Počátek

Je říjen roku 2022 a já jsem vedena k tomu, abych zpracovala a popsala to, co jsem v posledním roce zažila. Nejedná se pouze o běžné životní události, i když také, ale především o prožitky z duchovní práce na pročišťování nás, našeho okolí a nakonec pak samotné Planety Země. O tématu čištění je na těchto stránkách mnoho článků, sdělení i nabídek, o tom psát nebudu. Moje sdělení je o tom, co se všechno může dít a stát, když se člověk této činnosti věnuje. A také jak se vzájemně propojují „běžný lidský život“ s tím „duchovním“, až dojdeme k tomu, že tyhle tzv. dvě složky života nejsou dvě, ale jedna, je to jeden život, se vším, co v něm má právě teď být.

Přesto, že mám psát o prožitcích letošního roku, vrátím se kousek nazpátek, do doby, kdy to všechno začalo: do doby napojení na Modrobílý plamen květu života, jedné, možná jediné nejvýznamnější události mého života.

NAPOJENÍ NA MODROBÍLÝ PLAMEN KVĚTU ŽIVOTA

Píše se rok 2018, zažívám počátek sedmého desetiletí mého pozemského života, odcházím z nevyhovujícího vztahu, hledám nové bydlení a vzhledem k financím i práci. A v této situaci na mě „náhodou“, která není, vykouknou tyto stránky. Přesně den před zveřejněním prvního čištění „Každý sám za sebe“. Z mého pohledu objev těchto stránek byl pro mě doslova studnice neuvěřitelného poznání a vědění. Kdeco jsem si vytiskla a k textům jsem se vracela a vracím dodnes, pořád objevuji něco, co jsem ještě nepřečetla, nebo už zapomněla. Ale ze všeho nejdůležitější byl právě text „Čištění“, které jsem hned začala praktikovat. O tom, jak to šlo, je napsáno hodně v diskuzi k tomuto textu, a i pro mne je zajímavé se k tomu občas vrátit. Po třiceti dnech pravidelného čištění jsem požádala o napojení na Modrobílý plamen květu života.

Na napojení na Modrobílý plamen květu života jsme se domluvili na večer 20.3.2018. To, jak celý proces fakticky probíhá, je opět popsáno na těchto stránkách. V mém případě se tohoto napojování účastnili kromě Káji, který toto vše v Lásce a s Láskou zprostředkovává, také jeho manželka Radka a jejich synové Matěj a Kuba. Pro mě ten večer byl čas nepopsatelné blaženosti. Takto jsem hned v noci popsala své zážitky z napojování:

„Přesně v 18.00 jsem ucítila silný tlak na 6 čakře uprostřed čela – občas ji tam vnímám, ale tentokrát to bylo tak silné, z počátku až do bolesti, která časem polevila, ale celou dobu jsem toto místo vnímala (stále ji cítím). O něco později jsem vnímala neuvěřitelné uvolnění, prohřátí a až slast na srdeční čakře, to byl doslova pohádkový pocit. Z počátku jsem si dávala pozor na dech a prodýchávala jsem se vědomě, ale časem jsem vědomí jakoby ztrácela, ztěžkla mi hlava, chvílemi jsem měla pocit, že je větší než ve skutečnosti. A pak jsem se ocitla někde daleko a hodně dávno – v jakémsi ruchu mnoha lidských hlasů, a jediné, čemu jsem rozuměla bylo, že někdo 3x opakoval jméno Amenhotep, uviděla jsem velké stavby a sochy faraonů. Pak to ztichlo a před očima se mi objevilo mnoho sošek Budhů, či spíše Bódhisatvů. I to přešlo a ubíhal přede mnou film s širokou lesní cestou, po obou stranách byly stromy, zimní les a cesta vedla do daleka. Pak chvíli jakési šedo a uviděla jsem Ježíše Krista na kříži a muže, který chytá kapky krve z jeho poraněného boku do misky. A připomněla jsem si v tu chvíli vizi, která se mi přihodila asi před 15ti lety: tehdy jsem uviděla oltář a nad ním viselo Turínské plátno, po té se nade mnou objevil nádherný zlatý kalich a z něj postupně ukáply tři velké kapky červené tekutiny. Tehdy jsem to chápala jako Kristovo zasvěcení, a asi je hodně významné, že se mi to v souvislosti s napojením znovu připomnělo. Asi 3x během napojování jsem měla pocit – za zavřenýma očima – jakoby na mě padal zlatý déšť. A nakonec se vše uklidnilo a mě se chtělo moc spát. Lehla jsem si a dala přes oči polštář, abych měla úplnou tmu – ale uviděla jsem snad vesmír, či co, naprostou tmu a v ní tisíce malinkých hvězdiček, ucítila jsem absolutně čistý vzduch – žádné vůně, nic jen ryzí čistota, čistota a osvobození a přišla myšlenka „teď jsi sama svá“.“

