Říkáme, a to docela často, „ kdybych to jen tehdy věděl“. I proto to zde vše je a budu se tím vším do hloubky zabývat po zbytek života, budu vždy psát především o tom, co jsem sám prožil, čeho jsem byl účasten. Ne jinak je tomu právě o tomto tématu. Mohlo by se zdát, že píšu o Mileně, že zde já „hanobím“ nejen jí, ale i její stránky, ale tak tomu není. Pomalu, a jsem si vědom toho, že mnohdy na přeskáčku si zde sám dávám věci dohromady. A není to o Mileně, je totiž jedno jaké jméno dané bytosti dáme. Je to o tom co jsem s danou bytostí prožil, čím jsme prošli, co jsme dělali a udělali, kam jsme se až dostali a proč. Je to o úkolech, které jsme plnili je to o energiích a ochranách, které jsme pro dané účely dostali. Je to o tom jak se dvě bytosti rozešli. Daleko výstižnější by bylo, pokud bych zde napsal, že je to o tom jak byly dvě bytosti rozděleny těmi kteří nikdy nespí a se Světlem a Bohem nemají nic společného. Je to o tam kudy jedna či druhá bytostí dnes kráčí a proč.

Pojďme však v povídání a informacích o tom jak tomu bylo a je s modrobílým plamenem Květu života o krok dále.

Milena, byla a je bytostí, která mne „zajímá“ z jistého pohledu, protože jsem s ní prošel a prožil věci, které jsou za hranicí lidského chápání. To že spolu nejsme v žádném písemném ani osobním kontaktu, neznamená, že ji dnes neznám a nevnímám. Tak jako ona navštěvuje „moje“ stránky, tak já navštěvuji a to zcela pravidelně ty její. Jejím úkolem je dnes mne zastavit a to jakýmkoliv způsobem ve věcech, které činím a mám je sdělit pravdu o tom jak tomu bylo a je. Není a nemůže mi být jedno, kam až se to dostala a jediné co mohu, je zde být, tak jak jsem zde byl vždy. To, že sešla z cesty, o tom není pochyb a věřím, že je stále ještě čas, byť neznám nikoho, kdo se jednoho dne podobnou cestou vydal, aby se navrátil zpět na onu původní a skutečnou cestu Lásky.

Každý, kdo se vydává jakkoliv vědomě na nějakou tu takzvanu duchovní cestu by se měl zajímat o to a to do hloubky o tento příběh, aby jednoho dne nemusel opět opakovat „kdybych já to věděl.

Dávám ti všemi těmi písmenky a podněty milý člověče, příležitost a jak s ní naložíš, zda se seznámíš se vším dostupným, zda se pozastavíš a zamyslíš, zda to vše procítíš, je pak už jen na tobě. Dávám ti něco, co ti bylo a je odepřeno právě tou druhou stranou, tou, která mluví o lásce, víře, harmonií, pravdě a míru. Pokud by jen jednu z těchto vlastností dnes měla, jako že měla všechny, pak by ses člověče, od ní dávno měl možnost sám se rozhodnout, kudy tvé cesta povede. Tu možnost ti však tato bytost nikdy nedala a vše co bylo spojeno se mnou včetně energií modrobílého plamene Květu života, vymazala a odstranila. Proč snad to pochopíš.

Byl večer a mi se v poště objevil email a měl jsem z něj zvláštní pocit, když jsem viděl od koho že je. Psala Milena a psaní to nebylo ledajaké a zde jej zveřejňuji nyní v plném znění v nepozměněné podobě. Velmi pozorně si toto vše přečti.

23. 3. 2016, 20:30:44

Kájo, 

nikdy jsem si nepomyslela, že ti budu ještě někdy psát. 

Ale dnes, od dnešního noci a rána mi andělé neustále opakují, ať to udělám.

Můžeš tento email hodit do spamu a ignorovat. 

A nebo se můžeš nad ním hluboce zamyslet a pochopit, že ti jej nepíši jen tak, ale protože mě od rána neustále nabádají andělé 

a mají k tomu velký důvod.

Jak začít ? 

Nechám se vést !

..........

