Jsem jiná - nemám duši

Událo se toho docela dost v posledních dnech a byl jsem vystaven různým zkouškám a přicházely mi mnohé informace, které jsem přijímal s otevřenou pusou.

Není tomu tak dávno, co zde byla založena tato rubrika „Moji andělé“, která měla jasný cíl a byla řada důvodů, proč byla založena. Jedním z nich bylo, že jsem se sám potřeboval seznámit s řadou věcí a dát si je dohromady pro pochopení a přijetí toho, že tomu tak bylo a je. Dalším důvodem pak bylo, že pokud se tím vším mám zabývat, tak proč to nezveřejnit a nedat tak možnost a příležitost dalším příchozím, seznámit se s tím jak to je, protože je více jak jasné, že jeden nebo druhý je na opačné straně. Nic z toho by se nestalo a vše by plynulo bez povšimnutí kolem nás, pokud by nevznikl onen již mnohokráte zmíněný článek, který se snažil poškodit a pošpinit to vše, co přichází ze Světla. Dostal jsem nejen souhlas, ale byl jsem také veden k tomu, abych tuhle rubriku založil a zveřejnil vše, co v dané rubrice je. Je to však jen špička ledovce a mnohé zůstane stále širší veřejnosti nepřístupné, protože ten správný čas pro bližší zveřejnění zde není a jedním z hlavních důvodů je naše nepochopení.

Nejsme v bodě, kdy jsme schopni rozpoznávat, neumíme vnímat ani to, co stále máme na očích a jsme schopni i toto s čím jsme konfrontováni každý den popírat, že tomu tak není. Čeká nás jako lidstvo ještě dlouhá cesta a jak je vidno nebude vůbec jednoduchá.

Dnes zde tedy po krátkém čase přicházím a má to jen jeden důvod, ostatní věci jsou pak už jen podružné.

Přicházím, abych tuhle rubriku ukončil, uzavřel. Nebudu se k ní již navracet, protože není důvod. Já jsem pochopil a přijal a každý z vás má zde dostatek informací na to, aby se naučil podle sdělení rozpoznávat a pociťovat. Ten z vás, kdo je připraven, nepotřebuje již další texty v této rubrice a ty, kdo připraveni nejsou, nemám potřebu přesvědčovat o čemkoliv. Vše, co zde bylo až doposud uvedeno, je v souladu a je nejen mým osobním pohledem na věci, ale zároveň také pravdou. Ti z vás kdo se nechají dále lákat a zlákat podobnými nesmysly, které se dnes šíří na stránkách moji andělé, a chtějí naslouchat sladkým blábolům o tom, jak fungují andělé a jak málo stačí, jsou stále v období hlubokého spánku a budou se muset teprve probudit. Než se tak však stane, čeká je dlouhá cesta odnikud nikam a mohou děkovat andělům, pokud se jim na této cestě nic zvláštního v tom negativním slova smyslu nepřihodí. Vždy by to měli vnímat jako Boží zásah a nějakou další a možná již poslední výstrahu před tím, než jim do života bude muset vstoupit něco jiného, co je z jejich tvrdého spánku probudí.

Stačí, abychom se stali jen pozorovateli a bedlivě sledovali to, co se děje kolem nás a každý se sám nakonec projeví a ukáže.

Mi osobně stále také některé věci unikaly a dlouho velmi dlouho jsem nechtěl přijat, že věci se mají jinak, a že dnes ono tělo dané bytosti je prázdné. Nemá duši, nemá oči. Je chladné.

