Povídání k zamyšlení III
Vítám zde každého, kdo zde v danou chvíli zavítal a z nějakých důvodů se rozhodl věnovat svůj čas právě těmto písmenkám. Jsem si plně vědom, že jsem se zde nějaký čas neukázal a osobně mne to docela mrzí, protože toto je jedna z forem, kterou dělám rád. Odpočinu si a přijdu na jiné myšlenky a zároveň věřím, že mohu alespoň jednu jedinou bytost něčím obohatit. Bohužel, v uplynulých dnech jsme toho s Mílou prožívali tolik, že máme oba vcelku velký spánkový deficit a jsme plní různých ne vždy příjemných prožitků, pokud je budeme posuzovat z pohledu v daném čase. O celé řadě věcí se v daném tady a teď ani psát nedá. Věřím však, že přijde čas a doba, kdy některé věci zveřejníme a to buď zde, touto písemnou formou a nebo se společně setkáme na nějakých přátelských setkáních. Bráním se zde slovu semináři, protože osobně mi toto slovo není zrovna příjemné.
Jsem tedy rád, že se zde mohu na chvíli těmto písmenkám věnovat a z jistého pohledu se jistým způsobem takto odpočinout. Na začátku roku jsem si myslel, že se zde objeví alespoň jeden článek týdně. Bohužel, toho, čeho se nám opravdu nedostává, je čas. Veškerý který máme, tak věnujeme jakémusi našemu osobnímu růstu a těm nahoře i dole. Stále na něčem a s někým pracujeme a museli jsme se v uplynulých dnech velmi vážně zabývat tématem, které zde již bylo otevřeno a to je rituál šesti křížů. Mohlo by se zdát, že toto nějak pominulo, když se to nějakým způsobem vytratilo z vašeho pohledu, ale není tomu tak a věřím, nebo přál bych si, abych se k tomuto tématu samostatně ještě dostal. Stejně tak, bychom vám jistě chtěli něco málo sdělit o včerejším datumu, tedy nezapomenutelném pondělí 23.2.2015, i toto věřím najdete v dalším samostatném článku a také bych osobně rád, aby se zde objevil ještě tento týden. Koukám, že jsem vám toho zde v dané chvíli slíbil docela dost a tak raději další věci, které bychom vám společně chtěli sdělit, ani nebudu popisovat, protože by se mohlo stát, že si budete myslet, že jsme zde něco slíbili a nesplnili. Není tomu však tak, protože opravdu veškerý čas věnujeme duchovním věcem a velmi opravdu velmi složitým věcem a tak se bohužel stává, že čas a samozřejmě naše vlastní volba toho, čemuže dáme přednost nebo musíme dát přednost, tak trochu zamíchá těmi všemi kartami.
To vše a mnoho dalšího si však ponechám na někdy příště a budu zde pokračovat volně v povídání k zamyšlení 3 a třeba vám to někomu něco dá.
Sám jsem kdysi procházel obdobím a vědomě hledal pevný a trvalý vztah a hledal a zkoušel jsem to různě, takže věci o kterých píši nebo jsem kdy v tomto smyslu psal, nejsou načteny a pocházejí nejen z vlastních prožitků.
Pojďme se ale podívat na jedno z témat a tím je
Podmínka - vyřešená minulost.
Je úsměvné se mnohdy setkávat a číst pokud někoho hledáme na inzerát, v těchto textech, jak naprostá většina požaduje něco takového, jako je vyřešená minulost. A v podstatě opravdu naprostá většina, pokud toto přímo nenapíše do podobných textů, tak to má v sobě zakódováno a takto nějak k seznamování přistupujeme. A ono se to netýká jen seznamování.
Jak můžeme vůbec po někom požadovat nebo chtít, aby měl vyřešenou minulost. Jak nás vůbec podobná otázka může napadnout. A zvláště, jak může taková otázka přijít na mysl někomu, kdo bude tvrdit, že je na nějaké duchovní cestě nebo, že směřuje ke Světlu.