O víkendu jsem byla v Německu u Matky Meery. Prošla jsem tam nádhernou meditací, kdy mě MM spolu s anděly vzala nahoru.

Mnoho věcí mi bylo ukázáno a sděleno. Druhý den jsem přijala Daršan a poté opět meditovala. Znovu mě vzali nahoru.

Při obou meditacích jsem měla možnost nahlédnout, kam mi bylo dovoleno a co mi bylo ukázáno......

Mimo jiné, mi tam byla ukázána cesta, na které jsem stála a na konci té cesty bylo světlo. Udělala jsem pár kroků a zastavila se. 

Cítila jsem něco divného a nebyla si jistá. V tom se to světlo ještě více rozzářilo.A já udělala dalších pár kroků.....

A najednou jsem věděla... zastavila jsem se a křičela jsem :  "Ne, to není moje cesta !!!"  Světlo na konci ztemnělo a vše zčernalo.

Prudce jsem se otočila a utíkala na druhou stranu, kde byla záře, fialová nádherná záře, která se ještě více otevřela. 

Vplula jsem do té nádherné energie, v které stáli andělé a MM, celá v bílem. 

S úsměvem mě vítali, objímali a říkali : 

" Vidíš, jak se naučila rozlišovat. Vždy jsi o to žádala a tak dlouho jsme tě to učili. Už nikdy nepochybuj !!! 

Také řekli : " Pojď, něco ti zase ukážeme".

Věř tomu, že obraz, který mi poskytli, bys nechtěl vidět. Ukázali mi lidi, topící se v temnotě. Vše bylo v červené energii, lidé se tam plazili a topili v té červené energii. Všude byly kolem nich temné bytosti, byly tam i reptiliáni. Jeden z těch lidí se zvedl na ruce a otočil hlavu ke a já v něm poznala známého člověka. Byl už ale velmi hluboko dole. Přesto nad tím vším o hodně výš, klečeli andělé a modlili se k Bohu.

Nechci a ani nemůžu vypisovat detaily, co mi bylo sděleno, atd. Toho člověka ty neznáš. Viděla jsem i jeho konec....

Temnota ho zničí. 

Jednalo se o lidi, kteří vědomě šíří temnotu, vědí dobře co dělají a dělají to dobrovolně ve spolupráci temných sil. 

Táhnou za sebou tisíce lidí.....úmyslně.

Pak mě vedli andělé dál. Tam to nebylo až takové hrůzné. 

Byla tam všude také červená energie.Tam byli ti, kteří šíří temnotu a nevědí to. 

Sami jsou chyceni a myslí si, že jdou ve Světle. Nedokážou rozlišit a pracují pod vedením temných sil, ač s dobrým úmyslem.

Andělé mě dovedli k tobě. Ležel jsi v červené energii, nemohl ses pohnout, zvednout, jen jsi ležel na zádech.

Pak ses začal pomalu propadat do té červené energie, až jsi úplně zmizel v tom divném červeném světle a propadl ses níž do té hrůzy, co mi byla ukázána předtím. 

Ptala jsem se andělů proč mi to ukazují, že to nechci vidět....

Řekli mi, že ti nikdy nebude dovoleno šířit temnotu tak, jako ti dole.

Že u tebe to bude včas zastaveno, pokud nepochopíš. Ty ještě šanci máš. Ale je to pro tebe asi jako za 5 minut 12.

Těžko se mi to píše......

Tvá cesta není světelná, i když si to myslíš. Nebyla už v době, kdy jsme byli spolu ke konci a pak už vůbec ne, kdy já od tebe odcházela. 

Já ti to říkala, nevěřil jsi mi. Já musela odejít, já neunesla tvé těžké energie kolem tebe. Tvé nemoci nebyly čištění, ani tvá únava. 

Stále jsi mi říkal a opakoval, že já mám kolem sebe entity a mimozemšťany atd.

Viděl jsi je všude. Vidíš je všude dodnes. Na co zaměřuješ svou pozornost, to posiluješ a přitahuješ !!!!

Přitáhl sis je do svého života a myslíš si, jak ti pomáhají andělé. 

