Hitlerovi služebníci
Moje poznámka:
možná so řeknete, že tohle zde nepatří, že tohle je politika, minulost či cokoliv podobného. Ne patří to sem, protože tohle je také jeden z obrazů církve jako takové a
podobných jiných obrazů mnohem více. Můžete si říci. že tohle není šíření světla a mít i jiné pohledy, nebo to celé jen přejít beze slov a myšlenek a ani tomu nevěnovat pozornost. Tohle vše je již jen na vás samotných jak se kdo k věcem postaví a jak se zachová. Já to zde vkládám, abych sám sebe mimo jiné posunul dále a jednou pro vždy se vypořádal s církví jako takovou v sobě sama. Chci udělat vědomě krok kupředu a abych tak učinil musím se i já sám vypořádat s tím čemu jsem slepě přihlížil. Věnuji se energiím, jdu cestou Ježíše a transformuji sebe sama. K tomu všemu se tedy nutně musím také vypořádat s tím co bylo. Nemohu si myslet a dnes si to již nemyslím, že se mohu posunout dále, aniž bych se nevypořádal s církví a nazaujal sám v sobě jasný pohled na věc. Nemohu sedět a nechci sedět na dvou židlích, mít na jedné straně na sobě břemana církve ve smyslu jak křtu tak biřmvání a jiných nesmyslů a z druhé strany si myslet, že to nic není a že se nic neděje, když vím, že vše kolem je jen energie.Co zatím je nevím , co a koho to vlastně svým setrvýním v podobné církvé podporuji a jaké to má dopady na můj řivot. Jedno je jisté z této "sekty" odcházím jen ještě nevím jak to vše od sebe odsekat a zrušit. Vím, věřím a nepochybuji, že mi přijde na toto však odpověď.
S Láskou k Ježíši - Bohu a všem těm jak nahoře tak i dole, kteří mne stále vedou a podporují.
Kája 7.12.2015
„K tomu, aby zlo zvítězilo, stačí jediná věc – aby slušní lidé nedělali nic.“
E. Burke
Hitlerovi služebníci
převzatý článek - zdroj blisty.cz/art/66298.html
K napsání těchto řádků mě vedou asymetrické pohledy některých katolicky zabarvených „historiků“, kteří s oblibou přetvářejí dějiny z obrazu svému. Životy některých duchovních, jako např. milánského arcibiskupa, kardinála A. I. Schustera, tak úplně otočí. Z obdivovatele Mussoliniho a fašistického hnutí se stává hrdinný bojovník proti fašismu a po letech ho církev blahořečí. To samé platí pro záhřebského arcibiskupa Aloise Spetinace. Níže uvedené fotografie nám ukazují, že zdaleka ne všichni stoupenci církví, jedno zda prostí věřící či církevní hodnostáři, fašismus a nacismus odsuzovali. Někteří mlčeli, mnozí s těmito zločineckými organizacemi sympatizovali, nebo je dokonce veřejně podporovali.
Kapitola sama pro sebe je ustašovské fašistické hnutí v Chorvatsku, které bylo silně propojené s katolickou církví, nebo pomoc nacistickým a fašistickým zločincům při útěku před spravedlností do Argentiny po skončení 2. sv. války. Alois Hudal, rakouský katolický biskup, tak pomohl např. Franzi Stanglovi, veliteli vyhlazovacího tábora v Treblince či Waterovi Rauffovi, vynálezci mobilních plynových komor. Vatikánské pomoci se dočkali i takové „esa“, jako byl smutně proslulý lékař z Osvětimi Josef Mengele či organizátor transportů do koncentračních a vyhlazovacích táborů Adolf Eichmann. Podle odhadů se 800 nacistickým funkcionářům podařilo před spravedlností uprchnout, mezi nimiž bylo asi padesát kandidátů na šibenici. Kdyby pan kardinál Dominik Duka a jemu podobní znali alespoň trochu historii, pak by si pojem „lůza“ schovali právě pro zjevy zobrazené na těchto fotografiích a ne pro slušné lidi mající odlišné názory, než jaké zaujímají dnešní církevní hodnostáři. Na jeho webových stránkách nalezneme výrok: „Úkolem doby je být pevnými, ale ne tvrdými. Umět říkat pravdu s láskou“. Těžko říci, jak vnímá pojem „pevný“ i „říkat pravdu“. Naštěstí ale existují fotografie, které nám možná bez lásky, ale zato zcela jasně a „pevně“ pravdu ukazují. Je dobré si historii občas připomínat a hlavně se z ní poučit. - See more at:
Symbol chorvatských ustašovců
Ustašovský vůdce Ante Pavelic (úplně vlevo) s arcibiskupem Aloisem Spetinacem (úplně vpravo). Záhřebský arcibiskup Alois Spetinac byl chorvatským nacionalistou a měl velkou averzi k východnímu, pravoslavnému náboženství.
Ante Pavelic (úplně vlevo) s arcibiskupem Aloisem Spetinacem
Chorvatští duchovní hajlují (duben 1942) Všimněme si gesta vojáka a duchovních.
V Chorvatsku
Jeptišky pochodující s chorvatskými fašisty.
Ante Pavelic (u obou fotografií uprostřed) Měl hlavní podíl na vyvražďování židovského a srbského obyvatelstva v Chorvatsku v období 2. sv. války.
Katolický kněz Jozef Tiso v roli „následovníka Krista”.
Zde již Tiso jako politik s Hitlerem v Berlíně. V letech 1939 - 1945 byl prezidentem Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa.
Za Tisovy vlády bylo v roce 1942 ze Slovenska deportováno asi 58 000 Židů do německých vyhlazovacích táborů. Po skončení 2. sv. války byl zatčen americkými jednotkami, v Bratislavě odsouzen k smrti Národním soudem jako válečný zločinec a roku 1947 oběšen.
Španělské jeptišky, boží bojovnice.
Ve Španělsku
Ve Španělsku.
6 srpna 1934, Norimberg, VI Parteitag NSDAP. Hitler tiskne ruku biskupa Müllera. Uprostřed převor německých benediktinů A. Schachleiter.
Kněží na setkání katolické mládeže na stadiónu v Berlíně, 1933
Cesare Orsenigo, papežův diplomatický zástupce, na norimberském slavnostním nacistickém shromáždění, září 1933.
Katoličtí biskupové, Joseph Goebbels (úplně vpravo) a Wilhelm Frick (druhý zprava)
Hajlující katolický kněz mezi nacisty.
Hitler a nuncius Cesare Orsenigo
Hitler a Cesare Orsenigo v Berlíně, 1935
Goebbels a nuncius Cesare Orsenigo
Hitler dává autogram křesťance
Německý křesťanský biskup Friedrich Coch, Drážďany 1933. V roce 1931 vstoupil do NSDAP, v období 1933-1945 biskupem Evangelické luteránské církve v Sasku. Jeden z hlavních mužů Německých křesťanů.
Nacisté v kostelech. Tyto fotografie byly publikované nacisty během Hitlerovy vlády. -
Němečtí křesťané - Deutsche Christen (DC), pronacisticky orientovaná část Německé evangelické církve. Pyšnili se vlajkami s hákovým křížem na věžích kostelů. Podle německých křesťanů Bůh mluví právě skrze Vůdce a německý národ.
Odznak a vlajka Německých křesťanů - Deutsche Christen (DC)