Toto vše, jsou opět jen jasné důkazy toho, jak nevíme o tom, jak život běží a jak funguje naprosto nic a neřídíme se ani těmi nejzákladnějšími pravidly či zákony, nebo jak to vše nazvat. Je až zarážející, v kolika případech a v kolika inzerátech se s tímto setkáváme a je to opět jen důkazem toho, jak se necháváme strnout davem, jak přebíráme věci od stáda a ztrácíme svůj osobní pohled, přístup a svobodu v samém základu. Jsme stále ochočováni a my se necháváme. Je to dnes jaksi moderní takto mluvit a k věcem přistupovat, zda někdo má či nemá vyřešenou jakousi minulost. Používáme a v podstatě pak žijeme podle tohoto slovíčka jako stádo a neuvědomujeme si ani v náznaku samou podstatu toho, o čem to slovíčko minulost, vlastně je a co tím šíříme a kde se jaksi v našem vědomí nacházíme. Cožpak se dá minulost nějak vyřešit. Už od slova minulost, je toto slovo minulostí. Já osobně jsem rád za svou minulost, protože jen díky jí a jen na jejím základě, jsem dneska tím, kým jsem a jsem tam, kde jsem. Není tím myšleno, že jsem vděčný za to, kde se nacházím a co prožívám, ale ta cesta, kterou jsem našel, kterou jsem šel a kterou jsem prošel.
Minulost nevyřešíme a ani bychom se o to neměli snažit, je to jedna ze základních hloupostí, něco takového požadovat a nebo si vůbec myslet, že toto jde. Minulost zůstane stejná a stále bude minulostí, ať se nám to líbí a nebo ne. Ona je jednoduše naší součástí a je v nás a navíc vždy tam bude, má tu schopnost se kdykoliv objevit a zase, ať chceme nebo ne, ona se vždy objeví. Máme ji jednoduše každý a tak se už konečně zamysleme nad tím, jak smýšlíme, protože nalháváme tímto zase jen něco sami sobě a rozšiřujeme tímto lži do svého okolí a předáváme je tak dalším generacím. Minulost jednoduše je součástí každého z nás a je nedílnou součástí našeho života a na jejím základě rosteme a pakliže jsme vnímaví a dokážeme se poučit, tak se stáváme uvědomělejšími a to nám žádné vzdělání nedá, toto nám dají jen vlastní prožitky, právě ona minulost, kterou chcete jaksi nesmyslně vyřešit a přitom bez ní bychom nebyly nic. Takže já na svou minulost jaksi pozapomenout nechci, protože bych některé věci musel znovu prožít, abych si je zapamatovat a prožívat mnohé z toho, co jsem prožil opravdu už nechci a tak si ji chci jistým způsobem pamatovat a jsem za ní vděčný. Jeden ze Zákonů je zákon setby, který hovoří o tom, co zasejeme, budeme jednou sklízet. A zde se právě tento zákon hodí a měli bychom si jej uvědomit a pakliže tak učiníme a dojdeme k poznání právě tohoto zákona, tak nikdy, nikdy nemůžeme napsat „hloupost“, jako je že požadujeme vyřešenou minulost. Cožpak někdo z nás opravdu ví, co zasel a co bude třeba v dalším vztahu sklízet. Neví a i zde se setkáme s naší nesmyslnou vyřešenou minulostí, protože každý si skutečně řídíme sám svůj život a nepotká nás nic než co jsme si přáli a nebo zaseli. A tak se také může klidně stát, že to co jsme zasívali pomalu celá léta, aniž jsme si toho byli vědomi, tak se jednoho dne, v našem životě objeví a třeba se to objeví zrovna v tom mém novám vztahu. Neobjeví se to hned, protože jde o energie a toto se mohlo sbírat po kouskách, ale jednoho dne, se to stane a my přitom budeme tvrdit, že máme minulost vyřešenou. My nemáme ani potuchy, kde a co jsme zaseli, protože jsme byli a stále