Cesta a Prožitky

jste jedna z mála bytostí, která u tohoto procesu neusnula a bylo ji umožněno tohle vše vidět. nebyla to jistě náhoda a něco vám to má říci. rozumím ale každému slovu které zde sdělujete a jsem za ně vděčný. nic z toho nezní divně a nikdy kvůli sobě sama nepochybujte že tomu přesně tak bylo. nedívejte se na okolí jak se bude dívat na vás na tom nezáleží jen vy víte jak to bylo a to co bylo a co čloěvk prožil je v podstatě nesdělitelné. ale já vím a rozumím
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý večer Kájo, moc Vás zdravím. Měsíc leden končí a na začátek roku to byla fakt jízda. Říká se, emoce rovná se nemoce a vzhledem k tomu, že těch emocí bylo fakt moc, tak jsem po 11 letech onemocněla. Byla to jen chřipka, ale já jsem neobyčejně citlivá na léky a právě léky mi přivodily daleko větší problémy, než nemoc sama. Byla to bez přehánění hrůza a já jsem se pořád dokola ptala sama sebe proč? Proč jsem si to vytvořila, proč jsem se tak "potrestala"? Nepohoda je tam, kde chybí láska. Uvědomila jsem si, že pořád myslím na druhé, jak jim udělat radost, jak jim vyhovět, jak jim vyjít vstříc. Jak moc mi záleží na tom, co si o mě myslí druzí, a co všechno jsem schopna pro to udělat! Nějak jsem zapomněla na sebelásku a sebeúctu. Co můžu udělat pro sebe, čím si udělám radost? To jsou moje otázky. A jak to funguje! Všichni jsme tady sami za sebe, zodpovědní za svoje životy, svoje pocity, svoje e m o c e , svoje štěstí. Chci žit svůj život, ne životy druhých.
Děkuji Kájo, za Váš komentář k mému poslednímu příspěvku, vždy se těším. Děkuji za Vaši včerejší nabídku, moc se těším.
S vděčností Jarka

ano i pro nás zde byl celý tento měsíc opravdová jízda, protože se toho událo toliko. nebylo to jako u vás ve formách nemocí ale přijali jsme tolik nových věcí že to všenestíhám ani zpracovávat a nevím co dříve
Je hezké že si uvědomujete že pořád myslíte na druhé, ale o tom tento váš život není. to neznamená že nemám myslet na druhé to jistě ano, ale jen v případě že k věcem přistupuji neosobně a to znamená že nemám k nikomu jakoby žádný vztah a vy možná děláte vše k lidem ke kterým máte vztah a pak nenídivu že vás vesmír tahá jinde. a bude vás tam tahat dokud to nepochopíte a nezpracujete . do to doby vás nepustí, takže je to na vás jak budete k věcem kolem sebe přistupovat. prvotní Zdroj - Boha nebo jak jen si to nazvete postavte na první místo a hned po něm je místo, které máte zaujmout vy sama. slíbili jsme mu že mu budeme sloužit a pokud se toho budete držet pak se budete dříve či později chovat neosobně a věřte nebo ne tohle vám otevře mnohé jiné dveře k poznání, ale není to jednoduché se k věcem takto stavět.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, zdravím Vás v novém roce a přeji Vám i i Vašim blízkým hodně lásky, zdraví a božího požehnání.
Jak už napověděl titulek, prosinec byl pro mě měsícem plným emocí,
no možná bych to spíš nazvala emočním peklem. Samozřejmě jsem pořád přemýšlela proč? Advent má být obdobím klidu, míru, naladění se na srdíčko a já abych to podpořila tak jsem se přihlásila do krátkého online kurzu požehnání srdce. Nic příjemného se nekonalo, zmíněné emoční peklo. Vánoce jsem proležela v posteli, 10 let jsem nebyla nemocná. S koncem roku přišel vytoužený klid i odpověď na moji otázku. Pokud se chci dostat k tomu krásnému a opravdovému, co nosí ve svém srdci každý z nás, musím si nejdřív "uvolnit cestu", což znamená propustit všechno, co tam nepatří. Křivdy, zranění, neodpuštění, hněv, atd. Proto tolik emoci, ani jsem nechápala, kde se to ve mně bere.Pochopitelně, že není hotovo, očista pokračuje a určitě ještě nějakou dobu bude, ale když vím co se děje, hned jsem klidnější. Děkuji Bohu, děkuji Vám a taky sobě, že jsem to ustála.
S vděčností. Jarka