Ano pomáhají, ale zpovzdálí, nemůžou k tobě, jelikož ty jsi obklopen jen těmi temnými a neuvědomuješ si to.

Strana temna ti také jakoby pomáhá, vypadá to tak, ale její možnosti jsou omezené, vyčerpatelné.

Světlo je neomezené, nevyčerpatelné, na rozdíl od temnoty.....

Čím více Světla v sobě máš, čím více ho vidíš v lidech, ve všem živém, čím více Světlo vysíláš, tím více se násobí a navrací k tobě.

Čím více vidíš kolem sebe jen temnotu, v každém a všude temné bytosti, tím více si je táhneš k sobě a pak nejsi chopen rozeznat kdo je kdo.

Jejich taktiky jsou velmi rafinované a promyšlené. 

Neříkám, že neútočí, to ne, oni se snaží, ale je třeba rozlišovat. 

A to je ta nejdůležitější a mnohdy nejtěžší věc na světě.

Čistíš lidi, posíláš jim energii a přes temnotu a červenou energii ve které jsi obalen, jim do aury vkládáš všem všem symboly temnoty.

Všichni ti, kterým jsi toto dělal se budou cítit unaveni a všichni budou mít časem problémy, stejně tak jako ty. Nejvíce však zdravotní.

Každá nemoc je varovným symbolem, že je něco špatně, je to zastavení k zamyšlení, pakliže se vrací, stupňuje, neposloucháme svůj vnitřní hlas a pak nás to může úplně a zcela zastavit. Nemoc, nehoda, konec........

Máš šanci to napravit !!!  

Pros Boha o odpuštění, na mentální úrovni popros všechny lidi, kterým jsi kdy co posílal, za odpuštění, za to žes jim nechtěně ubližoval,  

pros anděly, čekají na tebe, ale až za tou červenou a tmavou energií, ze které ty musíš vystoupit.

Musíš sám, pokud chceš, nikdo jiný ti nepomůže, jen Bůh a andělé....

Smaž všechny ty bludy ze svého webu, jen při otevření z toho jde zima a chlad, smaž to vše, není to tvá cesta tento způsob.

Věnuj se jen sobě a těm, které máš rád. Naprav ty škody, cos způsobil i na nich.

Vrať se zpět  ke Světlu, vrať se dokud je čas, dokud můžeš... 

Andělé se za tebe modlí a natahují k tobě ruce...

Obrať se do svého srdce a rozsviť tam znovu to světýlko, které tam stále je, jen svítí velmi, velmi málo.

Rozsviť ho znovu naplno. 

Poslyš to volání z dálky, volání andělů.....směřuje k tobě....

Pokud se vrátíš zpět ke Světlu a já věřím, že jo, pak budeš psát knihy. 

To bude tvá cesta ! 

Ne web, ne čištění lidí, ale psaní knih, pod vedením Světelných andělů a průvodců.

To je vše, co mi bylo diktováno.

Nechce se mi posílat ti to, ale hlasy andělů jsou tak silné, že se neodvážím neuposlechnout.

Raději to po sobě ani nečtu.

Můžeš se tomu zasmát, můžeš to vyhodit do koše nebo spamu, je to na tobě.......ale já to musela napsat......

Mileně jsem věřil velmi dobře jsem ji znal, byli jsme si tak blízcí jak jen dva lidé mohou být. Věděl jsem, že text není náhoda. Přišel v době kdy jsme s Radkou chystali projekt Shambhala 30 dní s pročištěním. Celé dny jsme o tomto textu diskutovali. Z jedné strany mne nepřekvapil, protože pokud mám někoho použít na to, abych zastrašil a bylo to věrohodné, pak použiji právě toho komu ten druhý věří. Že jsou věci kolem Mileny vážné jsem věděl a několikráte ji na to upozorňoval od chvíle kdy utekla, bez vysvětlení, ale marně. Šla dále cestou, na kterou sešla. Když jsem četl na jejich stránkách, že navštívila Matku Mery (MM) kroutil jsem hlavou a říkal si, až kam musí člověk spadnout, aby prozřel.

Pokračování příště.

S Láskou a v Lásce Kája

17.9.2016