jsme velmi neuvědomělí a ztratili jsme za poslední staletí ty schopnosti, které nám byly přirozené. Nechali jsme se ochočit a dále ochočujeme další, včetně našich dětí a to, že dneska požadujeme nesmysl, v jakési vyřešené minulosti, není opět nic jiného, nežli ochočování a získávání nových špatných vzorců. Namísto toho, abychom se ptali, či požadovali, zdali má ten druhý vyřešenou minulost, bychom se měli ptát, zdali opustil staré vzorce a negativní majetkové, mocenské a jiné energie a zdali je na nové cestě, kde jsou jen čisté a Nové energie a tou je cesta Lásky. To bychom měli hledat u toho druhého na to bychom si měli dát pozor, protože to je základ pro šťastné spolužití, ale také je to základem pro nás samotné. Mě nezajímá jakou měl kdo minulost, mne zajímá, zdali je na cestě Lásky. A zde bychom se opět jako ve všem, mohli točit v kruhu, protože vše je o kruzích a mohli bychom si opět položit onu otázku a co je to vlastně ta cesta Lásky že, protože i toto si pleteme a jen si myslíme, namlouváme, že po ní jdeme nebo podle toho žijeme.
Pleteme si pojmy.
A ještě na chvíli o té naší minulosti, protože většinou máme na mysli, zda máme vyřešené vztahy, ale to je naprosto něco jiného, nežli minulost. Nepožaduji po nikom, aby měl vyřešenou minulost, co si budu ale přát je, aby měl jasno ve svých vztazích a věděl kde kdo patří a kdo je kdo. Mohl jsem být ženatý a jsem rozvedený. Nemám vyřešenou minulost, ale mám jasno ve vztahu k dané osobě, je to bývalá manželka. Mohl jsem mít jiný vztah a teď hledám jiný, nemám vyřešenou minulost, ale s původním partnerem jsem se rozešel a vím do kterého šuplíku patří. Je to bývalý partner a zaujímá tedy jasné místo. Mohl jsem hrát automaty, ale na základě něčeho jsem se poučil a nechal jsem toho. Nemám tímto vyřešenou minulost, protože to bylo součástí mého života, ale ukončil jsem to a mám uzavřenou tuto kapitolu. Takto bych mohl pokračovat do nekonečna a vždy mi vyjde že minulost vyřešit nejde a je a bude naší součástí, ať chceme a nebo ne.
Je možné mít ve věcech jasno, nebo ještě lépe, je možné a měli bychom být vědomými a konkrétní věci uzavřít, nebo je změnit, ale to je tak vše. Jinak by se mohlo stát, že budu dále spát se svou bývalou ženou a nebo milenkou a budu tvrdit, že mám vyřešenou minulost, protože mi v tom je jasno a tak to bude. Za sebe to mám v tu chvíli vyřešeno a jak se k tomu staví ten druhý, mi může být jedno. Takže se konečně zamysleme, jaké hlouposti pouštíme z úst a hlavně jaké myšlenky, se nám honí v hlavě . Ona vyřešená minulost je skutečná hloupost moderní doby a tak ponechme konečně minulost minulostí, protože každý z nás ji má a naše budoucnost se tvoří právě z tohoto okamžiku, který je také už minulostí, ale vyřešena není a nikdy nebude.Je to naše součást, byla to a je to naše cesta, kterou jsme si zvolili a souhlasili s ní daleko dříve, než jsme zde na tuto zem přišli. Nakonec stejně nemám právo po nikom nic požadovat, protože to, jak kdo věci má, je jeho věc, stejně tak, jak je tomu na mé straně a znovu si uvědomme, že nevíme, s čím jsme zde kdo přišli, co jsme kde kdo zaseli a tak nemůžeme chtít po někom, aby měl vyřešenou minulost, protože nevíme, co právě prostřednictvím toho druhého máme potkat, s čím se máme setkat a co si sami v sobě díky tomuto máme zpracovat.