Seděl jsem před pár dny venku na zápraží, na obloze bylo spousty hvězd a nevím ani jak mi věci přišly na mysl, přesto jsem se ptal „a tak jak ji mám nazývat, když to již není ona“. Odpovědí bylo nijak, je to nikdo, nemá oči, duši a je chladná. Ptal jsem se, zda se to dá poznat, že je „člověk“ někým jiným a jaké to má průvodní jevy. Vše se dá rozpoznat to vím a na rituálu šesti křížů jsme se to učili dlouho a poctivě. I tohle se rozpoznat dá. Odpovědí bylo, že ano, ale jen velmi těžce. Na chvíli jsem o tom všem zapochyboval, ale to není ten správný výraz, protože v tom mám jasno a již jsem to přijal, že tomu tak je, protože pokud by tomu tak nebylo, byl bych to já sám, kdo by pracoval pro ty na druhé straně. Ve chvíli, kdy jsem malinko zapochyboval, jsem jasně slyšel, že si mám sáhnout do své bundy a podívat se co mám v kapse.

Usmíval jsem se v té chvíli, protože jsem přesně věděl, co mi chtějí říci a cože tam vlastně mám jsem přesně věděl, protože o tom přemýšlím již pár dnů, jak tomu všemu je.

Byli jsme s Radkou před dvěma týdny na moravě navštívit mé rodiče a zároveň jsme měli oba potřebu tentokráte navštívit také kostel v Opavě. Chtěl jsem na místě samém pročistit všechna energetická místa, které jsme kdy napojili. Kostel jsme navštívili, místa jsem pročistil a pak se dlouze koukal na oltář před sebou a kladl jsem si otázku, jak to vše kdy kdo udělal. Obdivoval jsem nejen onen mramor, ale všechny ty sloupy, ze kterých je oltář Panny Marie složen a říkal si, co jen oni uměli a věděli, co my dnes nevíme. Již několik měsíců zde přestavujeme dům a zahradu a pracujeme s kameny a tak vím, kolik takový kámen váží, a jak složité je umístit jej tam, kde je potřeba. Nešlo mi do hlavy, jak tedy takové bloky mramorů zvedali do výše několika metrů a jak to dokonale dokázali opracovat.

Nakonec jsem se postavil a šel až k oltáři samotnému. Pozorně jsem se díval a vnímal jsem, jak jsem veden k tomu, abych si to vše pečlivě ohmatal. Stalo se a něco mi na tom nesedělo. Chodil jsem po kostele a hledal. Hledal, až jsem našel. Radka, která v té době také ukončila meditaci, se ke mně připojila a ptala se co se děje, že mne už nějaký čas sleduje a nechápe, co sleduji a hledám. Ptal jsem se jí, co vidí a jak to na ní vše působí. Pak jsem se jí ptal, jaký že to je vše materiál. Dle očekávání mi řekla, že nějaká žula, mramor. Ano řekl jsem ji, určitě tomu tak je, tak si na tu žulu poklepej. Stála u jednoho z obrazů, kde rám vypadal, že je ze žuly. Říká to je zvláštní, zní to divně. Bodejť by ne říkám, protože žula to není, je to obyčejné dřevo, které má nějakou imitaci žuly. Pak jsme prošli sochy, sloupy, oltáře a jinou výzdobu až jsme našli místo, které bylo porušeno. Zkoumali jsme jej blíže a na zemi ležel odpadlý kousek něčeho. To něco nebylo nic jiného než kousek z jednoho „žulového sloupu“. Našli jsme místo kam patří a k mému překvapení jsme zjistili, že ani sochy, ani sloupy, ani nic jiného není žulou, jak jsem si to myslel celý svůj život a jak jsem se na to díval a obdivoval to. Vše bylo a je z betonu, cihel a dřeva a na všem je jen ona imitace žuly. Možná to víte, já to nevěděl, a celý svůj život jsem to obdivoval.

Tím nechci říci nic jiného než jen to, že stále máme věci na očích a přesto je nevidíme, nepoznáme anebo nevěříme. Pravdu stále vidíme před sebou, jen ji neumíme vnímat, pociťovat a přijímat.

