Poslední povídáni na stránkách moji andělé.

Venku svítá a na hodinách je něco málo po půl čtvrté ráno. Nemohu spát a nejméně hodinu jsem již poslouchal, jak se vše venku probouzí do nového dne a jak ptáci nádherně zpívají. Je to neskutečně krásný koncert a člověk jim v danou chvíli tak trochu závidí. Tu jejich svobodu, volnost hravost. Z druhé strany není co závidět protože toto vše si můžeme také vytvořit a být jako oni. Jen cesta k tomu není jednoduchá, ale nepochybuji o tom, že to jde.
Delší dobu jsem se zde neukázal a nenapsal ani písmenko. Ne neznamená to, že jsme já nebo Míla někde leželi na válendě a váleli se v nicnedělání. Naopak, byl to velmi dlouhý a náročný měsíc. Začalo to tím, že jsme zasvětili do Schanbaly mou dceru a ještě jednu další bytost. Bylo to poprvé co jsem se sám něčeho podobného účastnil a podílel se na tom, takže mám o jednu zkušenost více.
Celý ten víkend byl zvláštní a já si myslel, že až se vrátím domů tak usednu a něco napíšu, bohužel už jsem se k tomu přes všechno to co se dělo kolem nedostal. O tom víkendu jsme řešili také zvláštní případ, kdy se na mne obrátila Míla, že ji kontaktoval známý, že jeho nějaká známá je v nemocnici a že je to vše velmi vážné a zda neumíme nějak pomoci. Ano samozřejmě že jsem ji přislíbil, že se na to podíváme protože zatím jsme nikomu neodmítli pomoc, byť se mi do věcí kdy nevím s kým mám tu čest a věci jsou přes známé známých moc nechce. Nicméně byla o pomoc požádána několikráte a bylo nám dáno svolení, abychom dělali cokoliv co je potřebné. Jednalo se o ženu, kterou odvezli do nemocnice s hlavou a byla ji diagnostikována následně roztroušená skleróza. Když bylo v neděli volněji tak jsem Mílu požádal, aby danou osobu namalovala, abychom zjistili základní věci, protože jsme na ní měli kontakt jen a výhradně právě přes daného známého.
To co se nám vykreslilo bylo jasnou ukázkou toho, že s daným človíčkem je to opravdu velmi vážné, protože v podstatě ji neproudila již žádná energie přes šestou a do sedmé čakry. To co tam proudilo se v podstatě už ani nevykreslilo o tak malé dávky energie šlo.
Nepochyboval jsem, že s tím co známe a co máme k dispozici tím myslím naše dvě energie tuto situaci zvrátíme a ženu navrátíme plně do života. Měl jsem o to větší zájem na tom pracovat protože byla pod dohledem lékařů, ležela v nemocnici a tak nějak jsem jim chtěl možná na dálku ukázat a říci že věci mohou být jinak a že to že jsou nemocnice plné je jen naší vlastní hloupost.
Míla ji tedy poslala přes svého známého vzkaz že ji budeme čistit a že ji může být opravdu velmi špatně ale že se nic neděje že ji nejpozději ráno bude mnohem lépe a že se pokud je to jen trochu možné se má vyhnout jakýmkoliv lékům, které jsou antidepresivní. To by byla všechna snaha marná při této kombinaci prášků je zbytečné se o něco snažit. Neměla však diagnózu kde by toto měla užívat. Dali jsme se do čistění a napojili jsme ji posléze na modrobílý plamen Květu života. Bral jsem to tak trochu osobně, potřeboval jsme možná sám sobě něco prokázat a tak jsme slíbil, že ji každý den budu posílat osobně ještě energií, aby se dostala z nemocnice domů plná života. Známému jsme sdělili po napojení že vše proběhlo v pořádku a že ji v podstatě nic není, že nemá propadat jakékoliv depresi z toho co ji říkají doktoři protože to není pravdou. Další den v podvečerních hodinách přišla zpráva že jí doktoři sdělili že se pravděpodobně v určení diagnózy a tedy i léčení spletli a bylo ji roztroušená skleróza přeměněna na klíšťovou encefalitidu. Samozřejmě z mého pohledu z deště pod  okap jak se říká a opravdu toto musí dotyčného potěšit. Znovu jsme opakovali že ji má sdělit že ji naprosto nic není a že je v pořádku a že za pár dní bude jako znovuzrozená. Samozřejmě že ji v nemocnici podávali různé prášky a toto nepochybně pak utlumuje to oč se my