Ptejme se raději, zdali ten druhý ví, kdo je v jeho životě důležitý, kdo zaujímá jaké místo a zda mu je jasné, jaké místo zaujímá nebo by měl zaujímat partner, děti, rodiče. S Mílou v tom máme oba jasno, protože oba máme na prvním místě někoho jiného. Můžeme to nazvat vesmírem, anděly, zjednodušeně to ale nazýváme Bohem, protože za tím slovem jsou ukrytí všichni, kdo tvoří náš vnitřní svět a nejen ten. A tyto máme my na prvním místě.
PROČ JSME SE ROZVEDLI
Velmi zajímavá otázka a odpověď by vydala na knihu, nemám tolik času a tak jen pár slov k tomuto, abychom se posunuli dále. Jedná se o jednu ze zásadních otázek v našem životě, pakliže jsme se opravdu rozvedli, měli bychom si ji klást tak dlouho a jít tak hluboce, dokud si popravdě neodpovíme. A pravdou a tou jedinou je, že jsme si nerozuměli a je úplně jedno, zdali jsme si nerozuměli v chodu domácnosti nebo najednou chtěl každý něco jiného, či jsme si nerozuměli v oblasti sexu. Až půjdeme na sám počátek vzniku našeho rozpadu a uvědomíme si pravdu. Tu samotnou pravdu v nás samotných, která je nepopíratelná a tou je, že jsme si nerozuměli. A jakmile si dva lidé nerozumí, nemohou zůstat spolu, ale taktéž nemohou společně vychovávat děti a to protože si nerozumí a každý má jiný pohled. Těmto dětem, které bychom spolu vychovávali, bychom předávali právě tu naší pravdu a náš pohled a ten je přece rozdílný od našeho partnera. Je tedy naprosto jasné, že v rozpadlém manželství není možné společně vychovávat děti. Tuto odpovědnost na sebe bere ten, u koho děti po rozvodu zůstávají v péči a je jedno, zdali je to matka nebo otec.
Tak jsem si zde hezky odpočal a myslím si, že toho je zde pro dnešní den více než dost, abychom se v tom celém nakonec neztráceli. Raději touhu číst dále věnujme opravdu v dané chvíli sobě sama a k zamyšlení, jak že to my vlastně máme.
Děkuji za čas, který jste zde dali sami sobě a těším se v jiném okamžiku tady a teď.
S Láskou a v Lásce ty.ja.my …….Kája a Míla
24 února 2015
Jsem tedy rád, že se zde mohu na chvíli těmto písmenkám věnovat a z jistého pohledu se jistým způsobem takto odpočinout. Na začátku roku jsem si myslel, že se zde objeví alespoň jeden článek týdně. Bohužel, toho, čeho se nám opravdu nedostává, je čas. Veškerý který máme, tak věnujeme jakémusi našemu osobnímu růstu a těm nahoře i dole. Stále na něčem a s někým pracujeme a museli jsme se v uplynulých dnech velmi vážně zabývat tématem, které zde již bylo otevřeno a to je rituál šesti křížů. Mohlo by se zdát, že toto nějak pominulo, když se to nějakým způsobem vytratilo z vašeho pohledu, ale není tomu tak a věřím, nebo přál bych si, abych se k tomuto tématu samostatně ještě dostal. Stejně tak, bychom vám jistě chtěli něco málo sdělit o včerejším datumu, tedy nezapomenutelném pondělí 23.2.2015, i toto věřím najdete v dalším samostatném článku a také bych osobně rád, aby se zde objevil ještě tento týden. Koukám, že jsem vám toho zde v dané chvíli slíbil docela dost a tak raději další věci, které bychom vám společně chtěli sdělit, ani nebudu popisovat, protože by se mohlo stát, že si budete myslet, že jsme zde něco slíbili a nesplnili. Není tomu však tak, protože opravdu veškerý čas věnujeme duchovním věcem a velmi opravdu velmi složitým věcem a tak se bohužel stává, že čas a samozřejmě naše vlastní volba toho, čemuže dáme přednost nebo musíme dát přednost, tak trochu zamíchá těmi všemi kartami.