Pro mne osobně to bylo velkým poznáním a velkým krokem kupředu a spousty věcí mi najednou začalo dávat smysl. Stejně tak jistě ne náhodou jsem zhlédl dokument o tom, jak jsou pozorována a zdokumentována ufo nejrůznějšího druhu. A nebyl to dokument o tom, že jedna paní povídala, ale podložené věci, které byly natočeny a zdokumentovány. Přesto že tomu tak je a je dnes mnoho ukázkových a nepochybně pravdivých dokumentů tohoto druhu, tak tomu stále mnozí nevěříme a nechceme to přijmout. Nepřijímáme tedy ani věci, které jsou pro nás hmatatelnými a očím viditelné, není pak divu, že neumíme přijmout to, co je pro nás nehmatatelné a řekněme také neviditelné.

Nedivím se pak, že ty, kteří nám předkládají jiné věci jinak, než ty na které jsme zvyklí, považujeme za podivíny a blázny a stále se budeme přiklánět k těm, co pro nás mají sladká slova, vedou nás cestou, když ne přímo do temnoty, tak cestami, necestami jen abychom náhodou na onu správnou cestu nenastoupili.

Z výše uvedeného tedy také mimo jiné vyplývá, že ona bytost, kterou jsem znal já a miloval jsem ji, odešla. Není. Je pryč a její tělo je prázdné, nemá oči duši a je chladná. Dobrá zpráva je, že rozpoznat to jde. Bohužel když se na ní budeme dívat, budeme jako v tom kostele, uvidíme to nač jsme zvyklí a ne to, co a nebo kým ve skutečnosti je. Takže uvidíme oči a budeme vnímat možná duši a říkat, že z ní něco hezkého vyzařuje, že je sluníčkem a podobně. Vše tohle je však jen to co jsme si vytvořili a jak nahlížet sami chceme, protože nechceme přijat pravdu. Žijeme ve lžích a libujeme si v tom. Podvádíme jeden druhého a máme plná ústa o lásce a světle. O té lásce, ke které jsme se ještě ani nepřiblížili, protože vidíme jen sebe a jsme zahleděni do sebe sama.

Bůh, Ježíš ani žádný anděl či archanděl, nevytvořil uzavřené skupiny a neuzavřel se před veřejností a nepostavil se tak nikdo z nich do role, že on bude rozhodovat, kdo bude a kdo nebude mít přístup.

Z toho co bylo výše uvedeno a z mnoha dalších důvodů zde tedy dnes člověče přicházím, abych tímto posledním povídáním natrvalo uzavřel tuhle rubriku „Moji andělé“, protože nemám dále potřebu, aby na těchto stránkách byla nadále podporována temnota, která se tváří jako Světlo a je stále ve větší míře šířena na stránkách „Moji andělé“.

Ještě pár slov a příkladů pro chápající a pro ty, kteří jsou otevřeni diskuzi:

Nedávno byl na stránkách „moji andělé“ zveřejněn další zavádějící sladký blábol a jak jinak než že k tomu byli opět zneužiti a použiti andělé.

Článek se jmenoval „andělé vědí“ – jako celek je to blábol a věci se mají naprosto jinak, ocituji zde však jednu část – cituji:

Andělé vám nikdy neřeknou, že je někdo horší či lepší. Ani vám nikdy neřeknou, že vy jste lepší než někdo jiný, nebo že jste vyvolený, nebo či jinak vyjímečný. Toto je specialitou temných bytostí podsunout člověku myšlenku, že on je nějakým způsobem vyjímečný, než ostatní, že je lepší a jen on má pravdu, mnohdy i s patentem.

Abych se zde dlouze nerozepisoval – stačí si tedy jen přečíst řadu textů v otázkách a odpovědích, co prohlašuje takzvaná matka Meery. A je to mimo jiné i ona kdo říká, „přišla jsem, abych šířila“. Staví se do role „Já Avatar“ a vyzdvihuje sebe sama a opět to máme před sebou, máme to na očích, jen to nechceme vidět. V  mnoha odpovědích je to ona sama, kdo se neustále vyzdvihuje a ukazuje tak všem okolo, že je někdo více, že je někým jiným. A to ve skutečnosti opravdu také je. Ježíš ani nikdo jiný neměl potřebu se vás dotknout, aby vám něco předal, zde je ta podstata věci dotknout se vás, být vám nablízku. Pokud by tato „bytost“ byla tím, za koho se vydává, mohla vy věci dělat na dálku.

