Karma část IV

Karma místa.

 Setká-li se více lidí se stejnými myšlenkami, zesilují energeticky potenciál určitého místa na Zemi. Vše, co se v tom kterém místě děje, je v něm také vibračně zaznamenáno. Jsme zodpovědní za prostředí, ve kterém žijeme. Ve svých četných životech jsme žili v mnoha zemích a na mnoha místech. Víry astrální černé energie mají značnou tendenci vracet se na místa svého vzniku, a tak vyvolávají nová utrpení lidstva na určitém území velmi často i po uplynutí značného času od data tragických událostí. Je pravidlem, že v těchto místech se inkarnují bytosti odpovědné za vyvolaná utrpení, aby se poučily o důsledcích vlastních dávných činů. Nic se neděje náhodně, vždy se jedná o vyrovnání karmického dluhu a je bláhové, obviňovat za to Stvořitele, živly či kohokoli jiného. To, co se nám osobně děje, je náš karmický záznam a aktivovaná kolonka našeho dluhu má dáti. Příčina je vždy v nás, vnější okolnosti jsou jen vykonavatelem.

Někde se cítíme dobře, tam jsme zanechali dobrou energii, jinde nás potkávají úrazy a jiné nehody, nic není náhodou, to je naše nenaplněná karma, kterou jsme příchodem na místo aktivovali. Lze tomu i předejít, když se v meditaci spojíme s místem, které máme navštívit (či se situací, která má nastat) a prosíme za odpuštění všechny, kterým jsme kdysi ublížili a sami všem a všechno odpouštíme, vyšleme do toho místa světlo lásky, odpuštění a smíru. Můžeme požádat o pomoc vyšší duchovní bytost a pozvat ji do chrámu svého duchovního srdce spolu se všemi, kterým jsme ublížili.

Josef Lux, dřívější předseda KDU-ČSL, měl tak těžkou karmu místa v Americe, že se nemohl vrátit odtud živý. Kdyby se byl nechat operovat doma, v Česku, kdekoli na Moravě, přežil by operaci a mohl zde být dosud. Stačilo tyto věci znát a udělat předem meditaci a modlitby za odpuštění. Není náhodou, kam jedeme na dovolenou, a když se nám tam něco stane, karma si nás tam přitáhla. Proto je tak důležité o tom všem vědět a řídit se tím. Protože kdysi dávno jsme žďářili a vypalovali lesy a zakládali pole a osady, zahrneme do svých proseb o odpuštění i ducha místa, živlové bytosti i skupinové duše zvířat a rostlin, kterým jsme ublížili. Nestačí však pouze nalézt příčiny a pochopit souvislosti, je nutno změnit se uvnitř, změnit životní hodnoty, programy, charakter. Do dalších životů si neseme to, čemu jsme se naučili a o co jsme se zasloužili. Nejcennější pro člověka je láska k druhým, nezatížené svědomí, poznání, vědění a moudrost. Léčení karmy rodiny i místa viz též Léčba duchem.

Nejpřísnější postih se dostavuje jako karma v duchovní oblasti. Způsobuje stagnaci v dalším duchovním vývoji, často i v několika následných životech. Zneužití darů božích se objevuje i v dalším zrození, kdy duše nenalezne svého Mistra, bloudí po duchovní cestě. Ztrácí vše, co je jediným smyslem života. Mnozí duchovně vyspělí jedinci mají za sebou zneužití božích darů v magii. Mnohokrát jsme při společné meditaci hledali, nacházeli a zneškodňovali různé předměty, negativní zářiče, rozseté po celé zeměkouli. I na to je třeba se zaměřit, prosit za odpuštění všem, kterým jsme dříve ublížili magicky, kletbou, uřknutím, či jinak. Pochopení, odpuštění, láska a velká pokora jsou i zde na prvním místě nastoupeného pokání. V lásce k bližnímu je ukrytá lidská karma, ten, kdo neubližuje bližnímu, nevytváří si karmu špatnou.