To vše a mnoho dalšího si však ponechám na někdy příště a budu zde pokračovat volně v povídání k zamyšlení 3 a třeba vám to někomu něco dá.
Sám jsem kdysi procházel obdobím a vědomě hledal pevný a trvalý vztah a hledal a zkoušel jsem to různě, takže věci o kterých píši nebo jsem kdy v tomto smyslu psal, nejsou načteny a pocházejí nejen z vlastních prožitků.
Pojďme se ale podívat na jedno z témat a tím je
Podmínka - vyřešená minulost.
Je úsměvné se mnohdy setkávat a číst pokud někoho hledáme na inzerát, v těchto textech, jak naprostá většina požaduje něco takového, jako je vyřešená minulost. A v podstatě opravdu naprostá většina, pokud toto přímo nenapíše do podobných textů, tak to má v sobě zakódováno a takto nějak k seznamování přistupujeme. A ono se to netýká jen seznamování.
Jak můžeme vůbec po někom požadovat nebo chtít, aby měl vyřešenou minulost. Jak nás vůbec podobná otázka může napadnout. A zvláště, jak může taková otázka přijít na mysl někomu, kdo bude tvrdit, že je na nějaké duchovní cestě nebo, že směřuje ke Světlu.
Toto vše, jsou opět jen jasné důkazy toho, jak nevíme o tom, jak život běží a jak funguje naprosto nic a neřídíme se ani těmi nejzákladnějšími pravidly či zákony, nebo jak to vše nazvat. Je až zarážející, v kolika případech a v kolika inzerátech se s tímto setkáváme a je to opět jen důkazem toho, jak se necháváme strnout davem, jak přebíráme věci od stáda a ztrácíme svůj osobní pohled, přístup a svobodu v samém základu. Jsme stále ochočováni a my se necháváme. Je to dnes jaksi moderní takto mluvit a k věcem přistupovat, zda někdo má či nemá vyřešenou jakousi minulost. Používáme a v podstatě pak žijeme podle tohoto slovíčka jako stádo a neuvědomujeme si ani v náznaku samou podstatu toho, o čem to slovíčko minulost, vlastně je a co tím šíříme a kde se jaksi v našem vědomí nacházíme. Cožpak se dá minulost nějak vyřešit. Už od slova minulost, je toto slovo minulostí. Já osobně jsem rád za svou minulost, protože jen díky jí a jen na jejím základě, jsem dneska tím, kým jsem a jsem tam, kde jsem. Není tím myšleno, že jsem vděčný za to, kde se nacházím a co prožívám, ale ta cesta, kterou jsem našel, kterou jsem šel a kterou jsem prošel.