V té době bylo vše, co se událo pro mě vysvětlitelné, kromě jednoho – nerozuměla jsem tomu 3x opakovanému Amenhotepovi. Věděla jsem, že tito faraonové byli čtyři a byla jsem a stále jsem přesvědčená o tom, že šlo o Amenhotepa IV., který později přijal jméno Achnaton, jeho manželkou byla jistě známá Nefertiti. V té době jsem se trochu zabývala Egyptem, byla jsem na nějakých přednáškách a měla rozečtenou knihu právě o této 18. dynastii faraonů. Amenhotep, egyptské jméno Amon-hotep znamená „skrytá životní síla je ve svém rozkvětu“, tímto jménem vládnoucí Amenhotepové vzdávali poctu nejvyššímu bohu Egypta. Amenhotep IV. došel k poznání, že jméno Amon nemůže znamenat boha, a je třeba jej odstranit z uctívání Stvořitele, proto přijal jméno Achnaton. Slovo „Ach“ se překládá jako „služba, povinnost, zbožná úcta syna k otci“ a je zde také význam Světla a proměny, kterou může způsobit pouze bůh Slunce (Aton = Ra). Jméno Achnaton se překládá jako „dobročinnost Atona, prospěšný Atonovi, též živoucí duch Atonův, či prostředník, jež po světě šíří jas boha Atona“. Tento faraón je považován za výjimečného panovníka, a také za první bytost zde na Planetě Zemi s Kristovým vědomím, který uctíval jediného boha Atona, Slunce samé, a k jeho slávě založil nové město uprostřed Egypta a dal mu název Achetaton (Atonův obzor) -  to byly zřejmě ty obrovské stavby, které jsem viděla.

K tomu je třeba ještě dodat, že příchod této mimořádné bytosti do Egypta v roli faraona zorganizoval Thovt, který promluvil s Amenhotepem III., aby umožnil této bytosti stát se faraonem. Achnaton měl také mnoho nepřátel mezi chrámovými kněžími, kterým změnou uctívání byla vzata jejich neomezená moc. Jeho konec je nejasný, neví se, zda-li zemřel jako faraon, či byl zavražděn, vyhnán nebo sám odešel, jeho hrobka se nenašla. A je známo, že jeho syn Tutanchamon, který chtěl pokračovat v otcově cestě, i přesto, že hledal způsob, jak se s kněžími domluvit, byl „pro jistotu“ zavražděn. A po těchto událostech šel Egypt do úpadku.

V době, kdy jsem prožívala události kolem napojení na Modrobílý plamen života, zůstal důvod, proč jsem toto jméno slyšela nevysvětlen. Občas jsem si ho připomněla, ale vysvětlení, či pochopení přišlo až o dost později, teprve v letošním roce. A tak se k tomuto tématu vrátíme, až se dostaneme k dění v roce 2022.

ČIŠTĚNÍ A JEHO VLIV NA BĚŽNÝ KAŽDODENNÍ ŽIVOT

S čištěním České republiky a tím pádem i sebe jsem začala měsíc před napojením na MPKŽ, pravidelně denně, zpočátku dvakrát denně. Byly to pro mne silné zážitky, rozehřívala se mi silně páteř, ruce i šlapky na nohou. Občas jsme s Kájou řešili i různé zvláštnosti, které se v různých dnech děly.

