Démoni v Nás. IV.

Už několikráte jsem se zmínil o tom, že každého z nás ovládá nespočet malých „já“ a našim úkolem zde na zemi je rozpustit je zbavit se jich a dokud to neuděláme, pak nemůžeme být skutečně svobodní, protože jsme více či méně ovládání.

Bůh nás stvořil a mnohé nám sdělil a většina z toho se vytratila, nebo byla v čase překroucena „mocnými“ kteří vždy v dané době vládli k obrazu svému.

Bylo nám předáno nejen desatero, bylo nám sděleno také mimo jiné sedm smrtelných hříchů.

 Za každým z nich se ukrývá bezpočet právě těch malých „já“. Je docela jednoduché tohle vše sledovat a každý den si uvědomit jak nás některý z těchto hříchů ovládá. Ještě zajímavější je pozorovat a tím si zároveň uvědomovat kolik těch malých „já“ k nám byť jen z jednoho jediného pohledu mluví. Jedním ze smrtelných hříchů je například „obžerství“ a zkuste si sami na sobě jen v tomto jediném případě vypozorovat kolik těch „já“ k nám v dané chvíli mluví. Proč to uvádím jako příklad, protože se s tímto příkladem setkáváme denně a je tak velmi jednoduše pozorovatelný. každý den, nekolikráte jíme a můžeme u toho lehce pozorovat jak nás to svádí ještě si dej tohle nebo tam to a jak mnohdy vedeme vnitřní "boj" a s tím odolat. A pokud se podíváme jen na dnešní ani ne svět, protože my žijeme zde, tak pokud se podíváme kolik lidí má nadváhu a narůstá tohle u dětí, pak se stačí jen zaposlouchat do sebe co a kdo nás ovládá. Nebo snad chceme takto vypadat.

Nicméně to jsem malinko odbočil od našeho příběhu. Přišel mi zde však pod prsty, možná právě proto, že jsem chtěl o těchto sedmi hříších psát původně, než jsem se pustil do seérie těchto článků. A díky tomuto celému povídání mne to zavedlo malinko někam jinam. Nicméně vše souvisí se vším a přijde den, kdy se budu zde zabývat i těmito hříchy stejně jako karmou, kterou jsem zmínil na samém počátku tohoto celého povídání a stále o ní víme tak málo. Proč tomu tak je by bylo na dlouhé vyprávění zde a já chci nějak navázat na povídání kde jsem skončil posledně. nicméně se k tomuto všemu v čase jistě vrátím a to především kvůli sobě sama, protože já se tím učím a když se už tím učím pak dávám tímto příležitost i dalším ať si z toho každý vezme co chce. to je na každém.

Mimo jiné ani ta zmínka o karmě není zde náhodná a to jsem si uvědomil, nebo mi přichází vše až nyní jak to vše co zde bylo a je sděleno do sebe pomalu začíná zapadat.

Nebudu však předbíhat a navážu na vyprávění k čemu mne to vše dovedlo a jak to bylo a je.

Jak jsem již minule zmínil byl jsem docela překvapen, že paní Kytička zveřejnila nejen email na Jitku, nýbrž i celé její jméno.

Jednu z prvních věcí co jsem udělal, tak jsem nadefinoval emailovou adresu Jitky do vyhledávače. Nikde takováto  adresa nefigurovala což není ničím zvláštním.

Nedalo mi to a tak jsem nadefinoval do vyhledávačů i její jméno „Jitka Špalečková“. A toto už bylo docela zvláštní, protože nikdo s podobným jménem ve vyhledávači nebyl a není. To už není jen tak a tak jsem postupoval dále.

Vyhledal jsem si databáze všech příjmení v české republice a ani jsem netušil, že toto existuje.

A výsledek, který jsem objevil mne také vlastně nepřekvapil. Žádné podobné jméno s takovýmto příjmením není nikde v dané chvíli v našich dostupných archivech a registracích přítomno. Zjednodušeně a jasně řečeno , příjmení „Špalečková“ je k nenalezení.