snažíme. Za další dva dny což byly čtyři dny po našem očištění a napojení na modrobílý plamen květu života, přišla od daného prostředníka zpráva že osoba byla propuštěna domů s výsledkem že ji nic není a s omlouvou doktorů že se stalo něco čemu nerozumí a spletli se v určení diagnózy. Podotýkám, že tedy hned dvakráte a to docela vážně, kdy psychiku člověka docela vážně naruší a to vše nám nepochybně v léčbě jakohokoliv druhu pomáhá. Míla samozřejmě dané osobě napsala podrobně jaký je či byl její stav co jsme s tím vším dělali a dala ji doporučení že více si může přečíst na stránkách. Každý den jsem očekával nějakou zprávu, něco co by bylo jako odměna za tu práci snahu a nepochybuji o tom že za záchranu života. Ano po několika dnech taková zpráva přišla a zde je celé znění :

Děkuji, na mail jsem se dostala až dneska - už jsem doma z nemocnice - a právě včas (náhody neexixtují). Cítím vděčnost a víru, že to bude dobré a veškeré projevy už jsou jen známkou léčení.....zdravím Vás
Ani dnes s odstupem času nemohu za sebe říci že by mne to překvapilo nebo nějak vyvedlo z míry, možná jsem očekával trochu jiný projev a jakési minimálně poděkování, ale člověk se stále učí. A proč tohle zveřejňuji, protože už nikdy, byť by člověk toto slovo neměl používat, ale dlouho jsem to říkal, že takto nikdy postupovat nebudu. A zde se to jen potvrdilo a nikdy již nebudu nikomu pomáhat přes nějaké prostředníky a bez přímého osobního kontaktu na danou osobu. Sám sobě jsem si však předložil jasný důkaz o tom, co dnes tyto energie, které máme k dispozici dokážou a pokud bych k tomu přidal ještě to, že daná bytost bude sama na tomto pracovat a plně spolupracovat pak není nic co by se nedalo pozměnit či zvrátit pokud to samozřejmě není komického původu a i toto lze měnit, ale….. a o tom někdy jindy. Tento malinký příběh jsem zde zapsal ne jako stěžování si, že nás někdo nepoplácal po zádech, ale jako ukázku toho jak tyto energie fungují a co se dá vše dělat a jak se věci dají měnit.
A když jsme zde u těchto příběhů pak si dovolím zde ještě jeden krátký příběh a opět z vašich životů a opět se toto událo v tom čase co jsme se zde nesetkali.
Byla to opět Milena kdo přišel s tím, že její známá má komplikace a já už ji delší dobu říkal že ji rád napojím na modrobílý plamen Květu života ale že ona sama musí chtít. Následně jsme se dostali až k jejímu synovi, který jak jsem to vnímal já osobně řekněme takovým tichošlápkem ve škole mu to moc nešlo a navíc je nebo byl stále a ze všeho unavený. Požádal jsem Milenu, aby jej namalovala a moc se ji do toho nechtělo protože prý zase jen někde něco vidím, ale nakonec to udělala a sama se nestačila divit co nám z toho opět vylezlo. Nebyl na tom vůbec dobře a všechno pramenilo z toho myslím ta jeho věčná a soustavná únava ze všeho a nechuť k čemukoliv že byl obalen entitami , které mu samozřejmě brali veškerou energií.
Kluk měl ale již osmnáct a tak musel přijít jeho souhlas a tudíž jej maminka musela o věcech informovat. Zprvu prý nechtěl, aby máma nemusela utrácet, ale tyto služby samozřejmě byly pro oba zdarma a tak souhlasil, že by rád. Kluk byl očištěn a napojen na modrobílý plamen květu života a máma jej doma nepoznává. Dnes si přivydělává ve svém volnu někde v restauracích  má stovku na hodinu, maká jako šroubek, nezastaví se a není unavený a má radost ze života. A já dodávám, pokud bude na sobě nyní sám pracovat a naučí se používat energie na které je nyní napojen pak se postupně vše v jeho životě změní. Vždy to je jen o nás samotných. My vás můžeme napojit, ale to neznamená že nicneděláním se něco změní. Za toto nejsme pak odpovědni. To byly jen dva z mnoha příkladů, které zde zcela jasně ukazují a malinko popisují co dokáže z jedné strany energie entit a jiných temntých druhů a z druhé strany co dokáže energie modrobílého plamene Květu života.
