji nikdy nečetla.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý večer Kájo, děkuji za včerejší čištění. Bylo skutečně nové. Velmi intenzivní energie, která hladila, hřála, proudila celým tělem, ale, co mě nejvíc překvapilo, já jsem tu energii "viděla". Vím, že to zní divně, vidět energii, ale byla nádherná, zářivě modrá. Cítím se ospalá, trochu unavená, a co se děje v mé hlavě!
Moc děkuji za tohle skvostné nakopnutí.
S vděčností Jarka