Milá Jarko i já vám přeji jen to nejlepší a přál bych si abychom se alespoň v této podobě a formě zde setkávali ještě po celý tento rok. nepochybuji že pokud se tak stane bude to obahující nejen pro každáho z nás ale že se někdo právě třeba na základě vás přidá, protože pochopil a je připraven.
Emoce - dalo by se říci že to je nekonečné téma se kterým se setkáme na mnoha různých vebech a z jistého pohledu budou informace všech totožné. ten důvod bude nakonec jednoduchý, protože většina věcí je zde kopírována nebo jen přepsána jinými slovy do stejné podoby. nejedná se jen o emoce ale o celou řadu jiných věcí. mnozí se snaží hledat a na sobě pracovat a věří tomu že ten či onon "nabízí" pravdu. bohužel jak bylo řečeno většinou je vše jen nějak překopírováno a tak pokud někdo a to přeba před mnoha lety zde začal šířit neprvdu a to o čemkoliv, pak se zde na většinou setkáváme jen s kopírovanou nepravdou. Proč to říkám, možná tomuv dané chvíli ještě plně neporozumíte ale přijdu zde s několika články v tomto roce kde tohle vše objasním a předložím vysvětlení. pak ne že věřím ale nepochybuji že se váš pohled na mnohé věci kolem pozmění a posune to nejen vás ale mnohé z nás hodně dopředu.
přemýšlejte o následující větě a klidně si ji vyzkoušejte.
Bůh je neosobní - nemá tedy žádné emoce - pokud by je měl bylo by mu mnohého líto a zastavil by třeba války. ke všemu a všem přistupuje stejně je NEOSOBNÍ - staňte se i vy neosobní a nemusíte nikomu nic odpoušťet nemusíte řešit žádné emoce a mnoho jiného co pramení z našeho osobního přístupu z našeho malého já. Když pochopíme že my nejsme tohle tělo, nepatří nám je to jen prach a v prach se obrátí, posunume se někam úplně jinde. tohle vše se však zde nedá popsat dopdrobna a vyžaduje to značné množství textů aby to bylo popsáno tak abychom to pochopili a stejně to pochopí je málo kdo o vás ale nepochybuji a tak se těším.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, moc zdravím. Opravdu se cítím dobře. Listopad byl jednoznačně nejlepším měsícem za poslední roky. Žádné bolesti, únava, deprese, slzy, smutek. Vím, že může přijít kdykoliv, cokoliv, ale to co teď prožívám a užívám si to je pro mě jasným signálem, že jsem konečně přestala bloudit nebo spíš odbočovat ze správné cesty. Soustředím se víc na svoje pocity, než rozum. Nemusím všechno vědět, ani všemu rozumět. Jsem víc sama sebou, i když se to některým nelíbí. Pracuji na vztahu k sobě samé a funguje to, líbí se mi to. Ve skutečnosti to není tak těžké, mít se ráda, na začátku aspoň trochu. Na nic nejsme sami, máme kolem sebe spoustu pomocníků, i když je nevidíme. Vy jste jedním z nich, Kájo. Děláte pro mě víc, než si myslíte. Děkuji. Děkuji. Děkuji.
Těším se na další očistu.
S vděčností. Jarka