Závěr kdo je tedy ona záhadná Jitka s velmi zajímavým příběhem a proč měla paní Kytička najednou potřebu do svého příběhu doplnit email si udělejte sami.

Možná i sloh těch emailu vám něco napoví, protože také není náhodný.

A aby toho nebylo málo tak jsem si zjistil a dohledal, že od chvíle, kdy jsem paní Jitku kontaktoval do chvíle kdy mi odepsala nenavštívil mou stránku nikdo nový. Nemusím zde doufám předkládat a popisovat jak tohle jde jednoduše dnes ve virtuálním světě zjistit.

Z toho tedy vyplývá, že buď paní Jitka sama lže, když napsala, že se seznámila v době kdy jsem ji poslal email se stránkami modrobílý plamen a nebo by musela tyto stránky dávno znát a být stálým návštěvníkem, což je z mého pohledu nepravděpodobné.

A když půjdeme ještě o jeden krok dále pak všechny emaily jak od Paní Kytičky , tak od paní Jitky přišly z jednoho a téhož zdroje.

Osobně už jsem neměl potřebu dále pátrat a nemám ji. Potvrdil jsem si to co jsem vnímal na samém počátku tohoto celého příběhu.

Jaký závěr si u toho kdo udělá a čemu bude či nebude věřit je už jen jeho věcí.

Před časem jsem všechen svůj čas věnoval rituálu šesti křížů, než jsme se dopracovali k tomu jak toto vše řešit a jak lidem pomoci. Stálo nás to s Mílou mnoho úsilí a času. Nechápal jsem tehdy proč a kdo může vůbec něco takového udělat a bylo mi z toho smutno. Trvalo nám to nekolik měsíců, než se nám podařilo vytvořit takový tlak, že tahle nahrávka zmizela z internetu.

No nevím zda z tohoto případu a celého příběhu nejsem více z jistého pohledu smutný, protože toto, pokud to bylo jak je zde uvedeno a já o tom nepochybuji je pak naprostý a cílený záměr. Ovlivnit své okolí, své ovečky. Zviditelnit se a ukázat se ve světle, že já jsem něco více. Je to jasný důkaz toho jak je opět jako téměř vždy v podobném měřítku ono takzvané „duchovno“ jen zneužito a využito jako dokonalý byznys. A protože přijdou jednoho dne chudší léta a klientela klesá, oveček není tolik a konkurence stoupá, pak hledáme a nalezneme. Děláme podvody, uchylujeme se ke lžím a sebeklamu.

Ano moji milý toto je stav ne jen dnešního našeho „duchovna“ zde v čechách, toto je prosím ukázka toho kde se nacházíme jako společnost.

Ukazujeme na politiky jak kradou jak nás obelhávají a jak je jim vše jedno, hlavně že oni mají vystaráno. Jenže oni politici nám jsou jen našim vlastním zrcadlem, protože takoví jsme my sami, taková je naše společnost. A až se změníme my jako jednotlivci, pak se může změnit společnost.

 Kytička jak si nechává paní Jana říkat na konci loňského roku napsala v jednom ze svých článků „ že se nemáme nechat vtáhnout do negativních programů a působení nízkých entit. Napsala, že je moc důležité čistit mysl, vztahy a všechny situace, které prožíváme. Napsala, že nám ale schází informace a účinný způsob – návod a také že nás tíží nedostatek vytrvalosti. Napsala, že potřebujeme povzbudit a s láskou vést. Máme se snažit být tvrdí a čistí jako křišťál, protože křišťál je duchovní symbol dnešní doby.

Hezky napsáno a tak já budu nyní na chvíli sám sebou a nechám se vést. Budu tvrdý a přesto nebo právě proto budu tím nejčistším křišťálem a hlavně budu to dělat z lásky stejně jako doposud. Jinak to v podstatě dneska již ani neumím byť to tak ne vždy okolí přijme, dělám věci z lásky a v lásce. Nemám nic proti nikomu, přesto nebudu se založenýma rukama přihlížet, pokud jsem svědkem toho, že se tvoří to co se tvořit nemá. Pokud budou levárny dělat lidé ve fyzickém světě, ať je dělají to je mi jedno, pokud však narazím na levárny na své duchovní cestě pak se ozvu, protože tak je to správné, tak to cítím, prožívám a vnímám. K tomu mne vedou nejen mí ochránci všeho druhu, mí patroni, k tomu mne vede Bůh.