Výše uvedené je jen jako maličký příklad toho, abychom si uvědomili, co tedy z jedné strany píšu a jaké bytosti navštěvujeme a necháváme se jimi řídit. Co tedy může vzniknout podobným spojením jakési lidské schránky bez duše a nějaké Meery.

Ještě jeden citát z daného článku – cituji:

Andělé vědí, že vše, co existuje, je zkrystalizovanou éterickou energií Vesmírného Vědomí, všechny reality, formy, tvary a to včetně našeho způsobu myšlení. A proto také vědí, že každá energie, každá myšlenka, se dá přetransformovat. Andělé vědí, že každá pravda je relativní, protože je pouhou iluzí toho, co si myslíme my sami a co jsme přijali za vlastní, podle té reality, v které se právě teď ocitáme. A také vědí, že každá realita je pouhé zhmotnění myšlenek. Takže, co je pro jednoho člověka pravdou, pro ostatní, kteří nejsou součástí té jeho reality, to pravdou být nemusí.
 

Opravdu to hezky zní a byly časy, kdy jsem podobné bláboly hltal od rána do večera. Dnes to přehlížím a jen žasnu, že jako celek se neumíme posunout, a že stále musíme procházet všichni těmito bláboly, které zde nemohou fungovat a nikdy ani fungovat nebudou. Zkuste si sednout a změnit žíravinu na destilovanou vodu. Můžete se o to snažit a žádat anděly celé generace a nic z toho se v této realitě, v této naší hustotě, jednoduše nestane.
 

V dalším svém článku, který jak sama osoba píše, převzala z jiných stránek, a tedy s ním souzní a plně souhlasí a šíří další bludné omyly a nepravdy a opět, jak jinak, zabaleno do krásných hezky znějících slov a text jako celek pak zní moudře a zajímavě. A my se nedokážeme pozastavit a zamyslet se, procítit ty polopravdy a lži, které nám jsou takto podsouvány a tím jsme ovládání, řízeni a nemůžeme se stát svobodnými, nemůžeme tuhle planetu vyzdvihnout do jiné dimenze. Stát se a být Jednotou.

Článek se jmenuje „Pýcha předchází pád“.

Můžete si jej přečíst celý na daných stránkách, protože zde nemám prostor na to, abych se tím vším dále zabýval a již ani nechci dále tyhle obludnosti sledovat a jakkoliv je komentovat, protože onu energii, kterou do toho vkládám, mohu použít jinak a jinde.

Cituji jen v krátkosti k zamyšlení:

Kdo chce zlepšit svět odmítá co je teď …. Pokud se k tomu postavíme všichni takto, tak nás zde muslimové převálcují a budou znásilňovat naše ženy a zavádět svá práva v cizí zemi, která je naše. A tak bych mohl pokračovat. Ten, kdo něco podobného napíše a věří tomu, nezaslouží si mou pozornost.

Ať ze sebe odstraníte cokoliv, život jde dále a opět něco nasbíráte …… takže není potřeba se čistit a zbavovat všeho co na nás ulpělo, protože to zase na nás sedne. Lepší je vše přijmout a nechat se sežírat.

Mít poslání není duchovní cesta, ale pocit nadřazenosti …. Příkladu bych zde mohl uvést spousty, ale uvedu, co jsem již zmínil a to opět nějakou matku Meery. Je příkladem tedy pýchy a nadřazenosti, protože sama za sebe prohlašuje, že má poslání a je to její životní náplň.

