Masáže a energie

Masáže – jistě jste každý již nějakou zkusili. V různých podobách a formách jsou nám nabízeny již řadu let a jsou stále velmi populární. Nabídky vidíme téměř na každém rohu a masážemi se dnes zabývá téměř kdokoli, kdo trochu ovládá anatomii lidského těla. Pro mnohé z nás se staly součástí běžného života a tak jako jedni chodí pravidelně cvičit, druzí chodí na masáže. Pro upřesnění - mám zde na mysli ty masáže, při kterých jde o přímý kontakt člověka poskytujícího masérskou službu s klientem, tedy přímé dotyky maséra na nějaké části našeho těla. Platí sice i zde tak jako všude, že osobní zkušenost je nepřenosná, ale ráda se zde s vámi podělím o své poznatky v tomto směru a každý si pak může udělat závěr sám.

Již před řadou let jsem se potýkala s častými bolestmi hlavy a zad, cítila jsem na sobě zatuhnutí v oblasti krční páteře a v úrovni ramen. Tyto projevy jsem přikládala jednostranné námaze - sezení u počítače, práci na zahradě nebo v souvislosti s nějakou činností předchozích dní. Řešila jsem to pomocí prášků na bolest, pokud byl po ruce někdo z rodiny, tak mi případně poskytl intuitivní masáž ramen. Úleva a pocit zlepšení se dostavovaly zpravidla po několika hodinách, někdy až další den, občas ovšem bolest hlavy dosáhla takové síly, že mne přinutila i na den ulehnout.

Z důvodu, abych předcházela těmto stavům, které mi hodně obtěžovaly život, začala jsem později chodit zcela pravidelně na masáže. Návštěvu masérky 1x za měsíc jsem považovala téměř za nutnost, abych byla schopna udržet se v provozuschopném stavu. Časem jsem masáže začala považovat za způsob hýčkání se a měla jsem možnost dopřát si ji dokonce každých 14 dní (střídavě jsem navštěvovala maséra a masérku) a nějaký čas jsem vůbec žádné potíže se zády či bolestí hlavy nepociťovala. Návštěvy masérů se pro mne staly běžnými a samozřejmými a v případě jakékoli nepravidelnosti jsem zpravidla pociťovala na sobě změnu. Uvědomila jsem si postupně, že jsem chtě nechtě nucena pravidelně navštěvovat tyto lidi, abych předešla případným zdravotním potížím.

Samozřejmě, že takovéto masáže nejsou zcela levnou záležitostí, proto jsem se časem začala zamýšlet nad tím, zda je v pořádku být "závislá" na pravidelné péči někoho jiného. Hledala jsem odpověď na to, čím že mi vlastně masér pomáhá, co dělá pro mne víc, než co mohu pro sebe udělat já sama. Došla jsem k tomu, že jsem se rozhodla začít víc se věnovat vědomě a cíleně cvičení či alespoň protahování těla, ale stále ještě chodila pravidelně na masáže.

Přišlo ovšem období, kdy masáže, které mi dříve přinášely úlevu od fyzických obtíží a bolestí, na mne začaly působit opačně. Když se mi poprvé stalo, že jsem šla na masáž ke svému masérovi zcela v pořádku a dva dny na to jsem si musela vzít prášek na bolest hlavy, abych byl schopná fungovat, zarazilo mne to, ale neuměla jsem si to vysvětlit. Když se stejný scénář opakoval ještě dvakrát vždy a právě po návštěvě maséra, rozhodla jsem se návštěvy u něho ukončit. Nadále jsem stále chodila 1x za měsíc ke své jemné a milé masérce.

Vzpomínám si, že právě v té době mne cosi přivedlo k tématu jógy a začala jsem se jí postupně věnovat. Po čase jsem musela sama sobě přiznat, že i krátké cvičení několikrát týdně je pro mne dostačující k tomu, abych se cítila zcela v pořádku a bez obtíží. Na masáže jsem přesto ještě chodila, nyní již skutečně jen z důvodu jakéhosi hýčkání sebe sama a možná spíš jen ze zvyku.

Když jsem se pak začala vědomě věnovat práci s energiemi, uvědomila jsem si, že mi již masáže nic nedávají a rozhodla se čas i peníze věnovat jiné činnosti. Došla jsem k tomu, že se mohu sama odměnit a hýčkat jiným způsobem a budu mít z toho lepší pocit v sobě. Způsobů jak se odměňovat je mnoho a pečovat o své tělo ve všech směrech musíme nakonec každý sám.

Před několika měsíci jsem se tedy po letech rozloučila i se svou masérkou a popravdě masáže mi nechybí. Ve skutečnosti až díky tomu, že na ně nechodím, mohla jsem začít více vnímat to, co mi mé tělo říká prostřednictvím různých bolestí a chápat lépe jejich příčiny. Díky tomu jsem si v posledních dnech uvědomila i příčiny svých potíží po masážích. Je to tak velmi jednoduché, vše je přece jen energie a při přímém kontaktu s kýmkoliv druhým nemáme sami vůbec tušení, jak na tom ten který člověk je z hlediska duchovního, jak je či není "čistý", jaký scénář si přehrává v hlavě při kontaktu s námi, jaké má myšlenky a co tím přenáší nakonec i na nás.

Jistě každý může mít jiné pohnutky k tomu, aby využíval masérských nebo jiných obdobných služeb, vůbec nezavrhuji jejich přínos v odůvodněných případech, ale tak, jako každá mince má dvě strany, i každá služba má své pro a proti a záleží opět nakonec na každém z nás, kde na své cestě poznání jsme a čemu dáme přednost.

Sama si poslední měsíce čím dál více uvědomuji, jak velmi blízkému kontaktu s téměř cizími lidmi jsme denně vystavováni - v práci, v dopravních prostředcích, v obchodech, vlastně úplně všude, kde se pohybujeme mezi lidmi. Během běžného pracovního dne sama potkávám jistě několik lidí, které více či méně znám, přesto se dostanou do mé bezprostřední blízkosti, s mnohými si běžně podám ruku. Docela mne to nutí zamýšlet se právě nad tímto zvykem, kdy se podání ruky považuje za jakýsi projev slušnosti a v určitých situacích se považuje za naprostou samozřejmost. Netuším, kde a kdy se tento zvyk začal prosazovat, ale pokud se rozhlédneme po světě, zjistíme, že se nejedná o všeobecně zažitý projev slušnosti, spíš naopak.

Došla jsem pro sebe k jasnému závěru, že je to nakonec vždy jen volba každého z nás, kdy si koho pustí do své blízkosti a jaké si stanoví hranice pro komunikaci s druhým. Mám tím na mysli samozřejmě ony případy, které jsou ovlivnitelně, výjimkou zcela jistě bude přeplněný autobus nebo fronta v obchodě, kde je to častěji o nedobrovolném kontaktu, ale i zde nakonec můžeme leccos ovlivnit.

S Láskou Radka