Ne každý je však schopen pochopit a odpustit, není schopen se cítit vinen a zahanben a není mu líto svých obětí; návrat ze Tmy do světla není pro každého. Tomu, kdo trpí, je třeba dle možnosti podat pomocnou ruku. Ale v případě, kdy cítíme zneužití a tvrdost srdce, je nutné nepomáhat zlu. Je třeba jen za tyto lidi prosit a posílat jim Světlo a Lásku. Musíme se také vyvarovat posuzovat lidi podle jejich potíží. Je zde i mnoho lidí, kteří na sebe vzali dobrovolně a s láskou úkol a karmu pro druhé. Duchovně vyspělé bytosti se rodí do chudoby a do špatných podmínek pro další posílení sebe sama, aby překonaly všechny překážky hmotného bytí a mohly navždy odejít z tohoto světa. Posuzování přenechejme Kosmické inteligenci. Nepřišli jsme na Zemi soudit, ale milovat. Mezi těžšími inkarnacemi občas odpočíváme ve snadnějších životech, právě ale tam naděláme nejvíce chyb.

Profesní karma. Karma pracuje také i do budoucna. Na příklad stalo se nějaké hromadné neštěstí a lidé si vzájemně obětavě pomáhali; v nějakém dalším životě vytvořili spolu třeba vynikající pracovní tým a vynalezli účinný lék či nějaký prostředek ke zlepšení kvality života lidí. Astrální sféra a hmotná sféra zde, se mají k sobě jako negativ a pozitiv. Co jsme nezvládli a poničili v minulých životech, to musíme zde napravit. Třeba tak, že když jsme v četných válkách a bitkách zabíjeli nožem, dýkou a mečem, nyní budeme skalpelem navracet životy a zdraví. Když jsme trávili nepřátele jedem, lékem budeme navracet zdraví a život. Když jsme mrzačili druhým těla a údy, budeme stejně postižení a v dalších životech to vše budeme léčit. To je karma lékaře, veterináře, lékárníka apod. Politici dnes jsou většinou dřívější vládci a bojovníci, kteří nezvládli vládnutí, místních vládců bylo mnoho, většina z nás jimi byla, učíme se na Zemi všemu; současným politikům je dnes dána poslední šance, jak vše z hlediska zájmu lidu a národa napravit. Jak se jim to daří, vidíme všichni: nebývalá korupce, prosazování zájmů svých a skupinových oproti většině národa, snaha o moc a zbohatnutí na prvním místě, zatloukání nepravostí, neprofesionalismus a neodbornost atd. Jak mnoho ožebračili svůj lid ve svůj prospěch a pro svá privilegia, to vše svou karmou budou muset splácet a navíc, zatíženi takovou karmou nepostoupí ve vývoji výše, budou muset cestu tělem opakovat a to za nepříznivých podmínek. Na místě je proto velká pokora a obětavá práce, ne snaha zbohatnout na úkor druhých. V tomto čase dostáváme všichni poslední příležitost, jak napravit své chyby, splatit své dluhy, zlepšit svůj charakter. Jakmile nastane sklizeň a oddělování zrna od plev, čas k nápravě už vypršel.

Kdo měl v minulých životech potíže se zákonem, zákon překračoval, tak v následujících životech je strážcem zákona, třeba jako policista, soudce, žalobce, ústavní činitel. Kdo se provinil v sociální oblasti, napravuje mnohé dnes jako sociální pracovník, pracuje v charitě, v pečovatelské službě apod. Učitelem se stává ten, kdo se potřebuje sám mnohému naučit. Karmu herce mají ti, kteří chtějí v jednom životě prožít mnoho rolí, mnoho životů a tak mnohé napracovat, zkrátit si Cestu. Dobrý herec je ten, kdo hraje nejen svým zevnějškem, ale také vnitřně prociťuje a prožívá své role. V případě vytvoření role záporné a projevů citů negativních, zloby, nenávistí apod., je potřeba udělat totéž, jako jeden z vynikajících herců staré gardy, nevím již kdo, který po skončení představení se modlil a prosil za odpuštění projevu všech svých negativních citů. Kdo dříve bořil a ničil, odpracovává svou karmu jako stavitel, projektant, zedník.