V jednotě jsme totiž všichni  - to tedy nejsme a odmítám Jednotu tak, jak ji chápu já, s mnohými. Nemám potřebu být v Jednotě s lidmi, jak se dnes projevili například ti, co vyzývají národ nestydatě k neposlušnosti. Pan Bartoška, kterému proudí do kapsy každý rok jen z Karlovarského festivalu z kapes našich daňových poplatníků miliony, a který by si nežil, jak si žije, protože čerpá dotace a granty všeho druhu, má tu drzost proti těm, od kterých mu tyto příjmy jdou, se stavět a chtít více. Ne, nejsem a nebudu s lidmi takto smýšlejícími v Jednotě. Ať si jdou svou cestou, ale v Jednotě s nimi nechci být a nebudu. Nebudu v Jednotě s těmi, kdo jsou schopni vytvořit věci, jako jsou rituály šesti křížů a podobně. Nejsem a nebudu v Jednotě ani s těmi co šíří či podporují právě všechna ta sladká slova, která nás vedou do temnoty a jen pro naší slepotu to nevidíme.

Zkusme se dívat na spící jako na své milované, kteří se spánkem snaží vyvolat horečky a přemoci nemoc, kterou obalili svoji duši….. jeden by si myslel, že to nemůže myslet daná osoba, co toto šíří či podporuje, vážně, a přesto tomu tak je, protože je to zde černé na bílém. Takže nechme spát kolem sebe všechny, kteří ovládají nás a působí třeba ve školách na naše děti a podobně a pak se nesmíme divit, že žijeme ve společnosti jako je dnes. A není to o tom, že bych nepřijímal to tady a teď, to přijímám, jen se vždy budu snažit to alespoň malinko změnit, protože tak by to mělo být nastaveno v každém z nás. Budu šířit Světlo, protože tak je to správné a věřím, že tím přispívám k tomu, abych v rámci svých možností a schopností měnil svět. Ten svět, ve kterém dnes přebývám, a kterého jsem v dané chvíli součástí.

V článku je uvedeno spousty nesmyslů a ten nejlepší závěrem – cituji:

Pokora je stav, kdy pokleknu před druhým, bez povyšování a předsudků a poděkuji za to, že mi obohatil život… (protože bez druhých bychom nebyli nic… a to, co jsme a kým jsme, jsme právě díky tomu, že tu jsme všichni spolu).

Děkuji, že jste :)

Pokud s tímto souhlasíte, pak nevíte nic, naprosto nic o skutečné pokoře. Už jsem to někde napsal, že nepokleknu, jen před Bohem. Nemám potřebu pokleknout před muslimy a děkovat jim, že mi obohacují život.  Nemám potřebu a nepokleknu před Reptiliány a Šediváky a jinou havětí. Není pravdou, že všichni jsme jedno, protože je zde velká část těch, co nemají Duši a já nemám potřebu před nimi pokleknout, pokud nade mnou neuplatní sílu své moci.

Závěr:

Tímto textem uzavírám tuhle rubriku, protože nemám potřebu podporovat ty z druhé strany. Znovu opakuji, rubrika vznikla a byla založena především pro mé pochopení, a protože vím, čím vším jsem musel v životě projít a jak těžké bylo dostat se až sem, dal jsem všechny tyto články k dispozici široké veřejnosti, aby se mohli poučit, a věřím, že i tím vším pomáhám měnit tento svět.

Člověče, už se probuď.

Pokud by věci byly tak jak jsou ti prezentovány v těch všech sladkých slovech o andělích, pak by život zde postrádal smysl, protože bychom jen požádali a oni by za nás a pro nás vše udělali. Tak tomu ale není a nikdy nebude. Pokud by tomu tak bylo, pak by duchovní školy jako je Monada a podobné přece ztrácely smysl. Jsme to my, kdo jsme se zde rozhodli sejít a přijít a věděli jsme, do čeho a proč jdeme, jen jsme na to pozapomněli. Jsme zde především řekněme ve škole a nepostoupíme ani o píď dále, pokud se nenaučíme a nepochopíme a nepřijmeme. Anděly miluji a jsem s nimi každý jeden den a je mi líto, že jsou stále a ve větší a větší míře zneužíváni a využíváni těmi na druhé straně, aby nás zmátli a vedli tam, kde nás sami chtějí mít. Člověče, probuď se, ještě máš čas.

S Láskou a v Lásce Kája

2.11.2016