         Když už jsme u těch příběhů mohu zde popsat ještě jeden příběh se kterým jsme se v tom měsíci setkali a který taktéž byl pro mne samotného takou osobní záležitostí, protože se mimo jiné jednalo o dvě malé děti. Pojďme ale od začátku jak tomu bylo. Stalo se to na konci dubna a jednoho dne nám přišlo krátké psaní, kde paní žádala o napojení na modrobílý plamen Květu života pro sebe a své dvě dcery. Mimo jiné napsala cituji:

Žijeme s dětmi (v domku, do kterého jsme se nastěhovali dva měsíce před manželovou smrtí. Občas mám pocit, že je tam s námi. Holčičky mají 6 let, připadají mi vnitřně smutné, utrápené, ale své pocity nedovedou popsat. Můžete mi poslat další informace ohledně celkové platby? Děkuji
Odepsal jsem ji jak je mým zvykem a malinko popsal co ji čeká. Opravdu sama byla dost strohá a tak jsme toho moc nevěděli jen jsem z toho všeho neměl zrovna nejlepší pocit. V zápětí nám odepsala a to jen dvěmi větami, že poslala platbu a že ji termín vyhovuje. Nevím jak to zde popsat, ale to člověk cítí, že není něco v pořádku a já se tohoto pocitu neuměl zbavit. Bylo mi tak nějak líto těch dvou malých holčiček a tak jsem chtěl věcem přijít na kloub co že se tu děje.
Napsal jsem tedy znovu že potvrzujeme datum čištění hodinu a přidal jsem pár řádků, chtěl jsem paní nějak rozpovídat, ale přišla jednoslovní odpověď a to „Děkuji“.
Nedalo se tedy nic dělat a druhý den večer jsme ji měli očistit a napojit i s dětmi. Než bych to zde vše popsal tak raději zveřejním své psaní, které jsem po pročištění odeslal. Cituji

přeji vám hezké tady a teď milá ……..:-)
to sluníčko v podobě smailíka tam dneska v klidu mohu připojit pro vás a vaše děti, protože vím jak to včera vše bylo a jak vám dnes asi je a hlavně dětem.
pojďme ale trošku od začátku.
nebudu zde popisovat úplně vše protože to není dneska již pro vás důležité a popravdě by jste ani nechtěla vědět co vše kolem vás všude bylo. i na nás toho bylo docela dost.
některé věci vnímáme mnohdy dopředu a tak již když jste nám poprvé napsala se mi popravdě do ničeho moc nechtělo a něco co jsem v té chvíli neuměl definovat mi v tom docela bránilo.
včera mi nebylo osobně celý den zrovna nejlépe a když přišel podvečer a řada na to abychom se věnovali vám vůbec se mi do toho nechtělo. Míla byla doma ale byli jsme spolu na skype a já ji tohle vyprávěl že tam něco vnímám že z toho nemám dobrý pocit a poprosil jsem ji zda by nenamalovala aspoň ty malé holky. moc se ji do toho nechtělo protože to se na tyto osoby musíme přes jejich vyšší JA naladit napojit a pak vnímáme naprosto vše a samozřejmě tím také prožíváme. na chvíli jsme se o tom ještě bavili a pak se ptala zda tedy má dobré ochrany a když jsem ji ubezpečil že jsem nám ochrany provedl a zesílil tak řekla že to udělá.
ještě jsem se šel nadýchat čerstvého vzduchu a když jsem tak koukal z okna vnímal jsem ne vás ani děti ale ten váš prostor a pochopil jsem co že se to děje. Nacházeli se tam ty nejhorší entity všude kolem.
Vrátil jsem se k počítači a řekl ji aby to ani už nedělala že nemá nikoho malovat a že vím z čeho je mi už celý den tak těžko.