Zmínil jsem se v jednom z těchto povídání, že nechápu proč do toho všeho byla jaksi zatažena Míla, proč bylo její jméno Kytičkou zde vůbec zmíněno. Nyní tomu rozumím daleko lépe a střípky zapadly hezky do sebe samy. Nebudu však předbíhat a vezmeme to hezky popořádku jak to bylo.

Poslední psaní, které mi Kytička poslala mne  nepřekvapilo a sám sobě jsem se docela divil, že jsem v naprostém klidu. Spíše mi vykouzlilo úsměv na tváři.

Již jsem na něj nereagoval, protože vše co jsem potřeboval vědět a nebo sdělit bylo v té době sděleno.

Jen jsem se divil, jak může taková bytost se snížit k tomu, že z jistého pohledu mi ve svých písmenkách „vyhrožovala“ když zmiňovala, že potřebuji její souhlas, že na tohle vše má autorská práva a podobně. V zápětí v tom samém psaní pak píše, že si mám dělat co chci, když to jinak neumím. Nemyslím si, že to jinak neumím a pozorný čitatel jistě nepřehlédl detaily jako, že k tomuto jsem byl veden. A vysvětlení toho, že pokud nekonám v souladu s Boží vůlí, že se toto projeví jsem také napsal.

Původně jsem chtěl jen zveřejnit odkazy na stránky paní Kytičky, aby si tam každý přečetl co bylo třeba. Po té kdy jsem zde ovšem zaregistroval, že se ohrazuje autorským právem jsem se rozhodl zveřejnit věci tak jak jsou.

Myslel jsem si že duchovní člověk se vzdává podobných nesmyslů jako jsou autorská práva a podobně. Myslel jsem a jsem v přesvědčení, že vše co se na podobných stránkách a to kdekoliv objeví patří jaksi všem, protože pokud vše pochází od Boha pak i vše to co jsme kde a jak zveřejnili.

Pokud však je Kytička jiného smýšlení a stojí nad ní jiný Bůh, pokud tedy sama není bohem a má potřebu se jakkoliv soudit či mi jinak znepříjemňovat život může. Nemám strach alespoň ne tohoto druhu.

Prošel jsem si mnohým čelil jsem a čelím státní moci a jiným mocenským strukturám několik let. Stál jsem tváří v tvář příšerám z jiných světů o kterých se Kytičce ještě ani v těch nejčernějších snech ani nezdálo. S Milenou jsme zakusili u rituálu šesti křížů téměř nemožné. Byli jsme každý den někdo z nás něčemu vystavováni. Občas jsme brečeli a jen díky tomu, že jsme měli jeden druhého jsme toto vše ustáli. Takže strach tohoto druhu a navíc z pozemského světa ne nemám. Nic nemám, nikdo mi už nemůže nic vzít. Mám jen sebe, Boha a tyhle stránky.Ano někdy mám strach, nebo spíše obavu co bude nebo je s dětmi , rodiči, takže spíše o ty kolem sebe. O sebe sama strach nemám. Všichni jednoho dne musíme nahoru a nezáleží zase až tak na nás kdy a nepochybuji o tom, že v jistém slova smyslu je to vysvobození.

Celé toto povídání zde nemuselo být pokud by Kytička pochopila v samém začátku oč zde šlo. Ani jedno slovo, které je zde zveřejněno, ani jediná myšlenka či čin, není zaměřen na ní jako na bytost. Vše jen vysvětluje mělo a má poukázat na to jak jsme ovládání ať si to uvědomujeme či nikoliv a čeho všeho jsme schopni abychom se zviditelnili a ukázali se světu a okolí v jiném světle než vlastně je v nás samotných.

O tom to celé bylo a je.

