Děkuji že jste.

Přeji to nejkrásnější tady a teď, každé duši, která se doposud účastnila 30 denního čištění se Shamballou. Stejně tak děkuji tímto každé duši, která se tohoto „procesu“ kdy bude účastnit.

Přicházím zde v danou chvíli, protože mám tu potřebu právě vám všem moji milí poděkovat. Poděkovat za to že jste a že jste to právě vy všichni, kteří mi osobně dopomáhají na mé cestě ke Světlu.

V neděli byl den, kdy byl ukončen, pokud to takto mohu nazvat, jakýsi první cyklus právě onoho 30 denního čištění se Shanballou. Samozřejmě že toto vše pokračuje a bude i nadále pokračovat dále. Přesto jakási první etapa je za námi. Za všemi těmi, kdo se tohoto účastnili a tedy i za mnou samotným.

Náhody nejsou jak je známo a tak i toto poslední nedělní „čištění se Shanballou „ bylo docela jiné.

Nacházel jsem se a to docela neplánovaně v mém rodném kraji. V podstatě v místě kde toto vše jaksi začalo a mělo to nepochybně tak být, že tento první jakýsi cyklus byl právě tam také ukončen.

Tentokráte jsem byl „doma“ nejen s Radkou, ale vzali jsme sebou i děti a byl to pro mne osobně velmi ochucující  čas a přišla mi řada jiných nových myšlenek a poznání.

V neděli jsme navštívili opět kostel v Opavě, protože jsem mimo jiné chtěl a měl potřebu očistit také všechna ona energetická místa, která byla vytvořena a to právě ještě před oním „posledním“ čištěním.

Tentokráte bylo vše naprosto jiné a jen těžko bych toto vše zde do slov vložil, tak se jen zmíním snad o tom, že poprvé nebyl kostel prázdným a chystala se tam nějaké mše. Nenechal jsem se však ničím a nikým rušit a všechna napojená místa jsem pročistil. Večer před posledním čištěním jsem byl v naprostém klidu a těšil jsem se na prožitek. Vnímal jsem, že věci budou nějak jiné. Jiné to už bylo i z pohledu a ani to nepochybně nebyla náhoda, že se „doma“ nacházela i má dcera. Ona vlastně byla také jedním z důvodů, proč cesta na moravu neproběhla o týden dříve, jak to bylo původně v plánu. Byl jsem potěšen, že jsem se s ní mohl po čase opět setkat a pár hodin jsme společně s ní a Radkou přece jen mohli v klidu prodiskutovat. Shanbally se samozřejmě účastnila také, takže jsem měl kolem sebe nablízku mnoho z těch, které opravdu miluji. Chyběl už snad jen můj syn.

Nedokážu zde při nejlepší vůli popsat v čem a jak přesně bylo toto pročištění jiné, protože to bych zde musel napsat knihu, abych se dokázal vyjádřit a pospat všechny ty souvislosti. Možné že se Radka nebo dcera k tomu všemu malinko vyjádří a pokud ano pak já to rád zveřejním. Pro mne samotného to však jiné bylo. Jako by v tom všem bylo něco navíc, něco velmi pozitivního a hřejivého.

První jakási měsíční etapa pročištění se Shanballou je tedy opravdu za námi a protože jsem se celý měsíc tím vším velmi intenzivně a podrobně zabýval, mám a to především sám pro sebe spousty prožitků, dojmů a poznání.

Opravdu to zde nejde vše popsat v nějakém článečku, protože to vše jsou a byly střípky, které člověk pak sám musí skládat dohromady a to každodenně, aby tomu porozuměl.

Mohu však konstatovat, že jsem vděčný za to, že mne k tomu ti nahoře dovedli, abych se do podobného „projektu“ pustil. Vnímám, po jednom jediném měsíce na sobě a kolem sebe množství změn. Plně si je uvědomuji a jsem tedy za toto vše vděčný. Jsem vděčný za každého jednoho z vás. Jsem vděčný za to, že jste, protože si uvědomuji, že bez vás bych se pravděpodobně „nepřinutil“ provádět k sobě a ke svým blízkým něco podobného tak jak tomu bylo je a bude. Mám zde na stole několik zajímavých knih, které mi Radka věnovala a již delší dobu říkám, že je začnu číst a přesto jsem ještě nezačal.

S pročištěním se Shanballou to bylo a je právě jiné a to díky vám. Jste to vy kdo mne vlastně přiměl, dodržovat časy a vytvořit si návyk čištění a podobně. Jsem vám za to vděčný a děkuji.

Pochopil jsem za ten měsíc také jak kouzelné a krásné je, mít opravdu někoho vedle sebe s kým může člověk každý den o věcech diskutovat. Sledovat jak se to vše kolem mění a skládat tak každý den ony malé střípky dohromady. Je velmi pravděpodobné, že jako jedinci by mi mnoho věcí unikalo a hlavně člověk je nastaven tak, že pokud je jen sám se sebou bez možnosti konzultace s tím druhým, pak mu vychází mnohdy stále stejné odpovědi protože nemá a nezná jiný pohled než ten svůj. A otázkou je zda je ten pohled jeho, ale to je na jiný článek, který zde mám rozpracovaný a nepochybně bude zajímavým a obohacujícím, protože i ke mně se dostala řada informací, o kterých jsem nikdy nepřemýšlel a ani si je v podstatě neuvědomoval. Samozřejmě že se s vámi o věci podělím, jen co se mi to podaří dostat je do srozumitelné podoby. Mnohdy je totiž opravdu jak zjišťuji těžké sdělit to, co máme v sobě, nebo jak to vlastně myslíme.