Minulost nevyřešíme a ani bychom se o to neměli snažit, je to jedna ze základních hloupostí, něco takového požadovat a nebo si vůbec myslet, že toto jde. Minulost zůstane stejná a stále bude minulostí, ať se nám to líbí a nebo ne. Ona je jednoduše naší součástí a je v nás a navíc vždy tam bude, má tu schopnost se kdykoliv objevit a zase, ať chceme nebo ne, ona se vždy objeví. Máme ji jednoduše každý a tak se už konečně zamysleme nad tím, jak smýšlíme, protože nalháváme tímto zase jen něco sami sobě a rozšiřujeme tímto lži do svého okolí a předáváme je tak dalším generacím. Minulost jednoduše je součástí každého z nás a je nedílnou součástí našeho života a na jejím základě rosteme a pakliže jsme vnímaví a dokážeme se poučit, tak se stáváme uvědomělejšími a to nám žádné vzdělání nedá, toto nám dají jen vlastní prožitky, právě ona minulost, kterou chcete jaksi nesmyslně vyřešit a přitom bez ní bychom nebyly nic. Takže já na svou minulost jaksi pozapomenout nechci, protože bych některé věci musel znovu prožít, abych si je zapamatovat a prožívat mnohé z toho, co jsem prožil opravdu už nechci a tak si ji chci jistým způsobem pamatovat a jsem za ní vděčný. Jeden ze Zákonů je zákon setby, který hovoří o tom, co zasejeme, budeme jednou sklízet. A zde se právě tento zákon hodí a měli bychom si jej uvědomit a pakliže tak učiníme a dojdeme k poznání právě tohoto zákona, tak nikdy, nikdy nemůžeme napsat „hloupost“, jako je že požadujeme vyřešenou minulost. Cožpak někdo z nás opravdu ví, co zasel a co bude třeba v dalším vztahu sklízet. Neví a i zde se setkáme s naší nesmyslnou vyřešenou minulostí, protože každý si skutečně řídíme sám svůj život a nepotká nás nic než co jsme si přáli a nebo zaseli. A tak se také může klidně stát, že to co jsme zasívali pomalu celá léta, aniž jsme si toho byli vědomi, tak se jednoho dne, v našem životě objeví a třeba se to objeví zrovna v tom mém novám vztahu. Neobjeví se to hned, protože jde o energie a toto se mohlo sbírat po kouskách, ale jednoho dne, se to stane a my přitom budeme tvrdit, že máme minulost vyřešenou. My nemáme ani potuchy, kde a co jsme zaseli, protože jsme byli a stále jsme velmi neuvědomělí a ztratili jsme za poslední staletí ty schopnosti, které nám byly přirozené. Nechali jsme se ochočit a dále ochočujeme další, včetně našich dětí a to, že dneska požadujeme nesmysl, v jakési vyřešené minulosti, není opět nic jiného, nežli ochočování a získávání nových špatných vzorců. Namísto toho, abychom se ptali, či požadovali, zdali má ten druhý vyřešenou minulost, bychom se měli ptát, zdali opustil staré vzorce a negativní majetkové, mocenské a jiné energie a zdali je na nové cestě, kde jsou jen čisté a Nové energie a tou je cesta Lásky. To bychom měli hledat u toho druhého na to bychom si měli dát pozor, protože to je základ pro šťastné spolužití, ale také je to základem pro nás samotné. Mě nezajímá jakou měl kdo minulost, mne zajímá, zdali je na cestě Lásky. A zde bychom se opět jako ve všem, mohli točit v kruhu, protože vše je o kruzích a mohli bychom si opět položit onu otázku a co je to vlastně ta cesta Lásky že, protože i toto si pleteme a jen si myslíme, namlouváme, že po ní jdeme nebo podle toho žijeme.
Pleteme si pojmy.
A ještě na chvíli o té naší minulosti, protože většinou máme na mysli, zda máme vyřešené vztahy, ale to je naprosto něco jiného, nežli minulost. Nepožaduji po nikom, aby měl vyřešenou minulost, co si budu ale přát je, aby měl jasno ve svých vztazích a věděl kde kdo patří a kdo je kdo. Mohl jsem být ženatý a jsem rozvedený. Nemám vyřešenou minulost, ale mám jasno ve vztahu k dané osobě, je to bývalá manželka. Mohl jsem mít jiný vztah a teď hledám jiný, nemám vyřešenou minulost, ale s původním partnerem jsem se rozešel a vím do kterého šuplíku patří. Je to bývalý partner a zaujímá tedy jasné místo. Mohl jsem hrát automaty, ale na základě něčeho jsem se poučil a nechal jsem toho. Nemám tímto vyřešenou minulost, protože to bylo součástí mého života, ale ukončil jsem to a mám uzavřenou tuto kapitolu. Takto bych mohl pokračovat do nekonečna a vždy mi vyjde že minulost vyřešit nejde a je a bude naší součástí, ať chceme a nebo ne.