Některé věci mne však právě tím posledním psaní dojaly a vykouzlili mi úsměv na tváři, protože toto psaní bylo již jen o lžích, polopravdách, pomluvách, útocích, a obhajování sebe sama. Docela jsem nechápal proč se paní Kytička vyjadřovala k Mileně a proč ji vůbec zmínila. Došlo mi to až později a mohl bych to vynechat, nebylo by to však správné, protože pokud si tím vším má Kytička projít a bylo ji toto přeze mne předáno jako díl své vlastní karmy je potřeba se jen v několika větách zmínit to o čem sama psala a pokud by se nezmínila sama, pak by mne ani ve snu nenapadlo zde o Mileně cokoliv psát, protože to nepotřebuji a nemám zapotřebí.

Milena byla součástí mého života oba víme jak věci byly a proč tak byly. To že nezvládla byť jen na malou chvíli také jedno ze svých malých „já“ na tom nic nemění, že to byla je a zůstane pro mne mimořádná bytost, které jsem si vážil, vážím a vážit budu. Cokoliv jsem kdykoliv napsal a bylo u toho její jméno je a bylo proto, že toho byla součástí. Nikdy jsem ji však nesoudil, nebo že bych ji přál něco zlého a podobně.

To že věci stále vnímá pravděpodobně jinak je opět jiná věc, nicméně věřím, že přijde den, kdy pochopí a naše cesty se znovu sejdou protože oba víme co jsme mohli dělat, pokud jsme byli spolu a ve spolupráci jako takové jistě budeme v čase pokračovat. Dříve nebo později se tak stane. A proč, to by bylo zase na dlouhá vysvětlování, stačí nyní když napíšu že to není poprvé kdy jsme se setkali a že jsme na sebe narazili již v různých životech a oba to víme.

Kytička však zmínila Milenu a zmínila také, že by se nikdy nesnížila k poškozování druhého. Také napsala, že Milena vždy měla smůlu na partnery a zmínila celou řadu jiných nesmyslů. Nějak v tom celém povídání pozapomněla zmínit, že od doby co viděla u ní v kartách duchovního partnera a kdy jsem se v životě Míly objevil já sám, tak přerušila s Milenou jakoukoliv komunikaci.

Nějak opomenula paní Kytička napsat, že nedokázala přenést přes srdce a nedokázala  zpracovat to, že vnímala, že Milena je spokojená, že našla svou spřízněnou duši, že je šťastná a podobně.

Milá Kytička také pozapomněla napsat, že to byla kdysi právě Míla, kdo ji plnil místnosti na akcích a podobně.

A hlavně co pozapomněla napsat je, že to byla právě ona milá Kytička, kdo k Mileně posílal negace a věčně se na ní napojoval. Když to zvládala Milena sama tak se sama také čistila a když toho bylo ze strany Kytičky už příliš musel jsem Milenu čistit i já sám.

Ano já nejsem Míla to napsala Kytička správně, nejsem a nebudu.

Několikráte jsem Mileně vysvětloval, že to co bylo, bylo, že není možné na tom stavět a být celý život vděčný někomu kdo si jej přidal na stránky. Vysvětloval jsem ji a žádal, aby tyhle stránky vymazala, když na ni tolik útočí. Ne Míla byla Mílou a nechtěla, ne proto že by to tak bylo správné, ale protože stále říkala, když ona mi kdysi pomohla.

Nepochybuji tedy, že si toto přečtete milá paní Kytičko a tak tahle věta je pro vás.

Víte ona si Míla i díky vám v tom posledním období prožila své a nebylo to pro ní jednoduché jen nechápala proč to děláte. Samozřejmě každé z těchto slov je možné podložit a mohl bych zde zveřejnit mnohé jen by to k ničemu nevedlo a pak by to už bylo opravdu osobní.

Takže být Kytičkou moc si Mílu do úst raději neberu a zvláště ne veřejně nebo aspoň ne tam kde jsem já a nebo kde se to ke mne může dostat, protože já opravdu nejsem Míla.

Pokud vaše slova o tom, jak upřímně ji máte ráda ještě stále myslíte vážně pak si na to vše vzpomeňte jak tomu bylo a pokud i po té jste schopna toto tvrdit pak jen potvrdíte to jak jsme ovládání těmi démony v nás.