A také se mi celkem brzy podařilo najít práci, která byla z mého profesionálního soudku. Práce sociální pracovnice v dobrovolnickém centru. Měla jsem na starosti tým dobrovolníků, kteří se starali o děti ze sociálně potřebných rodin. A k seznamu potřebných dětí jsem měla také vyhledávat vhodné dobrovolníky – průvodce. To téma se mi líbilo a přišla jsem mezi nadšence, kteří tuto práci dělali rádi. Ale postupem času jsem vnímala, že se po mě chce trochu něco jiného, než na jaký program jsem byla přijata a dost mi to neladilo. Ty požadavky šly navzájem proti sobě. Až jsem po necelých dvou měsících pochopila, že jsem placená z projektu, který má zcela jiný obsah, než moje náplň práce, a že se jedná o dotaci z evropských peněz, o nichž jsem moc dobře věděla, jak se kontrolují. A tak jsem se dozvěděla skutečnosti – prostě nějaká moje předchůdkyně napsala žádost o dotaci na projekt s jiným tématem a navlékla jej do toho, nač jsem byla přijata, poněvadž ona šla na mateřskou. Všem tvrdila, že je to tak v pořádku. Z mého pohledu to byl podvod – získat dotaci za každou cenu a nějak se to zašolichá. A když jsem si takhle uvědomovala, že takové peníze opravdu vydělávat nechci, tak jsem si „pro jistotu“ ještě pořádně, nepochopitelně a hodně bolestivě, skřípla levý malíček (vnější strana – dráha srdce) o vstupní dveře. No a tak jsem ve zkušební době, v dobrém a s důkladným vysvětlením odešla.

Další očistný proces mého života proběhl nějak souběžně s předchozím příběhem. Týkal se mého osobního života a přátelských kontaktů s mým bývalým manželem. Občas jsme se vídali díky událostem v rodinách našich dětí. Tentokrát však byla jiná situace, pomáhala jsem mu s pozůstalostí jeho zemřelé přítelkyně a oba jsme si trochu pohrávali s myšlenou zkusit to spolu znovu. A já jsem do té představy zabředla trochu víc, než bylo zdrávo. A protože jsem ne neslyšela, ale přímo nechtěla slyšet své vyšší vedení, tak jsem ohluchla. A to prostřednictvím drsného zánětu středního ucha, který jsem nikdy v životě před tím neměla.

A když jsem pochopila, že v tuto chvíli ještě není moje role být pouze pomáhající babičkou v rámci rodiny a vnitřně na to přistoupila, pak se „najednou“, po delší době hledání a nenalézání a nejistoty kde mám být, objevila pěkná garsonka, na pěkném místě, a jak jsem časem zjistila i s příjemnými sousedy a obyvateli toho domu. A brzy poté se také objevila pěkná práce – sociální pracovnice v místní soukromé nemocnici. A tím se vlastně uzavřela jedna z mnoha kapitol mého putování po tomto světě, a otevírala se nová, a to jsem ještě nevěděla, že bude čtyřletá.

ČIŠTĚNÍ A JEHO VLIV NA NÁS, LIDSKÉ BYTOSTI S DUŠÍ

Tak, jako každodenní praktikování čistění má vliv na běžný každodenní život, mělo a má vliv také na vnitřní růst, zvyšování osobních vibrací a může se projevit i různými neočekávanými stavy, které pociťuje naše fyzické tělo. Dva takové příběhy Kája popsal ve svých článcích, jeden pak již z našich společných zůstal schovaný v naší korespondenci.