Kdo spáchal jakýkoli trestný čin a přečin, a nebyl za svého života potrestán, čeká ho v dalším životě trest tomu odpovídající, aniž něco provedl; to je případ známého vězně Kájínka, který se marně dožaduje světské spravedlnosti. Ač v tomto životě opravdu nespáchal to, za co byl odsouzen, teprve až si odpyká trest z Věčnosti, bude na svobodě, do té doby je pod vládou své karmy; každý tomu může předejít či trest si zkrátit pochopením své viny, prosbami za odpuštění, pokorou, pokáním. Dříve věděli staří lidé, že unikne-li člověk soudu světskému, má ve svém nitru soudce jiného, stále upomínajícího, že každá vina bude jednou souzená soudem věčným, jemuž není nic skryté a tajné. To ještě věděli a tak psali mnozí autoři v 19. století, tak psala i Vlasta Pittnerová, rodačka z Polné na Vysočině.

Odpověď na všechny naše problémy je v nás. Proto když nás cokoli podobného potká, nic není náhoda, na místě je pokora a ne vzdor, prosby za odpuštění a vyrovnání karmy. Když včas a dostatečně takto v duchu pracujeme, nemusíme již pak prožít karmu v reálu, anebo jen v menší míře. Duch čte, pracuje a počítá rychlostí světla, proto když člověk dostane ve své inkarnaci úkol, kterým má vyrovnat svůj karmický dluh, dostane k tomu i příslušné schopnosti, jako třeba herci i soudci, kteří mají často fotografickou paměť. Vnitřním zrakem vidí malíři, skladatelé slyší hudbu vyšších sfér (někdy i nižších sfér), spisovatelé převádějí na pozemskou rovinu díla, která jsou již v astrálu sepsaná atp. Astrál má nižší a vyšší úrovně, z nízkých úrovní převádějí na pozemskou úroveň všechny ty zrůdičky, fantomy, strašidla, čarodějnictví, zlo a všechny nedobroty ti, kteří jsou na stejné vibrační úrovni. Oproti tomu jedinci napojení na vyšší sféry duchovní tvoří krásu, souladnost, harmonii, láskyplnost apod. kdo sám dříve kradl, bývá často okraden, nic není náhoda; lze tomu předejít dáváním, dobročinností. Kdo zvýhodňuje některého podřízeného, splácí tak zpravidla svůj karmický dluh k němu. Podvodníci dle zákona podobné přitahuje podobné, budou následně také podvedeni, přitáhnou si ke spolupráci jiné podvodníky.

Disidentství z pohledu zasvěcence jeví se zcela jinak; Václav Havel zde měl svou duchovní misi, ta tvořila 90% všeho disidentského dění té doby u nás; pouhých 10% patří všem ostatním, a co je nad to, byla jejich karma. Příčinu karmy k jakékoli vrchnosti lze hledat ve výroku Krista: Dávejte co je císařovo císaři, a co Božího Bohu.Každý člověk má konat svoje povinnosti nejen k Bohu, ale též ke svým bližním, k sobě a rovněž k vladaři. Každý vladař je ustanoven z milosti boží, ať je kýmkoli a jakýkoli. Není náhody a všechny věci, které se dějí na zemi i na nebi, jsou v příčné souvislosti. Je-li vláda dobrá a spravedlivá, je tak určeno zemi a národu a je-li nespravedlivá a špatná, tu je božím trestem na zemi a lid, tím si také odpracovává karmu. Kdo se vzpírá plnit svoje povinnosti, ať k rodině, ke svým bližním, ať ke státu, jehož je příslušníkem, porušuje zákon harmonie a přivolává na sebe trest, karmu. Nic není náhoda, a kdo v takové situaci být nemá, tak tam není.

