NAPOJENÍ POLSKA NA MODROBÍLÝ PLAMEN KVĚTU ŽIVOTA

proběhlo 19.3.2022

Na toto napojování jsem se těšila. Polsko vnímám jako rozsáhlou, spíše zemědělskou zemi. A Poláky, se kterými jsem se měla možnost se potkat, jako veselé a velmi pohostinné lidi.

Jako každý začátek napojování jsem vnímala jemný, chladivý vánek kolem obličeje. A pak se pomalu začaly vynořovat jednotlivé obrazy.

Jako první se mi ukázala mapa Polska. Tvar území mi připomněl mísu či pohár. Zleva hranice s Německem, dno tvoří naše republika a Slovensko a vpravo Ukrajina, Bělorusko, Litva a kousek Ruska. A okraj poháru či mísy tvoří moře. A skutečně se mi před očima objevila obrovská skleněná mísa, plná hojností darů země. Na dně byla tmavá, úrodná hlína, na ní dozrálé obilí, pak různé ovoce, třešně, jablka, jahody, meruňky, švestky, a nahoře na tom všem nasypané různé cukrovinky. V tomto obraze vnímám také šum, či zvuk běžného lidského života, hlasy, smích, povídání.

V dalším obraze prostor potmavne a v něm je vidět průvod mnichů v černých sutanách. Jsou vidět jen jako temné postavy zezadu, každý má v ruce louči. Je jich mnoho, jsou hodně namačkaní na sebe. Jejich krok zrychluje a čím dál víc spěchají. Dlouhý, až nedohledný průvod jde z jihovýchodu na sever, kde mizí v moři.

V dalším obraze se mi pak ukazují různá náměstí, kostelní věže. V určité chvíli pozoruji náměstí a univerzitu v Krakowě. Po té se ukazuje ještě prosluněná zvlněná krajina, louky, pole.

V závěru napojování pak mám možnost pozorovat, jak postupuje ona „síťovina“, která symbolizuje vytvořenou ochranu Modrobílým plamenem Květu Života. Tentokrát postupovala ze západního rohu od Štětína a rozvíjela se jak podél moře na severu a hranice Ruska a Litvy, tak podél německých hranic, až vytvořila jakýsi trojúhelník uprostřed nad územím Polska a na chvilku se tam zastavila. Po té pomalu postupovala, a pokračovala jak podél ukrajinských, tak podél českých a slovenských hranic, až dosedla k zemi a vytvořila kompletní energetickou ochranu polského území, a samozřejmě také podzemí.

A jako poslední obraz se pod touto ochranou rozsvěcují světýlka měst a vesnic, a objevuje se zvuk běžného obyčejného života. Pro mne pak přichází velké, příjemné uvolnění.

Každý obraz, který při této práci dostáváme, není jen zábavným filmem, není pohádkou, ale má své poselství. Tak se u každého ještě zastavíme. První obraz, který Polsko ukazuje jako zemi hojnosti, hojnosti dané plody matky Země. Je to alegorie, která ukazuje na skutečné možnosti tohoto území. Při vší píli a dobrém hospodaření má tato země dar hojnosti. Ale pozor, není to samozřejmost, není to „ubrousku prostři se“. Je to mnoho práce věnované kultivaci půdy. Je to mnoho práce a úsilí věnované pěstování všeho, co v půdě může vyrůst a díky slunci uzrát. Zato zde mohou sklízet potraviny, které jsou naplněny energií země i slunce a poskytnou tomuto národu tu nejlepší stravu, jakou mohou mít. Ale pozor, jen pod tou podmínkou, že tu energii nezničí tím, že z pěstování pro výživu udělají „výrobu“ pro byznys. Pak energie mizí a z národa se stává masa unavených, vyčerpaných bytostí.

Druhý obraz, průvod černých mnichů, které mohu vidět jen zezadu, jak odcházejí a mizí v moři, nám představuje ty temné entity, které jsou odsud odváděny a ničeny. Je vidět, že těchto temných bytostí, které různým způsobem trápily zemi i lidi, je velké množství. Je to očista od všeho, co už v napojené zemi nesmí být.

A tak další obraz prosluněných, barevných, čistých měst i krajiny, poznaných i nepoznaných, je potvrzením, že území je čisté a může být napojeno na Modrobílý plamen Květu Života.

Při napojování je patrné, že jeho průběh probíhá u každé země jinak. Avšak vždy, kdy už je hotovo, tak se pod tou energetickou ochranou symbolicky rozsvítí světla, jakoby svítila všechna města i vesnice. Tato skutečnost mi vždy přináší i jakési fyzické uvolnění a pocit prohřátí na těle. Je to pokaždé příjemné potvrzení, že vše proběhlo jak má.

8.1.2023  Maruška