Ani jedno slovo zde nemuselo být o tom všem nyní pokud by paní Kytička byla tak čistou a vyspělou duší za jakou se zde prezentuje a sama pokládá.

Pokud bych neměl právě ono duchovní cítění o kterém se paní Kytička vyjadřuje pak bych zde nebyl a nepsal tohle vše. Právě proto že jej mám a že mi není jedno co a jak se prezentuje a právě proto, že nemám strach jsem zde.

Nyní by se mohlo zdát, že pár výše uvedených řádků je o kritice a je osobních, není tomu však tak. Možná je to tak napsáno. Nicméně nevnímám žádné negace proti paní Kytičce dělala a dělá jen co může a umí. To proč jsem nyní na její popud kdy zde sama vytáhla Milenu zmínil malinko jak to je, má jiný důvod a tím je právě karma

A jsme u karmy a začíná se nám to celá skládat dohromady a zapadat kde má a jak má.

Už vím co mne na stránky vedlo a proč jsem je měl navštívit a proč jako první jsem měl otevřít právě ten jediný článek a příběh u kterého to vše začalo. Měl jsem to vše rozpoznat a měl jsem takto reagvat a dnes to vím a nacházím z jistého pohledu nyní klid uvnitř sebe sama.

Tak jak to nakonec sama paní Kytička napsala. Nejsem Milena a nikdy nebudu a tak tohle vše dnes možná milá Kytička sklízí protože to jednoduše jen on sama zasela. Sklízí svou vlastní karmu kterou si vytvořila a já jsem zde, protože Míla by to neudělala a já nakonec také ne pokud by právě Milenu nezmínila. Už chápu a rozumím tomu kdo a proč mne navedl na ten příběh a proč se věci udály v pořadí jak se udály. Pokud by opravdu sama Kytička zaujala jiný postoj u své první odpovědi nemuselo to dojít až sem do tohoto bodu. Nicméně nic není náhoda a vše je jak má být a možná je tohle to varování z hora pro danou bytost, aby se zastavila na cestě po které jde a zvážila zda nemá jít po jiné. Po cestě k Bohu, protože tato cesta po které kráčí je cestou do pekla. nicméně je to její cesta a její volba a je i na vás jiných zda ji dále budete slepě následovat.

Zde v tomto bodě celý pro mne osobně velmi poučné vyprávění a příběh ukončím. Co si kdo z toho vezme a jaký zaujme postoj je věcí každého, podle stupně jeho vývoje.

Dávejte si větší pozor na koho se obracíte co přijímáte a čemu věnujete pozornost. Vnímejte věci srdcem, protože jen to vám správně odpoví.

A Kytička také napsala v jednom ze svých psaní zde zveřejněných „ zůstávejte v klidu i když si přečtete něco s čím nerezonujete“

Budu rád, když toto celé pochopí co zde bylo napsáno a pokud s tím opravdu nakonec přece jen nebude rezonovat, tak zůstane v tom svém klidu. V opačném případě může cokoliv protože je a bude to jen její volba. Nakonec mne může vinit i za to, že ji klesl počet klientů jak nazývá bytosti, které se na ní obrátí. V každém případě pro mne to byla je a na dlouho dobu zůstane jasný příklad a ukázka toho jak si tvoříme a zároveň sklizíme co jsme sami zaseli.

Pokud jste dočetli až sem, věřím že vás to něčím obohatilo a každý z vás si z toho vzal přesně jen to co potřebuje.

S Láskou a v Lásce Kája

30.7.2015

celá řada z vás ovládá nepochybně mnoho věcí a mají napojení, pak si můžete mnoho z toho ověřit. můžete si namalovat můj energetický obrázek stejně jako paní Kytičky a jistě to bude zajímavé. stejně tak pokud věříte kartám můžete si je vyložit. 

máte také k dispozici na těchto stránkách svůj prostor kde se můžete vyjádřit a nemám potřebu nic z vašich příspěvků vymazávat či je jakkoliv upravovat pokud to nepřekročí únosnou mez. k tomuto prostor, který zde byl zaveden je.