Když někdo kdysi křivě přísahal, či ukazoval na nevinného, že je vinný, hrozil někomu, může v další inkarnaci přijít o prsty křivě přísahající či o svůj ukazováček; nějakou zdánlivou nehodou bude mu amputován. Když jsme někoho prokleli, musíme se k němu narodit, třeba jako dítě a kletbu prožít i na sobě. Muž, využívající službyprostitutky, má s ní následně společnou karmu; v nějakém dalším životě se taková žena narodí jako dcera takovému muži. Když se někdo proviní na svém partnerovi nevěrou, když sexuálně znásilní, je postižen třeba rakovinou svých genitálií v tomto či v dalším životě, záleží na tom, kolik karmy má ještě splácet. Kdo si sáhne na svůj život jako sebevrah, narodí se v příští inkarnaci s poškozením tělesným. Karmě lze předejít, anebo ji zmírnit pochopením, že jsme spáchali hřích a pokáním. Když ubližujeme nějakému zvířeti trýznivě či opakovaně, může se, třeba i část naší individuální duše, přivtělit či vtělit do zvířete a prožít vlastní zkušenost, aby pak již nikdy tak nečinila. Má známá navštěvuje své příbuzné na venkově, marně jim domlouvá, aby lépe pečovali o svůj dobytek, marně; jejich krávy jsou nedostatečně krmeny a napojovány, mají řetězy zařízlé do živého masa. Mnohé z nich vidí jasnovidec jako karmu duší lidských, kteří stejným utrpením, jako dříve činili oni zvířatům, tak to vše musí odtrpět ve zvířecím těle; i její příbuzné čeká podobná karma. Věčné spravedlnosti nic neujde, vše negativní musíme jednou transformovat v pozitivní, to je úkol karmy. Dostáváme jen tolik štěstí a lásky v životě, kolik jsme sami rozdali.

Na pomoc nám přicházejí duše božské, jako byl Gándí, Kennedy, Gagarin, Exupery; Gorbačov i Havel zde měli svou duchovní misi a takových bytostí je více a mnozí pracují ve skrytu, duchovně. Velmi pomáhá, když prosíme a modlíme se nejen sami za sebe, ale i za své bližní, když přejeme klid a mír všem lidem dobré vůle, i těm, kteří nám ublížili. Ovládat své myšlenky znamená přestat být jejich otroky. Co dobrého si přejeme, aby se nám vracelo, to musíme nejprve vytvářet; nejdříve dej a pak ti bude dáno. Duše, která odpustila sobě i druhým, je naplněna láskou a odstraňuje všechny negace. Když tuto práci vykonají na sobě všichni lidé, docílí oné vibrační úrovně, kterou vyžaduje nastupující věk Vodnáře.

Ke správné modlitbě, která skutečně přijímá světlo z duchovna, nelze dospět s duší znetvořenou nenávistí, podlostí, pýchou a jinými neřestmi. Zde je zatím možný jediný lék bolest a utrpení, který dovede duši k určité pokoře, nutné k modlitbě či spíše správného naladění k modlitbě. Vyšší sféry nelze uchopit znešvařenou duší. Perly pravdy hozené těmto duším, byly by pošlapány, zprofanovány, znetvořeny. Chtěly by i dobro použít jen ke svému osobnímu nízkému prospěchu či získání nadvlády nad druhými a ne k povznesení sebe i druhých. Boží spravedlnost vládne ve všem, proto se nic neděje náhodně, ve všem působí zákon boží. Abychom se stali schopní sloužit skutečnému dobru a pokroku, musíme nejprve své nitro očistit od nízkostí, které jsme nahromadili v minulých vtěleních. Doba mezi jednotlivými vtěleními bývá různě dlouhá, záleží to na mnoha okolnostech, i na tom, kdy se vtělí naši blízcí či spoluviníci, se kterými budeme v příštím životě vyrovnávat své dluhy. Někdo žije i dlouhá staletí v bludech a omylech předešlého života, než se probudí a nastoupí vědomě očistnou cestu. Nenaříkej proto, ať přijdou ve tvém životě jakkoli těžké zápasy. Čím silnější je duše, tím více zkoušek si v životě naplánovala; ví, že tím dříve a více rozpustí svou nashromážděnou negativní karmu.

Zákon vtělování-inkarnace a odvtělování-dezinkarnace odhaluje pravý smysl života a smrti. Tvoří hlavní jádro ve vývoji duše a dovoluje nám ji sledovat zpět až do hlubin přírody a kupředu do výšin božství. Narození pozemské je smrtí ze stanoviska duchovního a smrt je vzkříšením nebeským. Střídání se dvou životů je potřebné k vývoji duše a každý z nich je současně důsledkem a vysvětlením druhého. Kdokoli pronikl těmito pravdami, je v srdci mystérií, v jádru zasvěcení. Karma je vždycky životu příznivá, nikdy nepříznivá, je život posilující; co se nevyrovná v tomto životě, vyrovná se v životě celkově, činí nás silnějšími, moudřejšími, dokonalejšími, nemoci, které jsme přemohli, se stanou zárodkem k dokonalejšímu zdraví.