Čtyři dny před mým napojováním na MPKŽ, v rámci našeho domlouvání si dne a hodiny, se mě také Kája zeptal, zda-li jsem nepocítila něco divného či zvláštního v pátek 16.3. I dnes si na ten den pamatuji, byl tak temný, nepříjemný a pošmourný, jakoby ani nebyl březen, ale listopad. Psala jsem „všude se valí jakási temnota“. Tehdy jsem s kolegyní jela na návštěvu do jedné rodiny, kde ovdovělá babička vychovávala vnuka a žádala o pomoc. Celé to bylo hodně nepříjemné, příšerně mě rozbolela hlava, cestou hodně pršelo. Byla jsem ráda, když jsem večer mohla usednout k čištění. Ale nešlo to úplně běžně: „musela jsem hodně zpomalit vyslovování čtení, hned zpočátku jsem měla pocit, jako bych byla v tranzu – jakoby kolem mě bylo něco jako lehounká bílá mlha, a svoje slova jsem slyšela jako bych mluvila někde z dálky. V závěrečné fázi jsem měla pocit brnění v rukou, od ramenou dolů k prstům. Sama jsem si myslela, že jsem unavená a po té jsem rychle usnula“. V té době jsem ještě nesledovala, kolikrát jsem musela čistění dle kyvadélka opakovat, takže nevím, kolikrát to bylo. Až o pár dní později jsem se od Káji dozvěděla, že ač to vůbec neočekával, nebylo vše v pořádku: „bylo to poprvé od chvíle, kdy celé území České republiky napojené na Modrobílý plamen květu života a nebylo vše čisté. Musel jsem vše čistit několikráte po sobě, a protože čištění jsem dělal čtyřikráte, tak to bylo už co říci. Docela mne to zaskočilo, nečekal jsem to a nic nenasvědčovalo tomu, že to tak bude. Docela dlouho jsme se zde s Radkou věnovali tomu, proč tomu tak bylo. Když se však podívám na dny předcházející, tak se kolem nás zde dělo spousty věcí, které nám měly něco říci, někam nás směrovaly, či nás pouze na něco upozorňovaly. Ono to nikdy nefunguje tak, že by člověk jen tak jednoduše požádal, sedl si a přišly mu odpovědi. Musí prve sám na mnoho věcí přijít, a pak mu teprve informace jsou nebo nejsou potvrzeny, a na tom základě si opět může doplnit skládačku. Nic není zadarmo, a tak se těmto všem věcem musí opravdu hodně věnovat, vlastně celým svým srdcem, celým svým tělem, každou jednou buňkou. Musí vidět jen jedinou cestu, a tím je ona cesta Krista, a nesmí nikdy upřednostňovat své malé já. Pak a teprve pak věci kolem zapadají. Těžko se však zde vše popisuje. Nicméně věci, jak jsem zmínil, nebyly čisté, a „něco či někdo“ byl hodně zaneřáděn. Dnes vím, že se to netýkalo nikoho a ničeho na území České republiky. Co mohu zde v dané chvíli sdělit je, že se to týkalo Ruska, kde měli a také proběhly volby…. Zmiňuji se o tomto datu a o tomto čištění ne protože bychom zde pravidelně nepročišťovali mnohé věci, ale protože tohle bylo zaprvé po prvé od napojení České republiky na Modrobílý plamen květu života, a za druhé, že tohle bylo mimořádně silné pročišťování. Za doby, kdy se věcmi intenzivně zabývám a provádíme zde nějaké čistění denně, je to po třetí, kdy jsem něco podobného prožil. …. Po třetí se to tedy stalo právě onoho 16.3., dva dny jsem prospal.“ Kája v tomto psaní také zmiňuje své tělesné potíže, které zažil v době, kdy s touto prací začal. Ale to má opět ve svých textech na těchto stránkách, z doby, kdy se tak dělo. A tak ještě krátkou vzpomínku, co jsem mu tehdy (ještě jsme si vykali) k tomuto tématu napsala: „když čtu vaše sdělení o fyzických těžkostech, které vám některá čištění způsobují, nenapadá mě nic jiného, než že se potkávám s neuvěřitelně dobrou a čistou duší, která poskytne i své tělo, aby filtrovalo to zaneřádění našeho světa. Díky za to nejen vám, ale i tomu tělu, které za nic nemůže.“

Maruška.

Předcházející text .................Úvod - Maruška

Následné povídání ................Rusko napojení na MPKŽ

Prostor pro diskuzi ............... Prostor pro diskuzi Maruška