Je možné mít ve věcech jasno, nebo ještě lépe, je možné a měli bychom být vědomými a konkrétní věci uzavřít, nebo je změnit, ale to je tak vše. Jinak by se mohlo stát, že budu dále spát se svou bývalou ženou a nebo milenkou a budu tvrdit, že mám vyřešenou minulost, protože mi v tom je jasno a tak to bude. Za sebe to mám v tu chvíli vyřešeno a jak se k tomu staví ten druhý, mi může být jedno. Takže se konečně zamysleme, jaké hlouposti pouštíme z úst a hlavně jaké myšlenky, se nám honí v hlavě . Ona vyřešená minulost je skutečná hloupost moderní doby a tak ponechme konečně minulost minulostí, protože každý z nás ji má a naše budoucnost se tvoří právě z tohoto okamžiku, který je také už minulostí, ale vyřešena není a nikdy nebude.Je to naše součást, byla to a je to naše cesta, kterou jsme si zvolili a souhlasili s ní daleko dříve, než jsme zde na tuto zem přišli. Nakonec stejně nemám právo po nikom nic požadovat, protože to, jak kdo věci má, je jeho věc, stejně tak, jak je tomu na mé straně a znovu si uvědomme, že nevíme, s čím jsme zde kdo přišli, co jsme kde kdo zaseli a tak nemůžeme chtít po někom, aby měl vyřešenou minulost, protože nevíme, co právě prostřednictvím toho druhého máme potkat, s čím se máme setkat a co si sami v sobě díky tomuto máme zpracovat.
Ptejme se raději, zdali ten druhý ví, kdo je v jeho životě důležitý, kdo zaujímá jaké místo a zda mu je jasné, jaké místo zaujímá nebo by měl zaujímat partner, děti, rodiče. S Mílou v tom máme oba jasno, protože oba máme na prvním místě někoho jiného. Můžeme to nazvat vesmírem, anděly, zjednodušeně to ale nazýváme Bohem, protože za tím slovem jsou ukrytí všichni, kdo tvoří náš vnitřní svět a nejen ten. A tyto máme my na prvním místě.
PROČ JSME SE ROZVEDLI
Velmi zajímavá otázka a odpověď by vydala na knihu, nemám tolik času a tak jen pár slov k tomuto, abychom se posunuli dále. Jedná se o jednu ze zásadních otázek v našem životě, pakliže jsme se opravdu rozvedli, měli bychom si ji klást tak dlouho a jít tak hluboce, dokud si popravdě neodpovíme. A pravdou a tou jedinou je, že jsme si nerozuměli a je úplně jedno, zdali jsme si nerozuměli v chodu domácnosti nebo najednou chtěl každý něco jiného, či jsme si nerozuměli v oblasti sexu. Až půjdeme na sám počátek vzniku našeho rozpadu a uvědomíme si pravdu. Tu samotnou pravdu v nás samotných, která je nepopíratelná a tou je, že jsme si nerozuměli. A jakmile si dva lidé nerozumí, nemohou zůstat spolu, ale taktéž nemohou společně vychovávat děti a to protože si nerozumí a každý má jiný pohled. Těmto dětem, které bychom spolu vychovávali, bychom předávali právě tu naší pravdu a náš pohled a ten je přece rozdílný od našeho partnera. Je tedy naprosto jasné, že v rozpadlém manželství není možné společně vychovávat děti. Tuto odpovědnost na sebe bere ten, u koho děti po rozvodu zůstávají v péči a je jedno, zdali je to matka nebo otec.
Tak jsem si zde hezky odpočal a myslím si, že toho je zde pro dnešní den více než dost, abychom se v tom celém nakonec neztráceli. Raději touhu číst dále věnujme opravdu v dané chvíli sobě sama a k zamyšlení, jak že to my vlastně máme.
Děkuji za čas, který jste zde dali sami sobě a těším se v jiném okamžiku tady a teď.
S Láskou a v Lásce ty.ja.my …….Kája a Míla
24 února 2015