Utrpení zdá se nespravedlivé ze stanoviska jediného života, ale je obdivuhodně spravedlivé a přesné z úrovně celé řady životů. Není slova ani skutku, aby nemělo ozvěny ve věčnosti. Pythagoras.

Zákon Karmy v praxi spodní posmrtné úrovně: Kolektivní vykoupení. Byli jsme jednou povoláni do pracovny ředitele Domu míru, důležité duchovní školy nacházející se v dolních oblastech astrálního světa. Toto pohostinné sídlo bylo založeno před třemi stoletími pro nemocné duchy a fungovalo pod vládou duchovní kolonie. Budovy nalézaly se na nízkém stupni astrální sféry, proto i poměry zde byly podobné jako na zemi. Péče se zde poskytovala odtělencům nízkého a nevyvinutého stupně. Ve vyšších sférách duchovních jsou již poměry méně podobné hmotnému zemskému světu. Byli jsme zde na návštěvě, abychom provedli několik pozorování, týkajících se zákona příčin a následků, tedy karmy. Tato oblast stínů u okraje pozemského pole je plně obsazena zemřelými, kteří jsou stále ještě vázáni k pozemskému životu, ačkoliv již přešli jeho hranice. V zadní budově se shromažďují bytosti, které jsou oběťmi svých temných myšlenek. Až vyjdou z pomatenosti a tísně, budou uvedeny do hlavní budovy a léčeny. Brány domu se neotevírají myslím buřičským a rebelantským, které by zcela rozvrátily instituci pomoci. Dům má dvě skupiny, které vycházejí ven a denně vždy jedna z nich přivádí odtělence, kteří potřebují zdejší péči. Naléhavá prosba ze země vyzývala o pomoc pro oběti leteckého neštěstí. Pod hřebeny vysokých hor držely v sobě zbytky letadla oběti nehody. Čtyři vzdychali, připoutáni ještě ke zbytkům svých těl, někteří křičeli, nevěděli, co se stalo. Uprostřed této scény prosil odtělený stařec ušlechtilého důstojného vzezření Dům o vyslání oddílu k odvedení bytostí zemřelých při tomto neštěstí. Bleskově se připravil oddíl pomoci. Duchovní přátelé, obětaví a chrabří, již tam stáli na stráži, klidní a pozorní.

Nám se dostalo vysvětlení od vedoucího Domu, že i když nehoda byla stejná pro všechny, smrt byla pro každého různá. Totiž čím více se člověk v životě na zemi noří do nízkých a hmotných proudů, tím těžší bývá odpoutávání se od těla. Proto smrt těla není pro každého osvobozením ducha. Kdo nosí v sobě za živa nízkost, ten ji ani po smrti neztrácí a vábí k sobě nízké bytosti, podobné přitahuje podobné. Trvá velmi dlouho, než se takový odtělený odpoutá od svých pozemských zvyklostí k vědomé očistě. Když byste zkoumali oběti dnešní letecké katastrofy, jistě byste mezi nimi našli dřívější zločince, kteří někdy vyhodili bezbranné lidi z věží či vrcholků hor, kamarády, kteří utopili cenné životy v moři, nebo sebevrahy, co skočili z vysokých mostů či budov, ukazujíc vzpouru proti Zákonu a kteří nyní v této události našli prostředek k vyplacení. Každá sebevražda jednak přináší muka po odtělení a jednak velmi ztížené podmínky pro budoucí vtělení. Vtělení je cenný dar a jeho násilné přerušení, i samotná úvaha o tom, je vzpourou proti Prozřetelnosti, nedostatkem víry v Její pomoc.

zpět na úvod ...... Karma I ....... Karma II ....... Karma III

Převzato ze stránek https://starezlatecasy.cz/