Znovu jsme si ještě přečetli co jste napsala a Míla vnímala že ta duše vašeho muže je zde. Byla tady u mne a byla to ona kdo na mne vlastně celý den vytvářel tlak a já to cítil.
Uvědomili jsme si jak na tom asi jsou ty malé děti a bylo mi jich opravdu líto čím asi procházejí a v čem to žijí aniž by to kdokoliv z vás věděl.
Věděli jsem že v danou chvíli již nestačí vás očistit a napojit protože to prostředí bylo zamořeno naprosto celé, domluvili jsme se tedy že přestože jste si neobjednala službu očištění domu tak toto po té co vás očistíme a napojíme také provedeme protože jinak by to celé ztrácelo význam. Nemohli jsme vás v tomto prostředí nechat žít, to nebylo prostředí k žití, aniž jste si to možná uvědomovali.
Běžně to tak neděláme, protože toto vše dokáže dělat každý z nás jako jednotlivec ale tentokráte jsem se dohodli že u toho čištění a napojování budeme oba, že Míla bude ta kdo bude vnímat.
Očistili jsme vás i ty malé holky a cítil jsem na sobě úlevu. Kolik jste toho na sobě měli všichni nebo každý sám a co vše není důležité a nechci to zde ani popisovat jen mohu říci, že se nedivím, že holčičky byly uzavřené a neuměly se třeba vyjádřit.
To se ale včerejším večerem změnilo a budou vám kvést před očima a konečně budou prožívat radost ze života bavit se a hrát tak jak by to mělo být.
Míla mi pak vyprávěla co viděla a jak to probíhalo. Ano byla a je zde stále duše vašeho manžela a zůstala zde proto, aby vás chránila. V době kdy jsem vás začal čistit tak byla pro změnu u Míly a nebyla sama. Byla v doprovodu nějakého svého světelného průvodce nebo anděla. Byl zde od své smrti a zůstal zde aby vás opravdu chránil, protože toto on vše viděl co se na vás lepí a v čem žijete. Měl neskutečnou radost když jsme vás pročišťovali a Míla popisovala, jak vlastně ona duše v tom jejím pokoji tančila. Stále se usmívala neustále nám děkoval, že jsme se toho ujali a že jsme se rozhodli vám pomoci. Říkal že byly situace, kdy prosil Boha aby zasáhl aby toto vše od vás odvedl a pomohl vám, bohužel nikdo z těch nemůže zasáhnout a on to samozřejmě ví. Byl bezmocný a musel tomu přihlížet a byl to on kdo vás nějakým způsobem navedl na nás.
Když jsme tedy očistili vás tak jsem se musel jít nadýchat trochu vzduchu a pak jsme se pustili do těch prostor, které pokud bychom neočistili by na vás opět působili. Vůbec se mi do toho nechtělo, ale nechat vás v tom zase nešlo, dali jsme se do práce očistili vám prostory domu i pozemku a udělali kolem nich ochrany a napojili taktéž na modrobílý plamen Květu života. i tohle jde a i tohle dneska umíme jen to není zatím zveřejněno, takže jste jedna z mála kdo toto dneska kolem celého svého domu a pozemku má a nepochybně to vnímáte nebo vnímat budete.
Samozřejmě že než tyto prostory takto napojíme tak je musíme očistit stejně jako vás a tak je dnes máte zbaveny naprosto všeho včetně entit duší a podobně.
Ano možná vás napadne a co duše vašeho manžela. byla by samozřejmě odvedena pokud by se v prostoru zdržovala protože ten se v dané chvíli uzavře, ale on tam nebyl, věděl co a jak se bude dít a on sám ještě s několika jinými světelnými bytostmi toto vše pozorovali z hora jak se vše čistí a co že se to děje. Všichni měli radost a my samozřejmě také.
…… nechtěl odejít, ale odejde jen se chtěl ještě na chvíli zdržet a vidět vnímat a zažít jak prožíváte štěstí a jak si děti hrají a nikdo na ně neutočí. Dnes ví že je vše v pořádku a ví že může kdykoliv odejít protože je zde pro něj ponechán jakýsi paprsek po kterém může jít nahoru a také půjde. Zde nemá zůstávat tam nahoře je místo pro duše a on to ví a ví že tam mu bude lépe, protože se jednoho dne může vrátit. To ale už bude jiný příběh. Věci jsou jak mají být a vy se netrapte uzavřete to a všem kolem odpuste a hlavně odpuste sobě sama. nad ničím se netrapte a prožívejte každý den jak nejlépe jen umíte , tohle si on sám přeje.
