Pročištění s prožitkem
Na středeční večer nabídl Kája skupině bytostí, které využily jeho nabídky v rubrice „Je to na tobě“ a prošly vším tím, co mohl zprostředkovat, jednorázové pročištění s prožitkem bílého krystalického světla. Vím, že jsem již v minulosti prošla čištěním s prožitkem této energie na závěr v rámci hromadného čištění všech, kdo jsou napojeni na energii modrobílého plamene Květu života, a také si vzpomínám, že to bylo vždy něčím výjimečné a krásné. Byla jsem připravená požádat o zařazení mezi účastníky večerního čištění a Kája sám přišel s nabídkou dřív, než jsem stačila sama vyslovit své přání.
Večer jsem vše ukončila ještě před desátou, abych měla jako vždy klid vnímat vše v největší možné míře. Bylo by bláhové myslet si, že úderem desáté odložím jakoukoli rozdělanou práci, usednu a budu mít kdovíjaké prožitky. Energie vnímám jako cosi jemného, něžného a příjemného a na to, aby člověk mohl právě onu jemnost pocítit, musí se nejprve jistým způsobem naladit. V běžném každodenním shonu to znamená minimálně zastavit se, zklidnit mysl, uvolnit se, opustit všechny starosti o to, cože jsem ještě nestihl nebo co mne čeká zítra…
Ale zpět ke středečnímu večeru – opustila jsem tedy myšlenky na všechny starosti a povinnosti, zapálila svíčku a udělala si pohodlí na gauči. Vůbec jsem se necítila unavená, proto jsem se těšila, že zcela jistě neusnu a budu vše vnímat, sledovat jaký mám pocit v těle, obrazy či myšlenky, které mi budou náhle samovolně přicházet. Přestože jsem si udělala pohodlí v místnosti v přízemí, vnímala jsem slabě z dálky Kájův hlas, když začal s pročištěním. Podvědomě jsem věděla, co přesně říká, ale pak jsem stočila svou pozornost na sebe – cítila jsem nádherné uvolnění v těle, jemné chvění postupující od nohou do celého těla, jakési odlehčení. Pomyslela jsem si, že je to velmi příjemné ukončení dne. Pak jsem opět z dálky vnímala Kájův hlas a pak jako když utne, ticho, klid a popsala bych to jako „okno“. Zkrátka vůbec nic nevím. Procitla jsem ve chvíli, když Kája kolem mne prošel.
Bylo to ovšem úplně jiné než čištění s energií Shambhaly, tehdy se mi občas stane, že jakoby usnu, ale sama vím, že to není běžný spánek. Po procitnutí na mne zpravidla dolehne tíha a vůbec se mi nechce ani vstát, snad dokonce ani se pohnout. Tentokrát to bylo zcela jiné. Po procitnutí jsem měla dojem, že mám lehký úsměv na tváři a vnímala jsem obrovský vnitřní klid. Bylo mi nepopsatelně krásně. Vím zcela jistě, že jsem nespala, vnímala jsem to jako bych se náhle přesunula někam jinam, nevím kam, nevím proč, jen jako bych nebyla "přítomna", ale byla někde, kde mi bylo moc hezky. Jako mávnutím proutku jsem pak byla zase zpět. Kája se pak o mně vyjádřil slovy, že jsem vypadala tak spokojeně, jako už dlouho ne .
Radka
20.8.2016