O jeden docela pro mne velmi zvláštní prožitek, který nebyl náhodou bych se zde v tuhle chvíli však podělit mohl. Dostal jsem se k němu skutečně jen na základě toho, že jsme věci s Radkou denně vyhodnocovali a sledovali dějství kolem sebe.

Pro mne poučný příběh by se mohl jmenovat

Co  nám řekli slepice.

Vzhledem k tomu, že se zde o slepice více méně starám a vedu si dokonalou statistiku, kolik snesli kdy vajec a čím jsou krmeny a podobně, tak vím, že věci, které se udály, nebyly o náhodě, přesto si každý může myslet cokoliv.

Byli jsme zhruba v druhé polovině čištění, když jsem šel sbírat vejce, zjistil jsem, že namísto obvyklých pěti a více jsou zde jen dvě. Docela mne to překvapilo a říkal jsem si, co že se to děje, proč jsou jen dvě, když se toto ještě nestalo. Radce jsem nic neříkal, ale když se stejná situace opakoval následného dne, tak jsem i Radku o tom informoval. Automaticky mi odpověděla, že asi přijde ochlazení, že to slepice cítí a že ne vždy nosí stejně. Byla to taková okamžitá vžitá odpověď jako od našich babiček. Tedy něco co přebíráme po generace, aniž bychom se nad tím zamýšleli a dále věci sledovali. Jednoduše to přijímáme jak to je, bez dalšího zájmu. Dvě vejce však snesli i den následný a to už bylo tři dny po sobě a to mi nedalo a večer jsme opět o celé záležitosti hovořili co že se to děje a proč tomu tak je. Krmeny byly stejně venku žádné změna počasí a když jsme o věcech tak hovořili, tak mi najednou přišla myšlenka, že ony slepice nám chtějí něco říci. Přesně si pamatuji, jak mi v tu chvíli proběhlo tělem několikráte po sobě takové mravenčení. Pocit, který velmi dobře znám a o kterém vím, že je vždy potvrzením toho nač myslím.

Když jsem tuhle myšlenku vyslovil nahlas, že nám vlastně slepice chtějí něco říci, už jsem věděl co a proč se tak děje.

Ať to může znít jakkoliv divně, ony slepice nás jen upozorňovali na to, co jsem přehlédl a čemu jsem nevěnoval pozornost a tím byly naše prostory. Bylo jasné, že nám sdělují to, co nevidíme a nevnímáme a tím nebylo nic menšího než to, že se děje něco co okem nevidíme na našich prostorech. Uvědomil jsem si, že jsem chtěl prostory jako takové také dávno již pročistit, ale neudělal jsem tak.

Bylo jasné, že na našich prostorách, které obýváme vevnitř nebo venku se něco děje a není to zrovna malé a příjemné a protože jsme nevnímali tyto věci a nepochybně jsme na to byli nějakým způsobem upozorňováni jen jsme je přehlíželi tak nám to začali sdělovat slepice.

Byl to nakonec jak jsme si uvědomili i pes, který nás upozorňoval již několik dnů dříve jen jsme to komentovali slovy co mu je, je nějaký divný.

Bylo jasné, že se na našem prostoru vyskytují nějaké entity, které nás ovlivňují a toto již nebylo pro mne nic nepochopitelného proč se tomu tak děje.

Ještě tentýž večer jsem všechny prostory jak uvnitř tak venku vyčistil a přiřadil je následně na seznam čištění se Shanballou, takže dnes je čistím vlastně pokaždé, když dělám čištění.

Výsledek docela zajímavý a pro mne velmi poučný. Ještě den následný byly vejce dvě, pak se objevili vajíčka tři, následně pět a po té začaly snášet jakoby normálně. Ani to normálně není však přesné, protože se událo ještě něco se slepicemi. Tři možná to byly čtyři dny po „každodenním“ čištění jedna slepice pošla. Náhoda jistě ne, jen vysvětlování co a jak se stalo a proč se tak stalo by bylo na dlouhé povídání a není to v danou chvíli důležité. Dnes zhruba čtrnáct dní po té snášejí slepice více vajec než kdykoliv dříve a navíc je o jednu méně. Věřte nebo ne tak tomu bylo a slepice nám sdělily, že se něco děje.

Podobných věcí či příběhů bylo samozřejmě více, ale popsat je, je  opravdu složité, protože bychom museli sdělit všechny maličkosti, které na to navazují a to by vydalo pak opravdu na onu knihu.

V každém případě jsem došel sám osobně k hlubokému přesvědčení, že tato cesta čištění je správná a jsem rád, že jsem na ni vstoupil. Proces 30 dní čištění se Shanballou tak bude dále pokračovat a všem kteří se již účastnili, přeji do dalších dnů jen to nejlepší. A všem, kteří zvažují vyzkoušet něco podobného, toto mohu z vlastní zkušenosti jen doporučit.

S Láskou a v Lásce Kája

10.3.2016