Je radost číst příspěvky v této skupině, která zde vnikla a přestože to stálo všechno mnoho času energie a námahy. Mysell jsem si s Radkou mnohé odpustit jste zde všichni důkazem toho, že to vše stálo za to a každý podobný text je pak tou nejsladší odměnou za to co děláme. Káž by bylo více podobných bytostí, které pochopí a uvědomí si, že tohle je jediná správná cesta a žádná jiná není. Není to tak že každá cesta je správná. Tak jako je pravda jen jedna tak je také správná cesta jen jedna. To vše by milá Jarko nebylo pokud by nebylo vás. Vás jako bytosti která jste se nejen rozhodla jít po této cestě ale také pro to něco udělat. Mnozí takzaní duchovní říkají že cesta je jednoduchá a vy sama dnes víte a jistě můžete potvrdit že to jednoché nebylo. Ano z pohledu zpět se nám to jednoché může zdát, protože jsme pochopili a přijali, ale samotný každý jeden malý krůček jednoduchým nebyl. Věřím, nepochybuji o tom, že společnou cestou ještě dojdeme mnohem dále. Dojdeme do bodu kdy nám bude podle našich schopností a míry přijetí toho jediného který sídlí v každém z nás kdo má duši odhaleno to po čem toužíme. pak již nemusíme číst a nic hledat protože budeme vědět nalezneme odpověď na vše v nás samotných a to jen proto, že došlo k nalezení a ke spojení.
těším se, opravdu se těším na vše co přijde a teším se na dnešní večer přestože prožívám nyní jen ten okažik tady a teď.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, moc Vás zdravím. Měsíc říjen je u konce, takže je čas na hodnocení. Ve svém posledním příspěvku jsem psala, o nalezení víry a lásky k sobě a o tom to bylo a vlastně pořád je. Celý měsíc jsem byla vystavována situacím, kdy jsem byla nucena prokázat, jak pevná jsem ve své víře a jak velká je moje láska k sobě samé. A jednoduché to rozhodně nebylo. Emoce jak na houpačce, v jedné chvíli jsem všechny milovala, v další mě popadla taková zuřivost, že bych všechny pobila. Beznaděj, že nic nemá smysl, střídalo nadšení z toho co zvládnu, co dokážu. Na povrch se dostávaly léta potlačované vzteky, které "volaly" po vyřešení. Na fyzické úrovni to bylo totéž. Jeden den plná energie, plná života, další unavená, vyčerpaná,otrávená. Byl to těžký a náročný měsíc, ale krásný. Urazila jsem kus cesty a myslím, že jsem ho zvládla velmi dobře.
Děkuji Kájo za Vaši reakci na můj poslední příspěvek, za další nabídku, kterou s vděčností přijímám a vůbec za všechno, co pro nás děláte.
S vděčností Jarka

Milá Jarko já se zde přistihuji že se snad v každém příspěvku opakuji, když děkuji za písmenka a sdělení. Ve skutečnosti to poděkování, které je upřímné a milující nejde v dané chvíli slovy jinak nahradit, protože opravdu děkuji. děkuji každému za jakýkoliv příspěvek, protože to je to co nás nakonec obohacuje a posunuje dále, aniž bychom si to možná vědomě uvědomovali. Pomáháme tak i mnohým dalším když si přečtou podobná slova, protože se dočtou, že to co prožívají oni se shoduje s tím co prožíváte třeba právě vy a pak to berou že to je "normální".
pochopí, že když jsme nebo jdu vědomě po nějaké duchovní cestě tak to neznamená že se mi bude vše dařit jak to slibují mnozí, ale že cesta je to opravdu těžká a složitá. nicméně vždy nás nakonec čeká odměna, protože si uvědomíme ten vnitřní náš pocit když jsme něco zvládli, něčím prošli a ten pocit se jen těžko dává do slov, protože je nejen náš, ale je složité a vcelku jiným nemožné vysvětlit co vše tomu předcházelo a jak tomu bylo. nakonec to vše známe jen my sami, ale přesto můžeme a máme působit na jiné právě podobnými texty jako jste napsala.
osobně vám rozumím každé jedno slovo a stává se to vše stejně jako vám, někdy by se člověk vznášel a někdy si říká proč to vše dělá a jaký že to má smysl. každým podobným příspěvkem mi však právě vy ten smysl proč to dělám ukazujete a prožívám pocity, které se do slov jen těžko dávají.
přeji jen to nejlepší a těším se.
s Láskou a v Lásce Kája

Dobrý den Kájo, moc Vás zdravím. To co teď prožívám, bych si dovolila označit za svůj největší životní úspěch. Našla jsem víru v sebe a lásku k sobě samé. Konečně! Přišlo to náhle, nečekaně a hlavně v situaci, kdy bych to vůbec nečekala. Zhoršila se mi štítná žláza, dokonce se mi tam objevila malá cysta, normálně bych propadla panice, beznaději, byla bych naštvaná sama na sebe, že jsem úplně k ničemu, všechno, co jsem udělala bylo k ničemu, ale stal se zázrak! Ta malá bezmocná chuděrka se v jednom okamžiku proměnila v ženu plnou sebedůvěry. A hned další den jsem poprvé v životě zažila, jaké to je, cítit lásku k sobě samé. Slovy se to popsat nedá. Oči plné slz, objímala a hladila jsem sama sebe a donekonečna se omlouvala sobě samé, za to, jak jsem se celý život zatracovala. Tento nádherný zážitek mi přinesl ještě další poučení, že dlouhodobá
práce na sobě nemusí nutně přinášet průběžné výsledky, vše se může změnit v jednom okamžiku. Věřit si. nevzdávat se a být trpělivá.
Omlouvám se Kájo, že jsem nenapsala dřív, nechci být nevděčná, za vše, co jste pro mě udělal. Děkuji.
Zdravím. Jarka