My vám přejeme s Mílou totéž a dětem už jen úsměv na tvářích. Jste všichni čistí jako miminka a stejně je na tom váš dům i zahrada . Všude je čisto, všude je světlo a láska a můžete vnímat že i ptáků tam bude více.
Pokud by vás napadla otázka že toto jste si vše neobjednala a my to udělali, pak opravdu toto bylo nutné věřte tomu a máte provedeny věci které opravdu ještě ani nenabízíme. Nejste nám tedy dlužná nic protože jste si nic z toho navíc neobjednala a můžete to brát jako náš dar do vašeho nového života. Pokud by jste však měla potřebu něco "zaplatit" a to třeba z důvodů vlastních pocitů a my je známe jak to funguje a jen proto toto sděluji, pak nám můžete zaslat od 0 do 1200Kč a tím je vše uzavřeno. To uzavřeno je ale opravdu špatný slovní obrat protože uzavřeno je to již nyní a vůbec jsem zde nechtěl psát v takovém psaní o nějakých cenách , jen si také uvědomuji že vás toto může napadnout a tak jsem nechtěl aby jste si něco vytvářela za domněnky že snad dlužíte, nebo by jste měla. Ne nemusíte vůbec nic a opravdu vám ze srdce oba přejeme jen to nejlepší a samozřejmě holčičky osobně objímám.
Někdy až to přejde a vše to vstřebáte tak se ozvěte zajímá nás jak to holčičky vnímají jak se mění zda to vše na ně a na vás působí.
Buďte šťastní
S Láskou a v Lásce Kája

Toto jsem jako jednu z mála věcí opravdu bral hodně osobně a dopředu jsem věděl, že zde není něco v pořádku. Někdy to tak vnímáme, někdy já a někdy Milena, jak kdy a jak u čeho. Věřte že napojovat se na tyto bytosti, které jsou takto zasaženy není nic příjemného a tak to děláme dneska jen zcela výjimečně, kdy není zbytí. Na toto psaní již přišla delší odpověď a my ale už věděli proč se ten člověk projevoval jak se projevoval. Napsala nám cituji

přeji Vám pěkný den,
co na to říct .......... děkuju, děkuju, děkuju za sebe i za holky děkuju.
Od rána po přečtení Vaší zprávy neustále dokolečka brečím. Přiznám se, že se mi do toho včera taky moc nechtělo. Těšila jsem se, ale zároveň jsem se i bála. To, že není vše v pořádku a něco se u nás děje jsem tušila, ale jako kdybych si to nechtěla připustit, nechtěla to řešit, něco mi v tom bránilo, dnes už vím co.
Včera jsem uléhala s velkým bušením srdce, pak mi hučelo v hlavě, cítila jsem tep v uších, zimnici a nakonec jsem usnula, probudila jsem se v 00:30. Ráno, když jsem vstala mi bylo tak nějak smutno, nevěděla co proběhlo a jestli to šlo. Holky na sebe byly hašteřivé, no spíš to bylo takové to sesterské škádlení (tak to už asi začínají mít energii pořádně žít).
Na to, abych se s Vámi spojila mě navedla kamarádka z práce, která se mimo jiné také nechala napojit asi tři týdny zpátky. Ta už mi dávno říkala, že máme z toho domu jít pryč. Dnes je tu se mnou. Vaší zprávu četla……………………..
Ještě jednou moc děkuji s láskou 

Jak se věcí vyvíjejí nyní nevíme a není to v podstatě pro nás již důležité, protože jak již bylo mnohokráte sděleno je to pak už jen na každém co a jak se svým životem udělá.
Tak toto byl třetí krátký příběh se kterým jsme se setkali jen v posledním měsíci. Samozřejmě, že jich bylo mnohem více, jen tyhle byly něčím jiné ojedinělé a zvláštní a každý jiný a přesto každý z nich jasně a prokazatelně ukazuje co dneska dokážou tyto energie dělat a proč by se měl každý s tímto minimálně seznámit než dojde do stádia, kdy se rozhodne s tím svým životem něco opravdu udělat.
Měli jsme ten měsíc opravdu náročný a setkávali jsme se stále s takovými nějakými extrémy.
Za ten měsíc jsme řešili různé věci a setkali jsme se také i pro nás s novými věcmi a opravdu jsme měli plné ruce práce a vše se zde ani popsat nedá. O některých věcech se dočtete na jiných nových stránkách, které jsme založili, protože jsme k tomu také byli navedeni. Stránky se budou zabývat spíše právě tím neviditelným světem, který nás v našem každodenním životě obklopuje a my jej nejen nevidíme ale ani jej nechceme přijmout, že tomu tak je. Zde ponecháme tyto stránky opravdu jen pro ty anděly a jiné velmi vysoké světelné bytosti, protože ne každý je tak dalece na své duchovní cestě, aby to co nevidíme, byl schopen přijat. My dva v tom s Milenou  nějaký čas žijeme a stalo se to jaksi naši každodenní součástí a přesto se dostáváme do situací, kdy to ani naše „hlava „ nechce přijmout a pobrat. To však neznamená, že to není všude kolem nás a že nás toto neotravuje, naopak je toho všude plno a my se musíme postupně zvykat na fakt, že pokud opravdu chceme něco pochopit a změnit, tak toto nemůžeme popírat, byť to mnohdy není jednoduché.
Setkali jsme se například v tomto týdnu se šediváky a myslím si že řada z vás ani neví co to šedivák je a jak vypadá. My jsme je měli naproti sobě dívali jsme se na ně a oni na nás jako bychom viděli souseda nebo vás samotné. Můžete tomu věřit a nemusíte to už je jen na vás samotných, jednoho dne budeme muset ale přestat mít ty klapky na očích a přijat to že tomu tak je. Tím že se budeme tvářit, že tomu tak není, že to se nás netýká a že to je hloupost a podobně tento neviditelný svět nezmizí. On je a bohužel jeho síla jistým způsobem roste. Opravdu ale zde na těchto stránkách se k tomu nechci dále vyjadřovat. A tato dnešní moje písmenka berte zároveň jako jakési rozloučení zde, protože dále budu psát již pro jiné nové stránky a pokud bude text vhodný na to, aby se objevil i zde bude zde zveřejněn. Odkaz na noví stránky najdete jistě zde a bude zveřejněn v následných dnech jen musíme ještě některé věci dokončit. Nejpozději počátkem příštího týdne se však zde s tímto odkazem můžete setkat a já se budu těšit na vás také na jiných nových stránkách. Abychom však to dnešní povídání nezakončovali nějakými šediváky tak musím říci, že se objevilo v tom měsíci i mnoho toho nejpozitivnějšího co ji jen dokážeme představit a v mnohém jsme ušli opět kus cesty. Podařilo se nám splnit a dotáhnout do zdárného konce jeden důležitý úkol, který jsme měli a slíbili jsme že toto uděláme. A tím je, že jsme napojili nebo spíše propojili všech třináct energetických míst, která měla vzniknout. Nebylo to v tomto měsíci s nimi vůbec jednoduché, ale je to zdárně za námi a my jsem díky tomu se dostali k dalším věcem, které dnes můžeme umíme a již také zdárně používáme při velmi specifických a složitých věcech a tím je, že máme přístup k novým věcem o kterých se nám před časem ani nezdálo a díky nim dokážeme dělat opravdu něco s čím vás seznámíme až v čase. Umíme používat bílé tekuté krystalické světlo. Máme k němu přístup a máme odzkoušeno jak toto funguje a jak nám s Mílou to v mnohém usnadňuje práci. Samozřejmě díky tomuto se dostáváme k daleko složitějším věcem a již jsme je úspěšně realizovali.
Takže jsme se zde opravdu ten měsíc neflákali a bylo toho mnohem více než je zde uvedeno a já se zde dneska dostal jen proto že jsem neuměl spát. Mělo to tak jistě ale být protože náhody přece nejsou byť to někdy tak vypadá.
Přeji každému kdo dočetl až sem, jen to nejlepší a těším se, že poctíte svou návštěvou následně i nově vnikající stránky.
S Láskou a v Lásce Kája
20.května 2015